Disclaimer

Tato webová stránka společnosti King Scotty Co. LLC (US) neposkytuje lékařské, léčebné ani žádné jiné poradenství a neměla by být tak ani chápana. Informace jsou na těchto stránkách průběžně aktualizovány, nepřijímáme právní odpovědnost za uvedené údaje. Značka EMPATIA.CZ je chráněna ochranou známkou.
Copyright © King Scotty Co. LLC
Všechna práva vyhrazena.

Citát

Snažte se, aby z vašeho vlastního života a jednání bylo patrné, co byste rádi viděli na svých dětech. Lydia H.Sigourney

Poslední komentáře

Na okraj

Bradavičky, znamínka a pihy jsou stmelené bolesti, jejich špatné pochopení a vnitřní neviditelný pláč.

7. den půstu

7. den půstu

Ivan

 

Miluška

Váha 94,3 kg (- 5,3 kg celkem).
Dnešek dopadl zásadně jinak, než se včera zdálo.

Cesta do Liberce po obvyklých ranních procedůrách byla naprosto v pohodě. Nemyslím, že by půst měl nějaký vliv na moje řízení, ať už formou soustředění nebo únavy nebo vidění nebo nevraživosti k jednání jiných řidičů nebo čehokoliv jiného.

Po příjezdu domů jsem Milunce přednesl nadšeně návrh, který jsem sice chápal jako něco přínosného pro ni, ale ona to zřejmě tak necítila. Také to asi bylo v nevhodnou dobu, protože řádila po baráku a zřejmě jsem ji rušil. Takže návrh odmítla, jenže takovým způsobem, který mi přišel nefér, takže jsem se raději uklidil jinam. Nejdříve do dílny a potom k "bedně", protože zápas s Fimana bych si nerad nechal utéct (obzvlášť když jsme je nakonec vyklepli a postoupili do finále :-))
Já vím, že to takto může působit až trapně, ale hrotit nějaký konflikt se mi nechtělo. Přesto a nebo právě proto však můj další postoj zůstal dost chladný, vlastně až do večera.

Při tom jsem si znovu uvědomil rozdíly mezi půsty absolvovanými kdysi a dnes I když nevím, jestli ty dřívější přece jen nejsou už příliš zkresleny zapomněním.

U prvního si vybavuji 3 perné první dny, po kterých následovalo uvolnění, lehkost bez pocitu hladu, zato s pocitem, že to snad ani nemusí skončit (stejně, jak to dnes popisuje Milunka). Je pravda, že si nepamatuju, jak mě tenkrát vnímalo okolí, ale kdyby to bylo moc špatné, tak bych to snad zaznamenal.
Druhý půst byl špatně od začátku, takže v tom se nebudu dál pitvat.
Tentokrát jsem šel do toho s velkým optimizmem, s přesvědčením, že jsem psychicky i fyzicky dobře připravený. Přesto se situace nevyvíjí tak, jak bych si přál. První dny byly sice naprostá idylka proti prvnímu půstu. I ta příjemná lehkost tu je. Ale přívalové pocity hladu a chuti na jídlo jakoby nepřestávají - i když v mírnější podobě - ani po několika dnech. Přiznám se, že jsem tím trochu zaskočený a vlastně mi kvůli tomu vzrůstá nervozita vždycky s přibývajícími hodinami dne. Přitom jsem dnes v situaci, kdy jsem mnohem zvyklejší na odepírání si mnoha druhů jídel a snad i množství.

Tak si říkám, jestli mi to tělo nechce říci, že na býka a krevní skupinu A jsem v celku dobrém stavu a další protahování půstu je zbytečné. Třeba i proto, že příští týden budu na ten seminář i několik masáží potřebovat přece jen více tělesných i duševních sil, než jsem si představoval.

Nevím tedy, jestli jsem poslechl hlasu těla a podvědomí nebo podlehl slabé vůli, v každém případě jsem se rozhodl, že po sedmi dnech půst raději dobrovolně ukončím.

Nechal jsem si Milunkou uvařit vývar z rýže a zeleniny a pomalu, po lžících jsem ho k večeru postupně snědl. Myslím tu samotnou "vodu". Na rozdíl od prvního půstu, kdy jsem na tu zeleninu a rýži nebyl tak zvyklý, mi fakt chutnal.

Při večerním - nebo spíše nočním - klistýru mě znovu překvapilo, že nakonec ze mě stále ještě jde opravdu hnusně kalná voda s několika hrudkami. Ale to se asi bez dalších technik nedá tak rychle odstranit.

Milunce přeju, ať to vydrží tak dlouho, jak jí bude příjemné...

  Sobota - žádný budík do školy. Budík sice zvonil naprosto ve stejný čas, ale vstával Ivánek, protože vezl Kačenku do Liberce na přijímací zkoušky na jakousi další VŠ. Já se otočila na druhý bok, dala jim pusu na šťastnou cestu a úspěch při přijímačkách a spala jsem dál. Za půl hodinky se ke mně do postele přišolíchal Kubíček (náš malý Kubíček - sice 13 let, ale 72 kg a 183 cm :-)) Že nemůže spát. Tak jsme vstávali.
 
 Nezapomněla jsem váhu - 64 kg rovných.
 
 Sucho v ústech bylo opět veliké, jinak žádná potíž. Takže jsem se řádně napila, hodila do sebe XenaForm a hurá k vodě s Badem :-)) Opět vše nádherné, dokonce jsem si chvilku sedla a mohla užívat, že dnes nespěchám :-))
 
 Po návratu opět k snídani vitamínky, je mi skvěle.
 
Pustila jsem se do domácích prací. Měla jsem chuť dát do pořádku celý dům. Vzala jsem to z jednoho konce a byla jsem jako motorová myš naprosto k nezastavení. Trochu mě jen vyrušil Ivánek, když se vrátil z Liberce, mírně na mě zíral, co blbnu a odešel do ústraní, celý den jsem ho téměř neviděla. Nějak se mi vyhýbal, ani se mu nedivím. Já byla skutečně jak šílená. Sice jsem si říkala, že bych to neměla přehánět, ale nějak jsem neměla důvod se zastavovat. Mezi vysáváním, utíráním prachu, leštěním skříněk, uklízením všeho možného, sklízením zimních bot a zimního oblečení, co ještě zbylo neuklizené, zaléváním kytiček, praním, věšením prádla, atd. jsem klukům uvařila skvělou (snad, alespoň vypadala) polévku s tofu (poznali to, pacholci, ale prý dobrá).
 
 Vše jsem dovršila procházkou s Badem. Naštěstí nás brzy vyhnal domů déšť, takže jsem nikde v lukách neměla šanci zkolabovat vysílením, kdyby náhodou na mě nějaké přišlo, ale nepřišlo :-))
 
 Navečer ještě odpověď na nějaký ten dotázek v poradně, skenování pár nových knížek do e-shopu, pečení koláčů pro děti - připadá vám to normální?

Uvědomila jsem si, že bolesti pod žebry jsem celý den necítila - super!

Spát opět až kolem jedné po půlnoci  po obvyklých rituálech :-((

Ještě ale není konec... :-))

Příprava - zahájení půstu
1. den půstu
2. den půstu
3. den půstu
4. den půstu
5. den půstu
6. den půstu
8. den půstu
9. den půstu
10. den půstu
11. den půstu
12. den půstu