Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Citát

Nemoc je jako zlozvyk, přijatý rozumem na žádost duše a těla. Je zapotřebí změnit zvyk a způsob života, který k jeho vzniku vede.

Mahátma Gándhí

Poslední komentáře

Na okraj

Koenzym Q10 produkují játra.
Schopnost jater produkovat vlastní koenzym však léty slábne. I pokud jsou játra oslabena nějakou nemocí, slábne produkce koenzymu. Jeho nedostatek se projeví na našem zdraví - začínáme se cítit unaveni, mohou se dostavit i srdeční potíže.

Odkazy

Radovat se ze smrti?

Pojďte píchnout do našeho bolavého místa!

Pojďte si povídat o smrti ♥

Záznam živého vysílání: Jak přijmout smrt

Jsem neuvěřitelně vděčná za všechny informace, pochopení a uvědomění si, jak život funguje, jaký má vlastně smysl a kdo jsme my.

Díky tomuto základnímu vědomí, díky tomu, že VÍM, jsem se neuvěřitelně rychle vyrovnala se smrtí svého táty.

Dokonce mám občas pocit, že to je až nepatřičné...

Vím, že je to téma, které se moc nepitvá. Jenže každý z nás touto zkušeností dříve či později projdeme a já doufám, že má zkušenost třeba někomu z vás pomůže. 

Po smrti blízkého, někoho, koho jste milovali a on miloval vás, vždycky přijde šok.

Na smrt se nelze připravit. Je jedno, zda odcházíme ze života pomalu nebo se to stane náhle, vždy je to šok. Nechceme to totiž přijmout, chceme, aby vše pokračovalo tak, jak to bylo doposud.

Existuje o životě ale jedna důležitá pravda - není nekonečný.

Ze šoku přejdeme do fáze obviňování.

Nejdřív obviňujeme všechny kolem, hledáme, kdo za to může. Pak začneme obviňovat sami sebe, co jsme mohli udělat lépe a jestli jsme ke všemu nějak negativně nepřispěli. Začneme pitvat, zda máme i my nějakou vinu.

Jenže další důležitá pravda je, že minulost nelze změnit.

Jediné, co potřebujeme udělat co nejrychleji, je přijetí, smíření se.

Uvědomit si to, co všichni víme - nic není náhoda, vše se děje správně a to ve prospěch všech zúčastněných, vše, co se stalo, všichni potřebujeme. Možná zatím nechápeme proč, ale je to jisté.

A tak další důležitá pravda je, že realita prostě existuje a já ji dříve či později přijmout musím.

Nepláčeme nad tím, kdo odešel, ale sami nad sebou.

Ztratili jsme něco, co jsme potřebovali, na čem jsme lpěli, co jsme chtěli mít věčně. Ztratili jsme část sebe samého.

Díky tomu, že nám odejde někdo, kdo nás miloval, jsme donuceni doplnit si to chybějící místo sami, jsme donuceni dát si sami sobě víc lásky, díky tomu můžeme proniknout víc sami k sobě.

Láska je svoboda.

Nechat každého, ať si dělá vše podle svého rozhodnutí.

Nic přece není náhoda a každý prožívá to, co sám chce, potřebuje, pro co se sám rozhodl (třeba ne vědomě myslí, ale duše to tak rozhodně chce).

Proto nevolejme umírající zpět, nechme jim volnost a svobodu, nepoutejme je k hmotě, pusťme je.

A nastavme si vděčnost.

Vděčnost za vše, co jsme spolu prožili, co jsme dostali, čím nás ten, kdo odešel, obohatil. Vděčnost přináší radost a úsměv.

A uvědomění si, že vše, co jsem teď, je také díky němu. To, jak cítím, žiju, miluju, pracuju, komunikuju, na všem má on svůj podíl. Vše dělal celý život proto, abych byla taková, jaká jsem a dělala to, co dělám.

Musím pokračovat a s úsměvem.

A proto žádný smutek a žádný pláč, on by to tak nechtěl. Žádná černá a slzy. Radovat se z toho, že on už je Doma, nad věcí, všechno už mu došlo a shovívavě sleduje, jak my tady stále něco řešíme a něčím se trápíme.

Vím, že jeho poselství je - miluj a na všechno ostatní se vyprdni.

Miluju tě, tati!

S láskou Milunka

Podívej se na POVÍDÁNÍ O SMRTI s Péťou, která provází rodiny a odcházející formou domácí hospicové péče ♥︎

Děkuju ti, Péťo, za poslání, kterým žiješ a za DAR, který lidem poskytuješ ♥︎

Názor

Dobrý den, moc se mi Vaše psaní líbí. Přeji upřímnou soustrast a tatínkovi už je určitě dobře. Říkám si, že kdyby se to vždy bralo takto, nemuselo by se na pohřbech vůbec brečet a dělat kolem toho tolik "humbuku", i když jinak se to člověka určitě velmi dotkne. Tak jako se mi kdysi líbilo Vaše psaní o dušičkách, i zde to se mnou souzní. Mějte se hezky, KŠ 

maminka

Děkuji ti maminko.