Výukové programy naší Akademie celostního zdraví

Radovat se je láska

Citát

Každý má výhradní právo rozhodnout se pro lásku. Tak hledejte, přemýšlejte, dokud nepřijdete na to, že přemýšlet nemusíte.

J. Lengyel

Poslední komentáře

Na okraj

Víte, proč se nedoporučuje mlsat čokoládu?
Obsahuje totiž teobromin (látka příbuzná kofeinu) a rafinovaný cukr. Začne v organismu kvasit a vyvolává tvorbu kyseliny octové, uhličité a alkoholu, což jsou pro tělo jedy. Navíc často obsahuje plísně.

Odkazy

Učme se od Balijců

Bali je velmi chudá země.

Lidé konzumují většinou to, co si sami vypěstují, vychovají nebo koupí či smění od souseda - rýži, drůbež, ryby, pšenici, nějakou zeleninu, ovoce, ořechy, kokosy. Jí jen 2x denně - snídani a večeři, když se setmí. Přes den je horko, že člověk ani nemá chuť jíst...

Balijci žijí na ulici.

Jejich domky lemují jednu silnici, táhnoucí se kolem celého ostrova. Vzadu bydlí, vpředu mají krámek, kde nabízejí své přebytky. Vaří na ulici, jí na ulici. Jídlo vozí ve speciálních vozíčcích po vesnicích. Jsou zvyklí jíst velmi skromně. 

Na zabalení jídla používají banánové listy nebo papírové sáčky.

Odpadky se snadno spálí. Tedy jen donedávna...

Když poprvé vidíte ten nepořádek, nazvu to přímo bordel, který na Bali je na každém kroku, máte tendence Balijce soudit, že jsou čuňata. Jenže jen do chvíle, než pochopíte jejich přirozené fungování.

Oni totiž vždycky vršili odpadky vedle svých domů, a za nějaký čas je prostě spálili.

Neměli s tím žádný problém, protože jejich přirozené odpadky byly lehce zlikvidovatelné ohněm. Proto na Bali neexistuje popelnice ani svoz odpadků ani řízená likvidace odpadu. Jenže se jim to trošku vymklo z rukou.

Na Bali vtrhli turisté a s nimi přišlo všechno, co v civilizovaných zemích tito turisté potřebují ke svému životu. A přinesli s sebou i odpadky, které se jednoduše spálit nedají, protože ani nehoří. Takže se všude vrší plastové láhve, igelitové sáčky, kelímky od všehomožného, plasty. 

Kdybychom my, "civilizovaní" lidé, dokázali navštěvovat jiné země bez požadavků na svůj standart, kdybychom se dokázali spokojit s podmínkami země, kam jako hosté přijíždíme, nenarušovali bychom přirozený řád života místních lidí. 

Za bordel na Bali nemůžou Balijci, ale cizinci!

My "civilizovaní" lidé se jezdíme dívat na domorodce jako do ZOO, a mršíme jim jejich zvyky, kulturu, životní prostředí.

Jsme jako kolonizátoři, kteří se cpou tam, kde o ně nikdo nestojí.

Protože Balijci nestojí o náš způsob života, ten svůj by nevyměnili za všechny naše peníze. 

Oni spolu neustále komunikují.
Zastavují se a zdraví se, mluví spolu.
Usmívají se neustále na všechny.
Jsou v klidu a pohodě, nikam nespěchají.
Vstávají se sluncem a s ním i uléhají.
Žijí rytmem přírody.
Jsou šťastni.
Když nabízejí cizincům nějaké své zboží, nechtějí prioritně vydělat, baví se tím, že smlouvají.
Vzájemný kontakt a komunikace je pro ně stěžejní.

Bylo mi smutno při vzpomínce na Čechy...

Hrajeme si na někoho víc, kdo to dotáhl dál, a kdo toho má víc.

Přitom jsme chudí ve vztazích, prožívání svého života, citech. Jsme povýšení a neuctiví k životu druhých, těch méně bohatých. Ti na naše peníze ale kašlou - jsou šťastni i bez nich. A my?

Jsme šťastni se vším, co kolem máme? Jsme spokojeni s autem, domem, televizí, plnou lednicí? Nebo se ženeme za něčím ještě větším a lepším?

Učme se od Balijců vděčnosti (za vše, co mám), spokojenosti (se vším, co mám i nemám) a radosti (v každém okamžiku, ať je co je).

Od návratu z Bali se s Ivanem stále usmíváme, a je nám jedno, že si někdo myslí, že jsme šílenci. 

A jsme šťastní, že vás to můžeme učit v naší Akademii :-)

s láskou vaše Empatia