Papoušek, který nepapouškoval

Je známo, že papoušci mohou hovořit lidskými slovy, vést dialog, rozumně odpovídat na otázky a ptát se lidí.

Jak je však možné, že mohou logicky myslet a projevovat city a pocity?

Že by ptáci a možná i mnohá jiná zvířata měla schopnosti, o kterých nemáme ani páru?

Určitě! 🙂

Nejučenlivější z papoušků se zatím ukázal papoušek žako Alex, kterého vychovávala a vycvičila psycholožka Irena Pepperbergová. Mnoho let prováděla pečlivé systematické sledování tohoto velmi nadaného ptáka. Sledování v sobě zahrnovala nejen řešení každodenních úkolů, ale i hodnocení, jak uměl vybrat nejlepší variantu řešení.

Když Alex říkal::Pojď sem,“ tak to říkal vědomě, a ne jen jako naučená slova. Jeho emoce a sociální chování odpovídalo dvou až tříletým dětem a intelektem dětem pět až šestieltým. Alex rozlišoval charakteristiky padesáti různých předmětů podle barev, určoval jejich počet až do šesti.

Při otázce, jakou barvu, tvar nebo z čeho je udělán předmět, tak Alex dával přesnou a smysluplnou odpověď.

Jestliže se ho zeptali, zda se chce vrátit do klece, neodpověděl jen:“Ano,“, ale řekl:“Chci se vrátit do klece.“

Jednou se ho zeptali, když mu ukázali dva různé klíče – velký červený a malý zelený:“Můžeš mi říct, v čem je rozdíl?“ a papoušek odpověděl:“V barvě.“

Na otázku:“Jakou barvu má malý klíč?“ přesně řekl:“Zelenou barvu.“

Papoušek Alex rozpoznával abstraktní pojmy jako je barva, tvar, rozlišil pojmy jako „to je stejné“, nebo „to se liší“. To znamená, že uměl rozlišovat nejen konkrétní věci, ale i zobecňovat a abstrahovat konkrétní vlastnosti předmětů. Uměl navíc dělit předměty do skupin podle toho, kam patří.

Ve svých odpovědích Alex rychle rozpoznával, na co se ho ptají, o čem se konkrétně hovoří v rozhovoru. Je důležité zdůraznit, že promyšleně určoval oblast, která patřila k daným pojmům a představám a při rozhovorech s člověkem používal správné jakzykové ekvivalenty anglického jazyka.

Alex uměl vyjádřit i svá přání. Když nadával, dostal napomenutí za nevhodná slova a zúčastnění lidé odcházeli z pokoje, Alex za nimi křičel:“Promiň, prosím, pojď zpátky!“.

Ukazuje to, že papoušek chápal celou situaci, i co se v této situaci říká, což znamená, že jednal smysluplně.

A jeden příběh:

Jednou museli Alexovi udělat malou operaci jazyka a profesorka ho odvezla na veterinární kliniku.

Když uviděl Alex profesorku odcházet, zakřičel:“Pojď zpátky! Miluji tě! Promiň! Chci domů!“ Myslel si totiž, že udělal něco špatného a nechávají ho na klinice za trest.

Jindy Alex projevoval zvláštní pozornost některým studentkám, které se účastnily jeho výuky. Jako důkaz zvláštní přízně jim dával kousek jídla a ještě prováděl svůj rituální tanec, ale když přišla profesorka Pepperbergová, tak okamžitě přestal.

To nás nutí položit si otázku:“Opravdu papoušek Alex chtěl kontakt a intimitu s určitým člověkem a byl smutný, když přišel druhý člověk?“

Je vám jistě jasné, kolik vyvracení jeho schopností  se od „odborníků“ dočkal, jemu to však bylo určitě úplně jedno.

Zvířata si prostě a jednoduše umí mnoho zázračných a pro člověka nepochopitelných věcí, a neřeší, zda to člověk přijímá nebo vyvrací.

To jen člověk, dvakrát rozumný, jak se sám označil, si potřebuje stále dokazovat své výsadní místo v hierarchii přírody. To ego, to nám dává!

S láskou vaše Empatia

Zdroj: Záhady neuvěřitelných živočichů, prof.A.P.Dubrov