Dotaz

Ahoj Miluko a Ivan.
Když čtu vaše články, chce se mi bud´ smát nebo brečet, ale nikdy mě to nenechá bez emoci. Moc se mi tady líbí:) Ale ted´ bychom se chtěla zeptat na svou dlouhodobou myšlenku, která mě tak trochu žere. Svého manžela nemohu oslovit jménem, prostě mám klapku. Vždycky to oslovení nějak obejdu. Proč? Jak to mám svýmu Já vysvětlit? Děkuji za to že jste:) Naty

Odpověď

Ahoj a děkujeme 🙂Všechno má nějaký důvod, i naše jméno nese energii, kterou ve svém životě potřebujeme. A tak i ty potřebuješ energii jména tvého muže, kterou odmítáš. Ptej se – co na svém muži odmítáš? Co tě dráždí a co ti na něm vadí? Určitě to není jméno :-D, to je jen nástroj k uvědomění si, že ti “něco” vadí. Jak jsi ho oslovovala na začátku vztahu, když jsi do něj byla zamilovaná, jak jsi o něm mluvila, když jsi někomu o něm vyprávěla? Pokud na začátku vztahu to nebyl problém, pak se vrať na začátek vztahu, vyhrabej krásné vzpomínky a začni pracovat na znovuobnově vztahu – třeba v kurzu Žena je láska, tam to najdeš jistě.A protože je všechno o nás samých, tak se zeptej, jak to máš se svým jménem? Jak ho miluješ, jak se ti líbí, když tě tvým jménem partner oslovuje. Co na sobě odmítáš? A rozhodně je to pro tebe výzva příliš věci nepitvat a neřešit, učit se nechat něco koňovi, když má větší hlavu 😀S láskou empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?