Disclaimer

Tato webová stránka společnosti King Scotty Co. LLC (US) neposkytuje lékařské, léčebné ani žádné jiné odborné poradenství a neměla by být tak ani chápana. Informace jsou na těchto stránkách průběžně aktualizovány, nepřijímáme právní odpovědnost za uvedené údaje. Značka EMPATIA.CZ je chráněna ochranou známkou.
Copyright © King Scotty Co. LLC
Všechna práva vyhrazena.

Citát

Když se budete zpětně probírat svým životem, vyniknou vám nejvíce chvíle, kdy jste jednali v duchu lásky.

Henry Drummond

Poslední komentáře

Na okraj

Jezte potravu s nízkým obsahem tuků, s nízkým obsahem soli, s nízkým obsahem cukru, vyhýbejte se červeným masům, chemicky zpracovaným masům. Jezte potravu s vysokým obsahem vlákniny, pijte dostatečné množství čisté vody, denně užívejte doplňkové živiny. Děláte to pro sebe...

Běh našich inkarnací při střídání mužského a ženského těla

Od počátku věků máme každý neměnně buď ženskou nebo mužskou duši.

Měli bychom si ale vývojem osvojit i to kladné z opačného pólu.

Muž by se měl u ženství inspirovat k větší empatii, laskavosti, péči atd., žena by se měla od muže obohatit logickým myšlením, rozhodností jednání a podobně.

To lze jen láskou a vzájemným vážením si svého protějšku. Samozřejmě postupem ve více životech.

V negativních pólech: muž by neměl být zženštilý, přecitlivělý, titěrný..., a žena by se neměla přejímáním mužství stávat hrubou, necitlivou, aktivní v některých hrubších činnostech atd. Tyto nižší rysy do nás proudí z opačného pohlaví při nedostatku lásky, jemnosti i logiky úsudku.

Od opačného pohlaví tedy můžeme vlivem svého egoismu či nedostatku lásky a inteligence získat jeho rysy v dekadentní podobě: muž pak má místo jemnosti titěrnost, místo péče malichernost, puntičkářství nebo despocii. Žena má místo koncepčního myšlení intrikánství, místo iniciativy klevetnost, místo diskuze hašteřivost.

Naše inkarnace bývají někdy mužské, jindy ženské, podle karmy a podle potřeb zdokonalení.

Na počátku vývoje prý bývalo většinou sedm vtělení v mužském a sedm v ženském těle. Vývoj byl tehdy pomalejší.

Poté se tyto počty životů po sobě v jednom pohlaví snižovaly, až může dnes docházet i ke střídání po jedné inkarnaci. Záleží to ale i na karmických propletencích, s kým se potřebujeme zrodit, i na tom, kolik toho ještě máme z rysů druhého pohlaví vstřebat. Trvale ve "svém" pohlaví, tedy bez střídání, se mohou zrozovat pouze nejvýše vyvinutí jedinci, zasvěcenci.

Jak se onomu obohacování můžeme učit?

Muž by měl rád pozorovat a alespoň niterně sdílet ženskou jemnost, vkus, pečlivost, trpělivost, mateřství, láskyplnost atd., měl by mírnit svoji ukvapenost a prudkost. V tom mu může pomáhat milující žena.

Žena by si měla uvědomovat a obdivovat mužovu inteligenci, logiku, rozhled, rychlý úsudek, rozhodnost... -

V tomto vzájemném obdivu a úctě je pak zárodek toho, že až se jedinec zrodí v opačném pohlaví, bude moci tuto podvědomou stopu snáze rozvinout.

Je-li vztah živý, pak by to měly milující dvojice na sobě vzájemně oceňovat, vážit si toho, ba si to i nahlas vzájemně sdělovat.

Úcta je vždy základem toho, abychom ono uctívané později vstřebali, osvojili si. Proto úcta je v tomto smyslu poznávacím orgánem, zdokonalovací branou.

Jistě, že záleží i na povolání (činnosti, schopnostech) muže, co na jeho práci může žena obdivovat a latentně do sebe ukládat. Je rozdíl mezi mužem inteligenčně či tvořivě pracujícím, nebo mezi řemeslníkem, zemědělcem, rybářem apod. U těch druhých může žena obdivovat či sdílet jejich píli, pracovitost, poctivost, zodpovědnost, trpělivost..., a i jim může být oporou. Některá žena potřebuje u muže obdivovat to, jiná ono.

Duše muže se zvláčňuje, harmonizuje, miluje-li ženu láskyplnou, v pravém slova smyslu ženskou.

U ženy - vyhraněné studené intelektuálky či vědkyně, zaujaté vedoucí pracovnice apod., pokud je tím až nežensky pohlcena, může muž obdivovat snad tuto její schopnost, ale spíše jaksi zpovzdálí, protože obdivuje v podstatě její mužskou stránku. Ne vždy může takovou ženu jako ženu plně milovat, pokud ona není zároveň žensky jemnou, něžnou atd., a to se mnohdy vylučuje. Zejména u žen - řídících (často pak řádících) pracovnic. To bývají často právě mužské duše. Takové neobohatí muže niterně tím, co potřebuje. Bývají často i horšími matkami.

Obdobně muž se ženskou duší může být sice v domácnosti dobrým spolupracovníkem, je mu to víc vlastní, někdy možná i kamarádem (pokud jsou souhlasné zájmy), ale není oporou v moudrosti, pevnosti, energii... , nedrží rodinu pohromadě. Je to spíš kolega z manželství. Pro některou ženu i takové manželství může být školou, aby sama sílila.

Jak vidíme, občas se dá i bez jasnovidu pozorovat, přemýšlet, usuzovat v našem okolí, kdo je v nynější inkarnaci ve "svém" pohlaví (tedy ženská duše v ženském těle, mužská v mužském), a kdo je v těle opačném.

A můžeme si to zkoumat i u sebe. Nebojme se toho, poznání vždy pomáhá.

Vidíme „ženy-generály“, řídící typy a podobně, to bývají většinou mužské duše. Někdy je to na úkor ženství, cosi se v nich „tluče“. Tito muži v ženském těle by se měli učit spíše jemnosti a dalším ženským pozitivním rysům. Často jim bývá nedostupná i ženská něha milostného prožívání.

I příliš emancipované ženy a fanatické feministky bývají mužské duše. Nepoznaly vlastní ženskost a pak pyšně a agresivně pošlapávají často samu podstatu ženství.

Všimněme si názorů a chování extrémních feministek a jasně se nám to objeví. Nelze je pak ani doopravdy jako ženy milovat, povrchnější muž s nimi může sdílet tak ještě sexualitu, a to jen tu hrubou, podřadnou.

Ke krásám naplnění a splynutí v tišinách milostného posvátna mají v zásadě větší předpoklady dvojice, kde je každý svou duší ve „správném“ těle.

Přirozený běh věcí bychom neměli násilně odklánět.

Z tohoto pohledu je tedy otazníkem, zda je rozumná občasná agitace a snaha razit ženám cestu i do nejnáročnějších vedoucích pozic. Není to jen projevem džentlmenství, ale někdy i nevědomosti.

Německé přísloví říká, že muž má být hlavou rodiny, žena jejím srdcem.

Z tohoto principu by měla vycházet i povolání pro ženu a pro muže. Proto i snaha zlověstně pilných reformátorů a unifikátorů z Evropské unie stanovovat snad jakési plánované kvóty zastoupení žen ve vysokých pozicích, připomínající socialistické plánované hospodářství, nic nenarovnává, nýbrž křiví. Jedna věc je rovnoprávnost, například platová (bohužel nedosažená) nebo v hlasovacím právu (dosažená), jiná věc je nepřirozené zestejnění, a to i v oblasti druhů práce (například v Sovětském svazu asi 90 % nejtěžších stavebních prací oddřely ženy), nebo i zestejnění ve sportu (sami si dosadíme odpudivé zjevy, grimasy či skřeky pochlapených bytostí, na kterých je ženské snad už jen jméno).

Protože vnášíme do svých inkarnací i to nižší, pak jsou mezi námi nejen částečně zhrublé ženy, ale i nemužní, změkčilí muži.

Každý jsme poznamenán z opačného pohlaví tím lepším i horším, jde o to, nakolik. Například aktivní smyslné prožívání sexuality ženou bylo získáno v jejích mužských inkarnacích. Na počátku lidstva byly ženy při aktu spojení v jakémsi druhu zvláštního spánku, tedy pasivní. Spojení se dálo jen za účelem početí. Teprve astrálním požitkářstvím v mužských tělech získalo ženství stejnou marsickou aktivitu a touhu. Dnes už se s tím po tolika inkarnacích většinou nedá nic dělat, chceme to tak, navykli jsme si, ale spojení by mělo být alespoň výrazem, vyjádřením lásky a harmonie, souladu. Zbytek toho původního, shůry daného rozlišení přístupu k pohlavní aktivitě zůstal dosud ve střídmější a cudné roli ženy na veřejnosti, při seznamování atd., kdy aktivitu má projevovat muž. Zde můžeme mít chování v přírodě jako vzor. I to se ale smazává a zejména od dob tzv. sexuální revoluce v šedesátých letech minulého století jsou některé ženy či dívky pyšné na to, jak to zničily.

Karel Funk, časopis Phoenix

A co vy? Cítete se, že jste ve svém těle? Nebo se svým pohlavím bojujete?

Učím vás to poznat a učím vás úctě k sobě a k partnerovi v Žena je láska. Hledej.

s láskou Miluška