Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Citát

Jídlo, které necháme, jde nám lépe k duhu než jídlo, které sníme.

A. Einstein

Poslední komentáře

Na okraj

Museli byste vypít 10 lahví červeného vína a zkonzumovat 4 kg lososa, abyste získali resveratrolu a koenzymu Q10 jako v jediné kapsli přípravku Resveratrol PLUS!

Odkazy

Proč sem přicházíme...

Člověk přicházející na tento svět se inkarnuje z "neprojeveného" světa

(je to svět našeho "domova", svět, který ještě neumíme poznat našimi omezenými možnostmi poznání),

aby na sobě pracoval, aby se v něčem zdokonalil, aby postoupil ve svém vývoji dál.

Většina lidí ale chápe život tak, že si chce užít všeho - lásky, jídla, odpočinku, přátel, tvorby, rodiny, zdraví a všeho ostatního. Ano, člověk má právo na skvělý život, ale jen za určitých podmínek. Chceme-li se vyvarovat problémů a neštěstí, musíme znát a dodržovat správná pravidla chování v životě.

Základním pravidlem je vyvarovat se negativních emocí vůči okolí, tzn. konfliktních vztahů.

Zajištění dlouhotrvajícího komfortu v životě, a to i s přispěním Vyšších sil, vyžaduje, abychom se naučili přijímat okolní svět takový, jaký je a ignorovali z pohledu jednotlivce jeho nedokonalost.

Abychom mohli pracovat na růstu svého nedokonalého „já“, přinášíme si s sebou určitou zátěž - v ezoterice se nazývá zralá neboli rodová karma

Je to jakési předurčení, ale není bezvýchodné. Vždy můžeme svou situaci změnit, ovlivnit, vždy můžeme najít východisko. Nebo alespoň pochopit, proč jsme se právě „takto“ narodili a smířit se.

Zdá se, že ještě větší vliv na náš život má karma získaná.

Jde o nahromaděné negativní emoce, které si člověk nakupil během svého současného života.

Důležité je pochopit, že člověk může mít názor na svět jakýkoliv, ale nesmí odsuzovat jiné lidi, že nesdílejí jeho názor, nesmí být nespokojený se světem, jaký je.

Vše, co je, má nějaký svůj smysl a není to náhoda.

Pokud v našich myslích existuje vyhraněná představa o tom, jaký má být svět, který nás obklopuje, nazýváme tento stav idealizací.

Idealizovat si cokoliv znamená připisovat tomu nadměrnou důležitost a prožívat negativní emoce v situaci, kdy se reálný svět neshoduje s naším ideálním modelem. Něco nás může otevřeně dráždit a rozčilovat. Mohou být také situace, kdy neprožíváme negativní emoce přímo, ale už při představě ztráty této věci. Je to vlastně jedno, jak prožíváme své idealizace. Jedno je ale jisté.

Cokoliv si idealizujeme, o to rozhodně přijdeme.

Říká se tomu karmická výchova a je to proces rozbití našich ideálů.

Duše přicházející na Zem si volí pobyt zde buď jako prožití očistce nebo odpočinku a osvícení. Úroveň této karmické výchovy závisí na vyspělosti duše.

Hodně výchovy = očistec. Málo výchovy = odpočinek.

Takto snáze pochopíme, proč se někdo narodí do materiálního blahobytu, do skvělých lidských vztahů, jako génius v nějaké tvorbě, a někdo do rodin postižených chudobou, válkami a násilím. Ale důležité je, jak s těmito podmínkami naloží.

Vždy může z tohoto jednoho života odejít jako lepší než na něj přišel. A nebo horší..

Nezapomínejme, že na tomto světě jsme pouze na krátkém výletě. Těch několik desítek let je pouhý okamžik ve srovnání s délkou existence naší duše.

Zároveň nezapomínejme, že náš život je exkurze. Máme možnost stát se člověkem, jít, dívat se a vyzkoušet si všechno. Napravit své hříchy. Všechno používat, ale vědět, že nic mi tu nepatří, není to můj svět.

Narodil jsem se beze všeho a tak i odejdu.