Dotaz

Dobrý den,
dcera si chce pořídit hormonální antikoncepci a já si nemyslím, že je to správné. Na základě vašich rad usuzuji, že HA napáchá větší škodu než užitek. Myslíte si, že je hodně nebezpečné dceři antikoncepci povolit? Myslím si, že je velmi dětinské chtít HA v 16 letech a myslím si, že je její rozhodnutí sobecké. Neustále opakuje, že nechce otěhotnět, ale já mám pocit, že mi to dělá schválně. Zatím, jsem jí to zakázala.
Děkuji za odpověď

Odpověď

Milá maminko,
o hormonální antikoncepci je v Empatii napsáno skutečně mnoho a to mnoho negativního. Pokud si vaše dcera zadá do vyhledávače Hormonální antikoncepce, vyskočí ji všechny odkazy, které si může přečíst, pokud bude chtít…. ale ona nechce 🙂
Naše dcery nám matkám ukazují nás samé, staví nám zrcadlo a snaží se nám na svém chování, na svých postojích ukázat, jak máme změnit své postoje a chování my. Jsou pro nás trenéry stejnými jako kterákoliv dušička, jen více intenzivními, protože své dcery milujeme. A tak čím se nám zdá dcera zatvrzelejší, odmítavější naše názory a vzdorovitější, tím více bychom měly my ustupovat, být měkčí, tolerantnější a vstřícnější. Učí nás bezpodmínečné lásce, abychom je milovaly a nehodnotily, co dělají, jak se stravují, čím se ničí, jaké vztahy udržují. “Soudit znamená brát si právo, kterého se Bůh ve jménu lásky vzdal.” A to kohokoliv, i své děti! Pro nás jsou dcery úžasnými pomocníky, protože na nich vidíme, co děláme špatně my a máme šanci, díky jejich tréninku, to změnit! Využijte tu šanci, přemýšlejte o sobě, o svých chybných postojích a zatvrzelých názorech, zkuste zjistit, kde vy máte podobný “zabedněný” a pro druhé nepochopitelný postoj, který si držíte stůj co stůj a proti všem – jako vaše dcera. Pokud máte pocit, že vaše dcera se chce úmyslně ničit, i vy se v něčem ničíte a neposloucháte druhé, kteří vám s dobrou vůlí radí, stejně jako to děláte vy se svou dcerou. Každý máme své spratky v hlavě, ty bychom měli řešit – sami 🙂
Jako rodiče velmi často zapomínáme na své dětství a dospívání, na to, v čem jsme bojkotovali své rodiče my, v čem se nám rodiče zdáli zabednění a nechápaví, a jak my jsme jim připadali vzdorovití. Tolik jsme si tenkrát přáli, aby nás rodiče víc chápali! Dejme to svým dětem, ukažme jim, že to nejsme my, ti “chytří dospělí”, kteří ví všechno nejlíp a mohou těm “malým a hloupým” radit, jak mají žít. Výchova je o vlastním příkladu, o ničem jiném, všechny výchovné řeči, zákazy a příkazy jsou k ničemu, vlastně ano, k něčemu jsou – k ještě větší odloučenosti mezi námi a našimi dětmi, přičemž jednou se budeme moc a moc snažit znovu k nim najít cestu a vše smazat, napravit. 
Proto zkuste být své dceři přítelkyní. Pokud se zeptá, poraďte, pokud se neptá, nechte ji, ať se rozhodne sama. Láska je důvěra, že všichni dostávají ve svém životě přesně to, co pro svůj posun potřebují, že i nemoc mé dítě dostává proto, že ji potřebuje ke svému posunu stát se lepší. My můžeme svým dětem jen pomoci, aby vlastní zkoušky dobře zvládli, a měli bychom dělat všechno možné pro to, aby o naši pomoc vůbec stáli…
Buďte láskou
Vaše Empatia
P.S. Nic není tak nebezpečné, abychom museli za každou cenu kvůli lpění na svém názoru přervat vazby s někým, koho milujeme. Ona určitě hormonální antikoncepci přežije, určitě bude mít zdravotní potíže, ale budou její, nechte jí, co její je, s láskou.

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?