Koušete si nehty nebo kůžičku kolem nich?

Zkusme se podívat na jeden z nejčastějších zlozvyků, které máme. Ráda bych nejprve ale objasnila, jak vlastně chápat jakýkoliv zlozvyk.

Zlozvyk je nevědomé, automatické chování, kterým vyjadřujeme něco, co nezvládáme.

Zlozvykem upouštíme vnitřní napětí, které v sobě máme.

Např. tím, že se cpeme sladkostmi, si nahrazujeme lásku, kterou nejsme schopni si dát.

Tím, že kouříme, uvolňujeme stres z toho, že máme strach z důvěrného kontaktu s lidmi.

Tím, že neustále uklízíme se zbavujeme pocitu neschopnosti "uklidit" si ve vlastním životě.

Zlozvyky jsou náhražky chování, které zatím nezvládáme udělat.

Ve chvíli, kdy pochopíme, proč tento zlozvyk potřebujeme, co nám ukazuje na nás samé, pak stačí nahradit zlozvyk tím správným chováním. Jak snadné, že? :-)

Kousání nehtů

Nehty jsou naše drápy, obrana, symbol útoky, agresivity. Ukazují, jak jsme schopni vystrčit drápy a bojovat za sebe. 

Ten, kdo si kouše nehty je plný vnitřního napětí a agrese, poukazuje tím na domnělé nebo skutečné nespravedlivé jednání a nevyřešené spory.

Naše společnost projevy agresivity neakceptuje.

Projevit vztek a zlost se nenosí, máme o takovém člověku hned úsudek, že není dobrý člověk, že není hodný, není laskavý, není vstřícný,...

Vztekat se a rozčilovat se přičítá lidem neduchovním, kteří nejsou napojení na lásku, neumí vnímat srdcem, bla, bla, bla... 

Vzpomeňte si, co vám řekli rodiče, když jste na ně začali řvát, že něco chcete.

Buď dlouhé vysvětlování, že takhle se hodné dítě nechová, nebo vaše agresivita byla paradoxně spláchnuta "oprávněnou" agresivitou rodičů (dostali jste nařezáno). 

V každém případě víte, že řvát a rozčilovat se, když se nám něco nelíbí, se nedělá.

A tak si necháme libít všechno i v dospělosti. Nejraději bychom šéfovi vyškrábali oči, ale sladce se na něj usmíváme. 

A stejné křivosti učíme své děti.

Manželka zavolá, že něco potřebuje, a manžel místo, aby jí řekl, že nemá chuť právě teď to dělat, odpoví: "Ano, už běžím, miláčku!" a s úšklebkem odchází. Dítě vidí ten rozpor a vyvozuje si, že nepříjemné věci se v sobě dusí a hraje se navenek na pohodu.

Pokud si koušete nehty, přijměte, že vztek a rozčilování je zcela přirozený pocit, který je potřeba ventilovat. Jen je třeba ho ventilovat správně, bez útoku na toho druhého. Lze se to naučit.

Máte právo vyjádřit, že se vám něco nelíbí. Sdělte, jak se cítíte, vyjádřete zlost a vztek. 

"Jsem pěkně rozčílený, že se tohle stalo. Naštvalo mě to. Mám vztek. Lomcuje se mnou zlost!"

Všechno můžete vyjádřit - ale vyjadřujte své pocity, mluvte o sobě! 

Pokud si okusujete kůžičku kolem nehtů, obracíte vztek z okolí sami na sebe.

Máte vztek, že se nedokážete za sebe postavit, že nedokážete vyjádřit, co vám vadí a co vás štve. 

Mějte se rádi natolik, že si můžete dovolit vyjádřit své pocity, ať jsou jakékoliv!

Zbavte se strachu projevit to, co se vám nelíbí!

Jak pracovat se svou agresivitou vás učíme v Tolerovat je láska

Děti jsou jako domácí mazlíčci, snímají z nás nezvládnuté emoce, pomáhají nám stahovat energii, se kterou neumíme pracovat.

A tak pokud si koušou nehty děti do deseti let, pracujte se svou vlastní agresivitou.

Pokud starší, dovolte jim projevit to, co se jim nelíbí, vyzvěte je k tomu, aby vám říkaly nepříjemné věci, a učte je vlastním příkladem.

s láskou vaše Empatia