Dnes je  , svátek má: . Zítra: .

Citát

Z toho, co člověku škodí, jmenuji na prvním místě život sám.
A co mu prospívá? Jsem přesvědčen, že to bude opět život.

---

CaliNews

Přečtěte si aktuální číslo
klubového časopisu

CaliNews
prosinec - únor

Dřívější čísla

Na okraj

Potravní doplňky CaliVita®, jsou připraveny výlučně z přírodních látek, prodávají se již více jak půl století a dnes ve zhruba 35 státech světa, poskytují pomoc miliónům lidí, kteří mají zájem o své zdraví.

Proč to děláte?

Posledně jsem vám psala, že mi chodí mnoho pochval... Pokud někdo skutečně na Empatii hledá pomoc, čte, snaží se pochopit, třeba se zeptá na své potíže, dochází mu souvislosti, rozumí nám, proč věci chápeme a šíříme tak, jak to děláme, tak většinou každý děkuje (nebo mlčí, protože se vzpamatovává :-))

Pak jsme spustili komentáře. Protože se mi opravdu hnusí chaty, které občas vidím na jiných webech, zařídili jsme si to tak, že jsou komentáře vás, čtenářů, cenzurované námi. Řekli jsme si, že kdyby náhodou měly komentáře vypadat podobně jako ony chaty, tak nechceme z Empatie žumpu. A ono opravdu! Polovinu z komentářů mažu :-(

A ptám se, proč? Proč to děláte, proč máte potřebu nadávat, urážet, plivat, útočit? Proč prostě neřeknete svůj názor, třeba opačný. Proč musíte být sprostí, hrubí a vulgární? Nebo proč vůbec na Empatii chodíte? A pak nás urážíte, že jsme váš chat nezveřejnili?

1. Empatia je náš web, ne váš. My si ho platíme, my na něm pracujeme a naše právo je, co do něj pustíme. Pokud chcete svůj web, ve kterém si budete dělat, co chcete vy, prostě si ho vytvořte a na něm si komentujte, co chcete, klidně si nadávejte.

2. Nepostřehla jsem, že by někde na Empatii bylo napsáno, že má někdo povinnost sem chodit, když už jednou tyhle stránky našel. Pokud se vám nelíbí, co se tady píše, prostě sem nechoďte, co nebo kdo vás nutí?

3. Empatia není žádný obecně uznávaný web středu, kde bychom museli ctít jakési normy, uznávat nějaká obecná společenská pravidla, kde bychom museli být objektivní. Nikdy jsme netoužili a ani netoužíme být objektivní, protože víme, že to nejde. Na Empatii jsou jen a jen naše pravdy, ve které věříme a nemusíme o nich nikoho přesvědčovat.

4. Na Empatii se vám zcela odkrýváme, vidíte naše jména, kontakty, fotky. Pokud na nás kdokoliv cokoliv plive bez pozdravu a bez podpisu či kontaktu, je to pro nás stejné, jako když štěká pes, takže je to vaše ztráta času a energie.

5. Vy, kdo nám tykáte, prosím, připomeňte nám, kdo jste, s lidmi, se kterými si tykáme, chceme být v kontaktu, protože to jsou lidé nám blízcí.

Pochybuji o tom, že ti řvouni dočetli text až sem. Tak zřejmě už jen pro vás ostatní, kteří čtete pozorně a vnímáte, o čem je řeč. My přece víme, proč se tak děje a proč tohle musí někteří lidé dělat.

Je to projev strachu, smutku, zoufalství a nespokojenosti. Jsou to lidé, kteří si zaslouží naše pochopení a pomoc, ale zatím to sami neví. Řvou a plivou na vše kolem, protože si mylně myslí, že to vše kolem je příčinou jejich neštěstí. Přitom jsou určitě nerealizovaní (chodí do blbé práce nebo jsou nezaměstnaní), chudí, opuštění či ve špatných vztazích, možná nemocní.

Přemýšlela jsem, jestli mám tohle do Empatie pustit a jestli se mám s nimi pustit do diskuse, zavrhla jsem to. Mám pocit, že bych měla méně času na ty, kteří hledají, ptají se mě, trpělivě čekají na odpověď. A já bych se tu zabývala někým, kdo vlastně nic slyšet nechce? Věřím, že jsem se rozhodla správně.

A stejně přemýšlím, jestli je jim nějak pomoci. Co myslíte?
Vaše Empatia s láskou

Naprosto skvělé!

Dobrý den. Zvláště k tomuhle se musím vyjádřit, protože vím o čem píšete. Sama to zažívám, je to bohužel realita mého života, mám s tím vlastní zkušenosti. Navíc jsem si tento článek přečetla zrovna v den, kdy si 2 členové mojí rodiny na mě vyřvávaly svou zlobu. Oni jsou nespokojení, ale také já jsem nespokojená, takže také nadávám, jen s tím rozdílem, že já se většinou při nadávání zavřu ve svém pokoji a na nikom si vlastně nevybíjím svou zlost a to je myslím dobře. A pak jsem přišla na jednu úvahu, na to jaký je rozdíl mezi rozumným a moudrým člověkem. Tento článek je pro mě ten pravý, je dobře že jste ho napsali, jen tak dál.

Dobrý den, paní

Dobrý den, paní Matoušová,
měla jsem na svých webovkách stejnou zkušenost. Nešťastní, leniví lidé bez sebelásky, zato s notnou dávkou závisti v krvi, "komentovali" mé články různými druhy "rádobyurážek". Podle mě takovým lidem pomoci není - ikdyž si přečtou něco, co je donutí se podívat na věci jinak, tak tuhle božskou myšlenku rychle zaženou, napíšou něco hnusného a zaklapnou počítač s rozporuplným pocitem, že nevyhráli, ale taky neprohráli..a tak to příště zkusí zas..dokud nepochopí, že až přestanou urážet, schovávat se za různé přezdívky a napíšou opravdu to, co si myslí, tak teprve pak vyhrajou.
Taky cenzuruju, protože mám pocit, že v očích těch, co tam chodí se zájmem, pak ztrácí mé webovky úroveň...ale možná je to jen můj pocit, možná, že se na podobné slabomyslné komentáře dívají schovívavěji, než si myslím..

Prosím, pokračujte ve své úžasné a přínosné práci, jsem vděčná čtenářka vašich stránek, vždy mi něco z nich dokáže nakopnout tím správným směrem.Děkuji Vám za to. Krásný den

Souhlasím

Dobrý den,
připomněla jste mi můj nedávný zážitek. Odcházela jsem z práce (nadobro) a 25letá asistentka po mě sprotě křičela, že jsem dostávala moc peněz a že si do práce chodím s úsměvem :-). Mám VŠ a pořád se vzdělávám v oboru, tak si myslím, že si za svou námahu zasloužím odměnu. Že je ona nespokojená se svým platem, s tím bohužel nemůžu nic dělat. A usmívat se taky nepřestanu, i když lidí, kterým to jde na nervy, je víc.
Já věřím, že těmto lidem pomůže, když se jim dá najevo, že tímto způsobem se nedomluví. Jakoby mluvili španělsky - nerozumím. Musí vidět, že takhle to nejde, aby to zkusili jinak. Anebo ať jdou tam, kde se takto domluví.
Myslím, že každý příspěvek by měl mít nejen obsah, ale taky formu. Pokud je forma nevhodná, já jako čtenář Empatie to nechci číst.
Marta

proč lidem některým lidem vadí že jsem v pohodě

Zdravím všechny,
jistě taky vím o čem to je.Když se usmívám, někdo se zeptá jak se mám a já na to, mám se fakt dobře tak vytřeší oči a přemýšlí jestli jsem blázen, nebo to hraju..všichni ne, všimla jsem si ve své práci, že pokud jsem v pohodě, usměvavá, tak je tam dobrá nálada..jak jsem vystreslá, tak se to přenáší na ostatní,takže se snažím o tu pohodu !!můj otec je strašný negativista, všecko je špatně, já za nimi přijedu vždy s úsměvem a to ho srazí a hned mi nějakým slůvkem ublíží,co slůvkem, celými větami, nic s tím neudělám, pochopila jsem, že je to můj trenér abych to zvládla a nebyla jako on jednou.Už to, že to vím, mi dává sílu.Ono mi není co závidět, prožila jsem si své, ale tak jak jsem padla , tak jsem se i zvedla..přece stojí za to žít....do toho s prominutím sajrajtu co jsem v minulosti prožívala se už nevrátím,jdu dál !!!Lenka

Ano, děkuji za tento

Ano, děkuji za tento článek.Člověk s dobrými úmysly a chtěním má potřebu budovat a podporovat, ne bořit a urážet.
Vladislava