Dotaz

DOBRÝ DEN,
mají i úrazy kolene souvislost s ledvinami a vztahy? Měla jsem nehodu při sjíždění řeky a poranila si levé koleno o kámen v řece. Noha je zanícená a jsem v péči chirurgů. Před odjezdem na vodu se ke mně obrátila zády moje dlouholetá kamarádka, se kterou mi bylo moc hezky, trávili jsme spolu s našimi patner společné dovolené, scházeli jsme se a povídali si. Do té doby,než kamarádky partner onemocněl a ona byla psychicky na dně, vše viděla černě a já se ji snažila dovést k léčitelce..Odmítala a nakonec jí i jejího partnera k léčitelce dovedla jiná kamrádka. Byla jsem ráda, že jí bylo pomoženo. Jen naše kamarádství postupně skončilo, je mi to líto, oplakala jsem to a snažím se jí propustit a říkám si, že to tak má být…do toho přišel ten úraz, má to souvislost?? Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,nehoda má stejné poselství jako nemoc, jen jde o rychlejší výzvu. Určitě souvisí levé koleno s vaší kamarádkou (kolena jsou kontrolky ledvin), zřejmě jste to ještě úplně nezpracovala a je to stále bolestivé – jako vaše koleno. Ptejte se na to, co vás vaše kamarádka svým postojem učí, co máte na svém přístupu k ní změnit vy, z nějakého důvodu to celé z lásky k vám dělá. Většinou to, co nejvíc bolí a je pro nás nejvíc nepřijatelné a nepochopitelné, ukazuje na naši zatvrzelost v názoru a lpění na svém, škola života je o pružnosti a vlastní změně, cokoliv je v pořádku… 🙂Co vás tedy vaše kamarádka měla naučit? Podívejme se nejprve na váš charakter, vaše životní výzvy a úkoly, z toho to krásně vyplyne.Stěžejní je váš den narození, vaše plná rovina empatie a prázdná rovina senzitivity, vaše životní číslo 6, energie podle astrologie devíti planet – jste 6 Kov, izolovaná jednička a dvě izolované sedmičky. V každém případě jste člověk, který se má učit pochopit vztahy a který se má učit odpouštět, resp. nezadržovat v sobě křivdy.Základním vaším charakterem je touha po harmonii, potřebujete, aby všichni okolo a vše bylo v pohodě, nesnášíte konflikty a problémy, chtěla byste mít vše vyrovnané a vidět všechny lidi kolem sebe spokojené. Jste velmi napojena na druhé lidi, podvědomě vnímáte neshody a trable druhých, umíte se vcítit do toho, co cítí. Jenže vy sama jste uzavřená vůči druhým lidem, neumíte se otevřít a neumíte o svých pocitech otevřeně hovořit, své pocity si chráníte jako oko v hlavě. Máte totiž strach je projevit, bojíte se, že kdybyste je dala najevo, druhé lidi byste tím zatížila, zkazila jim jejich pohodičku. A tak děláte vrbu, ale sama málo co a málo komu povíte.Je třeba celý život přijímat jako svou vlastní školu. Jde o mě, jen a jen o můj posun, já se sama narodila, zvolila si své úkoly, přednosti a slabosti, abych je zvládla překonat. A abych to zvládla, musím o tom vědět, takže potřebuju k tomu druhé lidi jako trenéry, kteří mi budou ukazovat (většinou nepřííjemně), v čem se mám změnit. Je úplně jedno, kolik trenérů mě bude trénovat ve stejném úkolu, budou to dělat důsledně všichni, než já to pochopím, přijmu a změním. Proto věřte, že se s vaší kamarádkou klidně můžete sblížit znovu, ale na jiných základech, nebo přijde jiná, lepší, kde váš vztah bude od počátku jiný, z vaší strany jiný. Možná byste byla překvapená, jak o vašem kamarádství mluví dnes ona…Vaše kamarádka odmítala vaši pomoc, nechtěla vaše rady, jak nevidět nemoc svého muže tak černě, nechtěla vůbec pomoct – od vás. Odmítala vaši potřebu, aby ona byla v pohodě! Už tomu rozumíte? Cokoliv bytostně potřebuji, na čem lpím, co je pro mě zásadně důležité, to ztrácím. Víte, co je vaším životním úkolem? Zbavit se absolutní kontroly nad okolím, zbavit se strachu ze ztráty partnera a blízkých, učit se dávat a brát bez lpění. Lpění znamená, že je to pro mě tak zásadně důležité, že si myslím, že to každý musí jednoznačně uznávat také. Lpění je zatrvzelost a stagnace na svém, i když je to lpění pro dobro druhých. Říká se tomu páchání dobra. Za každou cenu chci pro tebe to nejlepší, nakonec přece já nejlépe vím, co je pro tebe dobré… Ve vztazích, a to jakýchkoliv, je stěžejní smysl – nechat být. Vztah zpětná vazba mého chování, mého přístupu k věcem, mě samotné. Druhého člověka nemohu pochopit, řešit jeho problémy, pomoci mu. Zásadní je uvědomit si základní pravidlo Vesmíru – každý dostává vždy jen to, co potřebuje a co si zaslouží, každý řeší to, co má, nikdy nic nemáme nespravedlivě. A tak pokud někoho chci “zachránit”, tlačím své zkušenosti někam, kde ještě nejsou, nejcennější ve škole života je vlastní zkušenost. A tak pokud nechám druhého být, ať si vymáchá hubu v tom, co prožívá, jen s ním sdílím, je to ideální pomoc. Takže to je důvod, proč vás kamarádka opustila – tlačila jste, páchala dobro, chtěla jste, aby pochopila něco, co si sama ještě neprožila, nepřišla na to sama. A co jste měla udělat, aby vás neopustila, v čem jste se měla zachovat jinak? Měla jste říci, co vy jste podobného zažila, jaké vy máte zkušenosti a jak jste se k nim postavila, jak vy jste se trápila a co jste s tím dělala, jaké pocity jste prožívala, …. měla jste se sama otevřít. Výzvou pro vás, i do partnerství, vztahů s vašimi dětmi, je mluvit o svých pocitech, o tom, co je ve vás. Uvědomte si velmi zásadní věc – nikdy se nikdo nepoučil ze slov. Vždy se každý poučí jen z chování, činů, vzorem. Proto pokud chci někomu pomoci, mluvím o sobě, sdílím své nitro. To dělejte! Až přijde další trenér – a to jistojistě přijde 🙂 A snažte se své koleno léčit přírodní cestou, zadejte si do vyhledávače v Empatii Kolena čtěte odkazy, podpořte své ledviny, vaše tělo zpětně pomůže i vaší změně mysli a postojí, jsme spojité nádoby – duše, mysl a tělo.S láskou vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?