Dotaz

Jsem  často naplněná zlobou až nenávistí ke své matce. Stále se mi opakuje pocit, že mě nemá ráda. Po mnoha zoufalých pokusech jí vysvětlit, co potřebuju,aspoň trochu citu, s ní už nedokážu ani komunikovat. Jediné jak ona se mnou mluví je, že něco potřebuje, nebo po mě něco vyžaduje, snaží si získat autoritu, nerespektuje snad moji dospělost, nikdy tu pro mě není, naopak dává najevo, že musí to a ono,opravdu jako kdyby to dělala i naschvál,  preferuje mého bratra, je sice nemocný, ale cítím křivdu. Já sama vychovávám dceru, bohužel jsem na ní sama, a vůbec nevím jak na ní, kdybych se dokázala dostat do pohody, vím, že by spolupracovala lépe, bude mít čtyři, ale vypadá to, že  se nemohu dostat přes deprese původem z dětství a vztahu s matkou. Nejde to nijak rozumově řešit. Dcera měla zánět středního ucha, měla antibiotika, a teď spálovou angínu, tak doktorka nasadila další antibiotika, já je dávám tak trochu proti srsti, ale nedovolím si zahrávat, i když svému tělu naprosto věřím, že se dokáže uzdravit samo. Nechci, aby to byl s těmi antib. kolotoč, ale nevím jak na tu pravou příčinu, naopak vím že ještě oslabují naše zkoušené ledviny. jak se mám dostat do pohody, klidu a relaxace, když jsem ve velkém vnitřním vypětí, ze samoty, z pocitu nemilovanosti, musí to vše být? Jak se s tím mám smířit? Jak tu nenávist mám přeměnit? Nechci už jí cítit. Děkuju. Co je tady můj úkol?Vždycky jak se s ní pokusím znovu komunikovat, vždy mne znovu něčím zraní. Navíc jsem od ní převzala vzorce chování,,Já už nemůžu,, a ,,Nejsem přece otrok,, je to tak silné. Vidím to tak, že po mě vyžaduje lásku, po někom, kdo ji přece od své matky nejprve měl dostat, jak jí já mám dát lásku, když jsem jí sama jakoby neživená?

Odpověď

Dobrý den,odpovědět dopodrobna nejde, musela bych se na vás podívat, udělat rozbor z data narození a dalších indicií, abych mohla říct přesně vaše úkoly a příčinu toho, proč to tak potřebujete. Ovšem v každém případě je to tak, že přesně takhle jste si svou matku vybrala, jako duše jste přesně chtěla, aby dělala to, co dělala a dělá. A ona nepřestane, dokud vy její školu nepochopíte a sama sebe nezměníte. Znáte pohádku Malá duše a slunce? Je třeba si uvědomit, že druzí lidé nemají žádnou jinou roli, než abychom skrze ně viděli sami sebe, a změnili se k lepšímu. Podívejte se na náš program o vztazích, je tam spoustu informací zdarma – Soužít je láska. Přečtěte si oddíl o karmě 🙂Prioritní pro vás je přestat ukazovat prstem na ty druhé, že kvůli nim něco nezvládáte nebo máte kvůli nim problémy. Otočte prst na sebe, vy jste tvůrce všech svých problémů… a současně ale vy jste jediný člověk, který má moc se jich zbavit. Nepotřebujete změnu své matky na to, abyste změnila svůj život! A už vůbec není vaše matka zodpovědná za stav vaší dcery. Možná byste mohla vidět sama sebe z pohledu své dcery, jestli náhodou nekopírujete dokonale svou matku. Máte moc změnit všechno jen vy!Vaší povinností není udržovat vztahy se svou rodinou. Rodina jsou jen naši nejbližší trenéři, nemám k nim žádnou větši povinnost je snášet a něco, co nechci vydržet, pokud mě vztahy s nimi ničí a já nemám sílu to změnit. Je jasné, že nemá smysl ze špatných vztahů utíkat, protože pokud nepochopím trénink, přijde jiný trenér. Ovšem někdy prostě potřebujeme odpočinek, klid, čas pro nabrání sil na další trénink. Nestýkejte se s matkou, pokud vás kontakt s ní ničí. Věnujte se sobě a dceři, přestaňte matku potřebovat, zvládnete všechno sama. Pokud stále něco od ní vyžadujete, i ona se tak bude chovat. S láskou vaše empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?