Dotaz

Zdravím, paní Matoušová, chtěla bych Vám napsat ještě o dceři, má problém vůbec vyslechnout jakékoliv naše rady hned křičí, výtky nebo upozornění jsou pro ni nepřijatelné a hned má slzy, sedne si na zem a trucuje. Tohle její chování už trvá delší dobu. Řekne mi všechno hodně zle a nepřijde jí to špatné. Byli jsme nedůslední? Pomáhá jen když se rozhodne sama. Je dost citlivá, tvrdohlavá, neústupná od mala a do toho ta puberta. Dozvěděla jsem se, že spolu máme karmický vztah a já jsem její učitel, ale nevím jak na ni, poradíte?

Odpověď

Hezký den,vaše dcera se zmítá v hledání sama sebe. Je velmi citlivá, otevřená vesmíru a schopná chápat všechny problémy lidstva, je velmi svobodomyslná, vnímavá, ale neumí tyto stránky spojit. City uzavírá do sebe nebo je ventiluje agresí, neumí ve vyjádřit v pravý čas a klidně, vybublávají z ní až v případě, že přetečou a dovnitř jí se již nevejdou. Potřebuje s vámi komunikovat, ale neví, jak. A vy to ale nevíte také 🙂 Učíte se vzájemně, i když vy jste její učitel, i žák svého učitele učí a mění. Je to na vás, na učiteli, jaký zvolí postup, aby žáka učil. Pro vás je nejpodstatnější si uvědomit, že vaše dcera je vám rovnocenná bytost, to, že je dcera v tomto životě, neznamená, že jí máte o něčem poučovat, něco vytýkat. Je třeba s ní komunikovat jako s kamarádkou, ona velmi potřebuje pocit svobodného rozhodování, svobodné volby, netlačení nikam. Je to nejsvobodnější energie, které vy rozumět nemůžete, ale můžete ji pochopit a tím jí dát podmínky k dobrému rozvoji a uplatnění se. Nikdy se nebude rozhodovat podle vás, nikdy nedá na vaše rady, pokud je udílíte jako rady. Rozumíte? Musíte zvolit způsob, aby je přijala jako své rozhodnutí, jako své vlastní. Mluvte o situacích tak, jak byste se zachovala vy, jak byste věci zařídila vy, co jak cítíte vy, ona si z vašich slov vezme to pro sebe a přijme za vlastní. Její křik, trucy, výtky jsou jen volání o pomoc, neví, co si s tlakem, který pociťuje z vaší strany, počít. Vy se vůbec nezabývejte tím, zda jste něco ve výchově porušili, zda jste byli takoví či makoví, každý dělá chyby. Někdy je lepší nechat dítě mluvit k sobě i drze a nevhodně, i když se to nehodí, vždyť nejdůležitější je komunikaci vůbec zachovat a ne stále uvádět dítě do těch “správných” mezí. Copak my na děti občas nemluvíme zle a drze? Naučte se s ní mluvit a jednat jako se svou kamarádkou – to je jediná cesta. Nechte jí, ať si vše udělá podle sebe, ona nic nepřijme, potřebuje si vše vyzkoušet sama, i natlouct nos sama. Pokud nebude mít vedle vás dostatek svobody, uteče vám na druhý konec zeměkoule… Změňte sebe a uvidíte, jak se změní ona 🙂 Podívejte se na harmonické vztahy, je tam parádní návod, jak to můžete prakticky zvládnout! Není to těžké 🙂Vaše Empatia s láskou

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?