Strach ze smrti u dítěte

Dobrý den Miluško, mohla byste mi prosím poradit jak pomoci mému synovi Františkovi narozenému 19.6.2006, který má už více jak rok strach ze smrti svojí i nás rodičů? Nejprve jsem si myslela, že to souvisí s věkem, ale už to trvá moc dlouho. Projevuje se to tak, že např. nechce sám usínat a sám spát v pokojíčku, ale i přes den mi i několikrát  řekne. “ Mami, už zase se bojím“ Když měl odjet na pár dní mimo domov měl strach, že se nám mezitím něco stane. Dnes byl manžel v ložnici uspat nejmladší dceru a když se déle nevracel, měl syn strach, že se mu něco přihodilo. Mimo to mívá dost často bolesti hlavy a myslím, že by to spolu mohla třeba i nějak souviset.

Je zapálený fobalista, hlavně brankář, ale myslím, že na něho někdy až moc doléhá zodpovědnost vůči ostatním hráčům. Napadlo mě, že přikládáme přílišnou důležitost tomu, aby byl „dobrý“ a zodpověný, ale spíše svým životem, než tím co mu říkáme. Nevím jestli je to dost srozumitelné – takovéto – že něco jiného mu říkáme a něco jiného cítí z našich postojů, asi. Má rád věci tak, jak si je naplánoval, vysnil a když je to jinak, je velice zklamaný. Pravděpodobně má i strach z toho, že zklame nás rodiče, především otce.

Možná si s ním o tom neumím dost dobře promluvit, protože, když jsem se pokusila mu vysvětlit, jak život na Zemi vidím já (něco jako velikou školu, kde se učíme a že vše co k nám přichází je příležitost k učení a že vše co se stane je vlastně v pořádku,…) ještě více ho to rozesmutnilo.

Moc ráda bych mu nějak pomohla, třeba nějakým doplňkem stravy a Rhodiolinem, ale zároveň mám trochu obavy naučit ho řešit své problémy spolknutím „kouzelné“ tabletky, co myslíte?

Děkuji moc za odpověď a přeji krásný den