Je známo, že papoušci mohou hovořit lidskými slovy, vést dialog, rozumně odpovídat na otázky a ptát se lidí.
Jak je však možné, že mohou logicky myslet a projevovat city a pocity?
Že by ptáci a možná i mnohá jiná zvířata měla schopnosti, o kterých nemáme ani páru?
Určitě! 🙂
Nejučenlivější z papoušků se zatím ukázal papoušek žako Alex, kterého vychovávala a vycvičila psycholožka Irena Pepperbergová. Mnoho let prováděla pečlivé systematické sledování tohoto velmi nadaného ptáka. Sledování v sobě zahrnovala nejen řešení každodenních úkolů, ale i hodnocení, jak uměl vybrat nejlepší variantu řešení.
Když Alex říkal::Pojď sem,“ tak to říkal vědomě, a ne jen jako naučená slova. Jeho emoce a sociální chování odpovídalo dvou až tříletým dětem a intelektem dětem pět až šestieltým. Alex rozlišoval charakteristiky padesáti různých předmětů podle barev, určoval jejich počet až do šesti.
Při otázce, jakou barvu, tvar nebo z čeho je udělán předmět, tak Alex dával přesnou a smysluplnou odpověď.
Jestliže se ho zeptali, zda se chce vrátit do klece, neodpověděl jen:“Ano,“, ale řekl:“Chci se vrátit do klece.“
Jednou se ho zeptali, když mu ukázali dva různé klíče – velký červený a malý zelený:“Můžeš mi říct, v čem je rozdíl?“ a papoušek odpověděl:“V barvě.“
Na otázku:“Jakou barvu má malý klíč?“ přesně řekl:“Zelenou barvu.“
Papoušek Alex rozpoznával abstraktní pojmy jako je barva, tvar, rozlišil pojmy jako „to je stejné“, nebo „to se liší“. To znamená, že uměl rozlišovat nejen konkrétní věci, ale i zobecňovat a abstrahovat konkrétní vlastnosti předmětů. Uměl navíc dělit předměty do skupin podle toho, kam patří.
Ve svých odpovědích Alex rychle rozpoznával, na co se ho ptají, o čem se konkrétně hovoří v rozhovoru. Je důležité zdůraznit, že promyšleně určoval oblast, která patřila k daným pojmům a představám a při rozhovorech s člověkem používal správné jakzykové ekvivalenty anglického jazyka.
Alex uměl vyjádřit i svá přání. Když nadával, dostal napomenutí za nevhodná slova a zúčastnění lidé odcházeli z pokoje, Alex za nimi křičel:“Promiň, prosím, pojď zpátky!“.
Ukazuje to, že papoušek chápal celou situaci, i co se v této situaci říká, což znamená, že jednal smysluplně.
A jeden příběh:
Jednou museli Alexovi udělat malou operaci jazyka a profesorka ho odvezla na veterinární kliniku.
Když uviděl Alex profesorku odcházet, zakřičel:“Pojď zpátky! Miluji tě! Promiň! Chci domů!“ Myslel si totiž, že udělal něco špatného a nechávají ho na klinice za trest.
Jindy Alex projevoval zvláštní pozornost některým studentkám, které se účastnily jeho výuky. Jako důkaz zvláštní přízně jim dával kousek jídla a ještě prováděl svůj rituální tanec, ale když přišla profesorka Pepperbergová, tak okamžitě přestal.
To nás nutí položit si otázku:“Opravdu papoušek Alex chtěl kontakt a intimitu s určitým člověkem a byl smutný, když přišel druhý člověk?“
Je vám jistě jasné, kolik vyvracení jeho schopností se od „odborníků“ dočkal, jemu to však bylo určitě úplně jedno.
Zvířata si prostě a jednoduše umí mnoho zázračných a pro člověka nepochopitelných věcí, a neřeší, zda to člověk přijímá nebo vyvrací.
To jen člověk, dvakrát rozumný, jak se sám označil, si potřebuje stále dokazovat své výsadní místo v hierarchii přírody. To ego, to nám dává!
S láskou vaše Empatia
Zdroj: Záhady neuvěřitelných živočichů, prof.A.P.Dubrov
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen/a.
Přihlásit se Registrovat se