Vítejte na empatia.cz


Usnadněte si život ve zdraví,
vztazích a financích.

Poděkování

Všechny informace na tomto webu jsou vyjádřením našeho osobního názoru, uveřejněného na základě základního lidského práva o svobodě názoru a slova. Jsou to pouze naše osobní zkušenosti.

Žádné z nich, ani naše odpovědi v poradně(!), nelze chápat jako "odborná doporučení" na základě oficiálního zdravotního, školského nebo právního systému.

Pokud chce někdo nějaké zde uveřejněné názory aplikovat ve svém životě, činí tak na základě vlastního rozhodnutí, vlastní zodpovědnosti, a s vědomím, že za jejich formu a způsob využití neneseme žádnou zodpovědnost.

Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Poslední komentáře

Odkazy

USNADNĚTE SI ŽIVOT VE ZDRAVÍ, VZTAZÍCH A FINANCÍCH
S láskou Miluška a Ivan Matoušovi
Nově přidané příspěvky

Zdravá zuřivost

Mám pocit, že jsme s dr.Lebenhartem z jednoho vrhu. Čím víc slov od něj přečtu, tím víc mám pocit, že jsou to slova moje. Také dělám vše naplno a ze všech sil.

Umíte se také rázně postavit za svůj život, když je to třeba?

Někdy mě to popadne. Týdny chodím doma po zaprášené podlaze, zašlá umyvadla, znáte to. Chodím se domů prakticky jen najíst a vyspat. O víkendu jsem také většinou pryč, na záchrance nebo na návštěvě.

Někdy si ale dopřeji půlden a zuřivě se vrhnu na úklid domu. To to pak lítá.

Drnu podlahy, záchody, umyvadla, luxuji, utírám prach, vyhazuji nepotřebné věci.

Sem tam mi z úst unikne i zvuk, který se dere z hrudi oštěpaře či diskaře na vrcholné soutěži. Nebo tenistovi po odpálení míčku se vší vervou.

Syndrom biologické medicíny

Do ordinace vbelhal pan Karel o francouzských holích. Pohublý, vitální osmdesátník. Doktora celý život prakticky nepotřeboval.

Do pětašedesáti dělal stavbyvedoucího, pak šel do penze. Se ženou žil v domku, staral se o zahrádku, opravoval stará auta. Udržoval se v dobré kondici a pohodě.

Před deseti lety přišel zlom. Skolil jej těžký infarkt, objevily se kruté bolesti v kříži, slabostí se sotva držel na nohou, přestal jíst. Srdce se podařilo zachránit. Bolesti zad a slabost trvaly dál.

Na neurologii se dozvěděl, že má "vertebrogenní algický syndrom" a "syndrom svalové dystrofie". Řečí lékařů, že ho bolí záda a hubne. Prý za to může vyhřezlá bederní ploténka. Léky proti bolesti ale nepomáhaly.

Na řadu přišla operace. Bolest po ní zůstala stejná, dávky léků musel dokonce zvýšit.

Velikonoce

Máte pocit, že velikonoce se začínají vnímat stejně šíleně jako vánoce? Obchody nabité čokoládovými nesmysly, akce na maso, uzeniny, paštiky, nádivky a jiné "dobroty", reklamy na alkohol šitý přesně na velikonoce...

Současně si uvědomujete, jakou výzvou tyto svátky pro nás jsou? Cítíte v nich cosi "víc" a nevíte, co s tím?

Velmi dobře všichni, ač si to uvědomujeme nebo ne, vnímáme změny, které se kolem nás i v nás dějí. Zažíváme období přeměny, která nás jako lidstvo může - a nemusí - posunout dál. Záleží na tom, jak se k tomu postavíme my - lidstvo.

A kdopak je to "lidstvo"?

Jsem to já, ty, vy, jsme to my. Máme za sebou stohy přečtených knih s životními moudry, jak vnímat vše kolem nás jen jako zrcadlo, obraz sebe, impulz k zamyšlení nad sebou.

Vnímejme tedy vše, co prožíváme, jako výzvu ke změně vlastních postojů.

Reálných postojů.

Umíte být šťastni?

Štěstí je záležitost našeho nitra. Ztrácíme zbytečně čas hledáním pochvaly a útěchy zvnějšku. Vždycky zjistíme, že tam je nenajdeme. Nahlédněte do vlastního nitra.

Buďte vděční za všechno. 

Za dobré, za špatné i za hrozné. Život sám o sobě je neocenitelný dar. Spokojenost i bolest jsou součástí naší cesty.

Oslavujte svá vítězství.

Vychutnejte si každý, i docela maličký úspěch.

Pryč s klapkami na očích!

Nezaměřujte se výhradně na vlastní cíle a přání. Riskujete, že propásnete krásu života kolem sebe a lidi, kteří vás obklopují. Svět je zázračný, kráčíme-li po něm s očima doširoka otevřenýma.

Každý člověk se v našem životě objeví s nějakým cílem.

Sami rozhodneme, máme-li si od něj vzít nějaké poučení nebo ne. Čím horší je role člověka v našem životě, tím závažnější je poučení, které díky němu můžeme získat. Dobře si ho zapamatujte.

Proč jsem nezačala studovat medicínu

V r.2000 jsem vážně uvažovala, že vystuduju medicínu. Dělala jsem poradenství ve zdraví a tenkrát byla doba, kdy každý věřil jen těm s titulem :-)

Od mého záměru mě odradil případ jednoho lékaře CaliVity, který byl kapacitou v jedné nejmenované nemocnici, kde je onkologie pro ženy. Nabízel tamním ženám přírodní cestu, nebo alespoň doplněk chemoterapie. Vyprávěl, jak nelidsky tam ženy umírají a přál si zmírnit jejich utrpení. 

A vyhodili ho z kliniky i z lékařské komory.

Tak jsem si řekla, proč studovat medicínu, když mě by vyhodili taky :-)

A dneska jsem ráda, že jsem nepromarnila 5 let svého života a jsem šťastná, že je už tolik lidí, kteří jdou přírodní cestou a ty s titulem nepotřebují.

MUDr. Lebenhart napsal knížku Svlékl jsem bílý plášť:

„Jsem pediatr, vystudoval jsem Fakultu dětského lékařství UK v roce 1980. Jsem tedy 35. rokem v praxi.

Před dvěma lety jsem aktivně vystoupil z České lékařské komory pro již nesnesitelný rozpor s tzv. lege artis medicínou.

AKCE týdne: Liquid Chlorophyll 3 + 1 ZDARMA

Kup 3 a čtvrtý dostaneš zdarma

(pouze v týdnu od 10. - 17. dubna)

Ctíte tradice velikonoc?

Velikonoční tradice nemusí být nutně spojena s křesťastvím. Tradice jsou daleko starší a jsou spojeny s naším napojením na přírodu. 

Je dobré si připomínat své kořeny a ctít své předky.

Jsme jejich pokračováním a jejich součástí.

Proto vyberme si maličko z toho, co oni dělali a s úctou a vzpomínkou v tom pokračujme. Hlavně se při tom radujme a užívejme si to!

Květná neděle

Utrhneme větvičku jívy a radujeme se z nádhery, kterou nám poskytuje.

Modré pondělí a šedivé úterý

Uklízíme a čistíme dům. Zbavujeme se všeho zimního a vymetáme i zimu a chlad ze svých duší. Ladíme se na jaro.

Škaredá středa

Celý den je třeba se usmívat. Kdo se zamračí, zůstane mu to po celý rok.

Zelený čtvrtek

Uvaříme si nějaké zelené jídlo.

Prolomení mýtu o vejcích

Tento článek berte, prosím, jako výzvu k tomu, abyste vzali své tělo, zdraví a život do svých rukou. 

Stali se zodpovědnými a řídili se vlastním rozumem a citem. Je to důležité nejen kvůli vejcím... :-)

Vejce byla před lety označena jako největší cholesterolová bomba, která prý zapříčiňuje nárůst infarktů a mrtvic, prý nám ucpává cévy. Reakce lidí na sebe nenechala dlouho čekat. Výrazně klesla jejich spotřeba. Lidé se jich začali bát. Na rozdíl od smetany, šlehačky, tučných sýrů a dalších potravin, které obsahují také hodně cholesterolu.

"Podobné výzkumy nejsou ojedinělé,“

říká přední odbornice právě na vajíčka doc. ing. Kamila Míková, CSc., z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.

„I další studie ukazují, že vejce mají velmi malý a klinicky nepříliš významný vliv na hladinu cholesterolu v krvi.“

Nikdy nevíte, jestli právě nevytváříte vzpomínku

Vlastně jinak - vždycky vytváříte vzpomínku, vždycky.

Chceme lepší svět, nelíbí se nám to, co je dnes kolem nás, zdá se nám naše společnost zkažená, ubírající se divným směrem. Chceme víc porozumění, pochopení, sdíelní, vstřícnosti, laskavosti, lásky.

Kdo je ale ta společnost? Bohužel si musíme přiznat, ač se nám často nechce, že jen a jen my....

Pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe.

My musíme něco změnit.

U sebe změnit.

Možná vám pomůže tenhle kratičký příběh:

"Mám dost vzpomínek na otce i na život s ním v bytě vedle trati nadzemní dráhy. Dvacet let jsme společně slýchali lomoz, jaký vydával vlak, když se řítil kolem okna jeho ložnice. Pozdě v noci čekával otec sám u kojejí vlaku, který ho měl odvézt na noční směnu do práce v továrně.

Ibalgin - pomsta růžového štěstí

Růžový zázrak, kavalír, růžové blaho, lentilka, brufátko, ibáček, záchranné kolečko. Snad pro žádný jiný lék nevynalezla lidová slovesnost tolik něžných názvů, nikde jinde se lidé nesjíždějí po růžové tolik jako v Česku. Ibalgin, univerzální lék, neodmyslitelná součást rodinných lékárniček, ale i ženských kabelek.

Jenže ta roztomilá růžová pilulka není zdaleka tak nevinná, jak se zdá.

Ibuprofen, což je účinná látka všech růžových spasitelů různých komerčních názvů, oslavila už čtyřicáté narozeniny. Veřejnosti byl poprvé představen v roce 1969 ve Velké Británii. U nás byl v předlistopadové době Brufen, jak se dnešní Ibalgin tehdy jmenoval, podpultové zboží, které lékárníci schovávali jen pro známé. Na černém trhu se dal sehnat prášek dovážený z Jugoslávie. „Bylo to něco jako džíny z Tuzexu. Platíčko Brufenu mělo větší cenu než deset kilo banánů, které byly taky nedostatkovým zbožím," vzpomínají pamětníci.