Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Citát

Služ a neovládej. Miluj a rozdávej.

M. Hrabica

Poslední komentáře

Na okraj

Bradavičky, znamínka a pihy jsou stmelené bolesti, jejich špatné pochopení a vnitřní neviditelný pláč.

Odkazy

Nemoci zvenku nebo zevnitř?

Podle mě je tato otázka naprosto zásadní, řekla bych přímo otázka našeho životního postoje vůbec.

Myslíte si, že jste nemoc dostali proto, že:

- jste potkali bacil?

- jste si sedli na studenou zem?

- jste ji od někoho chytili?

- jste ji dostali proto, že to máte v rodině dědičné?

- jste ji dostali proto, že jste byli v práci ve stresu?

- jste ji dostali proto, že vás lékař špatně vyšetřil?

- jste ji dostali proto, že jíte špatné prášky?

- ...

Pokud si myslíte, že jste nemoc dostali kvůli něčemu ZVENKU, pak si pogratulujte.

Jste oběť těch druhých a nechápete sami sebe.

Nevíte, proč žijete, co máte dělat, jaké jsou vaše přednosti a úkoly, na čem na sobě zapracovat a v čem se měnit. Patříte mezi většinu dnešní populace. Pokud vás zatím uspokojuje tento stav, pak super, buďte v něm dál.

Pokud vás uspokojuje házet vinu za své problémy a nemoci na něco nebo někoho jiného, tak v tom pokračujte. Potřebujete asi ještě dál žít v relativním klidu.

Jde o klid relativní, protože sice se ukájíte pocitem, že jste v tom nevině a  někdo druhý za to může, ale tělo bolí vás, nemoc trápí vás.

Z tohoto relativního klidu vás vyvede jen zhoršení vašeho stavu, bolest, která nepůjde vydržet. A bezmoc z toho, že ačkoliv za to může někdo jiný nebo něco jiného, vám toto vědomí stejně nepomůže, protože ti druzí, ti viníci, na pomoc vám prostě a jednoduše kašlou.

Někomu stačí rýma, většina z nás potřebuje padnout na dno. Někdo raději zemře, než aby otočil prst, ukazující ven, na sebe.

Nevadí, času máme všichni dost... 

Možná jsem teď mnohé z vás naštvala, ale to byl cíl :-D

Protože VÍM, jak se teď cítí ti, kteří věří, že jejich nemoc je zvenku.

VÍM, jak se bojí, co se stane, když začnou hledat příčinu v sobě.

VÍM, jak bolestné poznání o sobě je čeká.

VÍM, kolik síly v sobě budou muset najít, aby začli se změnou sebe.

A kolik přemáhání je bude vlastní změna stát...

VÍ, to, protože jsem to prožila samozřejmě taky.

A taky VÍM, jak nejistý si člověk připadá.

V nemoci a v postojí oběti víte, jak to funguje. Prostě si stěžujete a kritizujete to venku, jste k politování chudák, který měl smůlu. Ach, to je krásná pozice!

Jenže když přiznám, že nemoc je moje a můžu si za ni sama, najednou mě ostatní přestávají litovat, najednou jsem já ten viník všeho. A vina je spojena s chybou, a za chyby se stydíme a schováváme je.

Takže na svou nemoc nakonec zůstaneme sami.

VÍM, jak je těžké přesvědčit sebe, že jsem to jedině já sama, kdo mě vyléčí, a že mám k dispozici právě v této chvíli všechny vědomosti a schopnosti, abych to dokázala. Jen stačí věřit - sobě. 

VÍM moc dobře, jak bolestný proces obrácení prstu na sebe každého z nás čeká.

Ale věřte mi, že vy zatím nevíte, co bude potom! Vy se bojíte do toho jít, protože nevíte.

Neznáte ten stav, kdy s naprostou jistotou hledáte v sobě a ani vás nenapadne, že nemoc přišla zvenku.

Je to tak silný pocit víry v sebe, který nejde popsat, musí se zažít.

Ten pocit, když člověk jednou zažije, tak už nikdy nezačne ukazovat prstem ven.

Už navždycky chce zažívat tenhle vnitřní pocit - vědomý pocit sám sebe a své síly. Je to asi to omílané spojení se svou duší či co... :-)

Protože VÍM, jak osobní je tento proces, tak jsem opravdu šťastná, že jsme před lety založili AKADEMII CELOSTNÍHO ZDRAVÍ s jejími on-line programy.

Především ZÁKLADY CELOSTNÍHO ZDRAVÍ

Protože tam, ačkoliv je uvnitř v členské sekci třeba několik stovek lidi, můžete pracovat sami na sobě. Nemusíte se cítit vinni, nemusíte se bát přiznat chybu, protože když nechcete, není komu ji přiznávat.

Pracujete sami se sebou a hledáte sami podle vlastního tempa. Jak vám v tom je dobře, tak pokračujete...

Dkuju všem, kteří mi potvrzujete, jak velký pomocník je tento virtuální svět členské sekce některého z programů. Mám z toho ohromnou radost!

VÍM, že ačkoliv na druhé straně, tj. v roli vědomých tvůrců, je nás stále menšina, tak ta většina k tomu dospěje taky.

Úplně stejně jako ta menšina - skrze bolest a trápení. Je to proces, který funguje na všechny.

Děkuji Vesmíru, že to tak krásně zařídil!

s láskou vaše Empatia