Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Citát

Tak jako člověk, který odhodí obnošené oděvy a bere si nové, tak pobývající v těle, odhodiv obnošená těla, vstupuje do jiných, která jsou nová. Jistá je smrt pro narozeného a jisté je zrození pro mrtvého.

Bhagavadgíta

Poslední komentáře

Na okraj

Víte, že jedna tableta C 300 Plus Flavonoid obsahuje tolik vitamínu C jako 6 kusů kiwi?

Odkazy

Co je to přírodní léčení

Cítím potřebu vyjasnit, co považujeme za přírodní léčení :-)

Dostáváme totiž otázky typu - pomůžete mi? pomůže mi to? je to dobrý produkt pro mne? neublíží mi to? jak dlouho to mám užívat? co když se můj stav zhorší?...

Stěžejní je si uvědomit, že jsem to jen a jen já, kdo je zodpovědný za to, co v mém životě je tak, jak je.

Pokud toto přijmu, je mi jasné, že současný stav je výsledkem mé vlastní "práce" po dobu často mnoha let minulých, tak pokud mám skutečně zájem o změnu svého stavu, musím tomu dát opět přiměřený čas.

A opět bude záležet na mně, jak tento čas využiji, kolik toho pochopím a změním, co reálně udělám. Je to jen na mně (na jednu stranu skvělá zpráva, že můžu vše jen já sám, nejsem závislý na tom, co druzí, ale na druhou stranu moc nepříjemná zpráva, že to musím já sám, že už konečně musim a nemohu to svalovat stále na někoho jiného - vyberte si, co chcete!).

Nemoc je jen dáreček, možnost, šance, zviditelnění toho, co jsem zatím nezvládl a čím se mám akutně teď zabývat.

A tak se jí nechtějme zbavit, mít ji z krku, vypudit ji a nějak odstranit.

Snažme se jí pochopit, uvědomit si její poselství a našroubovat do svého života (k tomu vám moc rádi pomáháme osobními rozbory, soukromými maily, telefonáty, skypy,...), přijmout to, co děláme špatně (všichni to tak máme, jen každý něco jiného!), prostě si to přiznat, a uvědomit si, že je třeba tyto postoje změnit. Jen pro sebe, pro to, abychom se posunuli, abychom se změnili - k lepšímu.

Buďme otevření a přístupní, co nejpružnější, poslouchejme, co nám říkají druzí a vnímejme jejich poselství s láskou, neberme to jako útok či zranění, ta nejnepříjemnější informace je pro nás ta nejpodstatnější. Spolkněme lítost či zlost, když se s takovým trenérem potkáme, vyměňte tyto nepříjemné myšlenky za jiné - vždyť já si ho přitáhl, já ho potřebuji, on to dělá jen z lásky ke mně, aby mě čemusi učil, a já se na něj za to ještě zlobím?

A tak mám nějakou nemoc.

A mohu se rozhodnout - buď nejsem připraven něco pochopit, bojím se do toho rýpnout (každý totiž podvědomě velmi dobře víme, co dělat máme, jen utíkáme, protože to rýpnutí je vždy bolestné) a tak běžím k lékaři a volám - zachraň mě, pomoz mi, udělej něco za mě, ať mě to nebolí, ať od toho mám pokoj, ať už tu zatracenou nemoc nemám.

A lékař, který se učil jen toto jediné, tzn. potlačit nemoc a zbavit vás jejich příznaků, to s radostí udělá, nic jiného totiž neumí a jakákoliv jiná vaše žádost by ho hodně rozhodila (můžete zkusit zeptat se lékaře na širší souvislosti :-)).

A nebo se rozhodnete pro tzv. přírodní léčbu.

Bohužel velmi často si lidé myslí, že přírodní léčba je stejná jako chemická, jen to není brufen, ale jiný lék, přírodní, na potlačení nemoci.

Přírodní léčiva nefungují stejně jako chemická, nepotlačují příznaky, nestačí užívat je týden a jste zdraví.

Protože řeší příčinu, snaží se poctivě příčinu vaší nemoci odstranit tak, že vaše tělo podpoří ke zdravému fungování, aby se staralo samo, aby vyburcovalo vlastní síly a schopnosti a začalo harmonicky pracovat, jak umí.

Vaše tělo funguje v cyklech podle energetické růžice, během roku si jednotlivé skupiny orgánů předávají svou vládu, kdy se regenerují, očišťují, bohužel v této době jsou nejchoulostivější na naše devastující zásahy. A tak se tyto orgány v tuto dobu buď posílí nebo oslabí, záleží na tom, co děláme.

Takže pokud máme nějakou nemoc a začneme přírodně léčit svou skupinu orgánů, je přece jasné, že je třeba tomu věnovat minimálně dobu, kdy se regeneruje, tj. tři měsíce.

A když tedy pochopíte, že budete svou nemoc zvládat od příčiny tři měsíce.

A ono nic, žádná změna, dokonce je mi hůř! Špatný produkt nebo rada? Kdo za to může?

Posuňte se o pár řádků výš a bude vám to jasné. Pochopil jsem, co mi nemoc přináší? A dělám to?

Pokud se "léčba" nedaří, jak bych si představoval, je to přece dobře. Má léčba totiž bude trvat přesně tak dlouho, jak to já sám budu potřebovat, stav se bude zhoršovat či zlepšovat podle toho, co je pro mne to nejlepší - přece nic není náhoda a každý má přesně, co potřebuje.

Buď tento zákon uznáváme vždy nebo nikdy, platí i v případě naší nepříjemné nemoci (ač bychom byli raději výjimkou :-)).

Přírodní léčba je cesta.

Cesta ke změně mne samotného. (Chemická léčba mne ovládá, znemožňuje vidět, co vidět potřebuji, utlumuje mne v posunu, řídí pochody v mém těle a já jsem její oběť - vždy!)

A tak užívám nějaké doplňky stravy, bylinky, čajíky... a čekám. Pokud skutečně jen čekáte a jste zvědaví, jak vás "vyléčí", přijde zhoršení stavu. Je to přece jasné!

Přírodní produkty začnou našťourávat příčinu mých potíží, a pokud já nad tím stále držím pokličku, bojím se do toho píchnout (ve vztazích, ve změně postoje), tak jasně potřebuji silnější impulz. Tak přijde :-) Hlavně se neobviňujte z ničeho - KAŽDÝ si držíme nad tím svým bordýlkem pokličku :-))) protože každého z nás to rýpnutí do něj skutečně moc a moc bolí, vyžaduje velké úsilí a mnoho změn.

A nebo začnu z duchovní strany.

Najdu si, co má nemoc znamená, najdu si pozitivní afirmace, meditace, svého duchovního guru, jdu na semináře, reiki, odpuštění, sestupuji do hladiny alfa, konstelace, energetické léčení,....chvíli se zdá, že je vše lepší, ale za čas mám pocit, že se mi rozskočí srdíčko, cítím úzkost, napětí, nemůžu k ránu spát,... mé potíže se vrací, často v horším. Proč asi?

Naše dušička dobře věděla, proč chce trénink v materiálu, na reálné Zemi. Kdyby se chtěla posouvat jen zvyšováním své energie, nenarodila by se přece do hmoty - zase jsme u toho, copak to může být náhodou?

Naše dušička prahne po tom vyzkoušet si vše ve hmotě, chce to zažít, prožít, poznat. A tak je moc dobře dělat veškeré duchovní techniky, ale nejen je. Co mi je platné, že znám duchovní praktiky, a přijdu domů a řvu na své děti a nesnáším dál svého muže? Proto pouze duchovní cesta nemůže fungovat.

Pochopme, co potřebujeme, ale praktikujme to. Jsme opět u toho - naší lenosti, strachu a nechuti být zodpovědní. Když přijdeme z duchovního semináře, praktikujme ty rady (pokud jsme je tam ovšem dostali), realizujme je do svých vztahů, do svého života, do každodenního dne. Jen tak nám mohou pomoci na naší cestě.

A nebo začnu vše najednou - starám se o tělíčko přírodou, čtu duchovní knížky a chodím na duchovní semináře, realizuji vše naučené v praxi, měním své vztahy.

A ono stejně přichází zhoršování mého stavu, někdy lépe, někdy hůře, jako na houpačce.

Prosím, nezapomínejme na slova v úvodu - vše je tak, jak to potřebuji!

Podívejme se na to, jak se nám vše daří měnit, zda to také není jako na houpačce - jednou ano a jednou ne. Ale opět je to naprosto normální, všechno hned umět je nesmysl, žáčci ve škole také novou látku trénují dlouho a dlouho, než si ji osvojí, dejme si také čas.

Přece víme, že jdeme tou správnou cestou, léčíme se přírodně, snažíme se pochopit, posouváme se k tomu, že jsme víc láskou - no a co, že se nám to stále ještě nepodařilo na 100%? Vždycky říkám, že nechci všechno umět na 100%, nechci ještě tam domů, líbí se mi na Zemi :-)))

Nic není náhoda a vše, co pro sebe děláte, je správně.

I když třeba v zoufalství vašeho zhoršeného stavu přírodní léčbou běžíte k lékaři s marnými nadějemi, že on vám pomůže (přece už dnes víte, že ne, je to jen prostý strach). Pokud jste se dostali k radě, je pro vás nejlepší, ale nemusíte být ještě připraveni ji přijmout. Pokud jste se dostali k přírodnímu produktu, je pro vás nejlepší, i když se vám po něm přitíží.

A tak vás varuji :-)

Pokud člověk jednou pootevře vrátka a zkusí přírodní cestu, nemůže se najednou tvářit, že to neexistuje, nemůže se vrátit zpět, nejde to. Tak si to hezky rozmyslete, jestli to tak vůbec chcete :-) Jestli vám není lépe ve vašem klidu, sice smrádeček, ale klid :-))

Hledejte svou vlastní cestu, je jen vaše a je jedinečná.

Chyby je nesmysl, neexistují. Výhry jsou nesmysl, neexistují.

Existuje jen vaše výhra = váš posun vpřed, a vaše chyba = vaše výzva a šance se dál posunout.

Nikdo nedělá chyby, nikdo není lepší a horší, nikdo není dál a výš, každý je přesně tam, kde být má a kde mu je to místo ku prospěchu.

Jen se snažte být víc láskou, reálně dávejte, dávejte a dávejte,

přijímejte všechny názory jako možné, nesuďte a nezlobte se,

buďte shovívaví k chybám a neschopnostem druhých

a milujte je takové, jací jsou, buďte laskaví a vstřícní,

otevřete se druhým třeba jen úsměvem,

tvořte si svůj život hezčí, je váš a nikdo jiný to za vás neudělá.

A všechny tělesné neduhy zvládejte přírodou a svou léčbu berte jako součást vaší cesty.

S láskou vám vždy nápomocna tu budu - vaše Empatia

Učíme vás být samostatní v kurzech Akademie celostního zdraví