Posledních pár let se děje mnoho zvláštních věcí, i hodně těžkých věcí, které musíme překonávat. Dochází k různým pohromám, umírají zvířata, planeta prochází těžkostmi.

Ale pokud budeme schopni vidět širší souvislosti, budeme mít mnohem lepší schopnost projít touto dobou s pomocí svého srdce a vzájemnou pomocí, zvýšit svoje vibrace a nezůstat vězet tak hluboko v negativních věcech, které se dějí.

Mnozí z vás sledují tragédie, které se dějí na naší planetě. Umírá mnoho zvířat, ptáci padají z nebe, mrtvé ryby jsou vyplavovány na pobřeží. Když se na to díváme, láme nám to srdce. Je to velmi těžké, a snadno můžeme propadnout smutku nebo cítit a brát si do srdce to, co nemá vysoké vibrace.

Musíme si uvědomit, že Matka Země právě prochází velkou změnou.

Póly se posunují. Je to reálná věc, která se děje na naší planetě. Ale když si budeme uvědomovat širší souvislosti, můžeme postupovat kupředu mnohem adekvátnějším způsobem.

Vánoční přípravy se chýlí ke konci...

Vše nepotřebné jsme vyhodili nebo předali těm, kterým to ještě bude sloužit.
Vyčistili si své tlusté střevo a odpustili všechno všem.
Upekli maličko cukroví a upletli vánočku.
Pořídili dárek pro toho, koho máme rádi.

A brzy přijde Štědrý den...

Využijte jeho energii naplno!

Neplýtvejte čas věcmi, které vás od poselství Štědrého dne odvádí.

Štědrý den se nejmenuje štědrý podle toho, že je pod stromečkem dárků tolik, že stromeček není vidět.
Ani od toho, že máme stůj zahrnutý jídlem, až se prohýbá.
Ani od toho, je si předpeme břicha a nalijeme se alkoholem. 

Štědrý den se jmenuje štědrý proto, abychom si připomněli štědrost našeho života!

Měli bychom uzavřít starý rok a poděkovat za všechno, čeho se nám dostalo. Ohlédnout se a pocítit vděčnost.

U stromu nesmrtelné lásky

Na rozlehlém prostranství, jež se zdálo být téměř nekonečné, zářil vánoční strom...

Jeho koruna sahala až vysoko nad oblaky, jeho mohutný kmen a vzrostlé větve dávaly tušit vznešenost a majestátnost, s níž se tento symbol nejkrásnějších svátků v roce tyčil v samém středu pozemského světa - jako bezpečný maják vítající zbloudilé a vysílené mořeplavce. Kolem stromu se tiše vznášeli andělé a zpívali písně, jež probouzejí lidská srdce k radosti a lásce.

Larry a Anna byli obyčejný pár. Žili v obyčejném domě, v obyčejné ulici. Jako všichni ostatní obyčejní manželé se snažili vyjít s penězi a dělat pro své děti to nejlepší. Byli obyčejní i v něčem jiném - hašteřili se. Jejich rozhovor se většinou točil kolem toho, co je na jejich manželství špatné a kdo za to může.

Až jednoho dne se stalo něco zcela mimořádného. Larry řekl:

"Víš, Anno, že mám asi kouzelný prádelník? Ať ho otevřu, kdy chci, pokaždé je plný ponožek a spodního prádla. Chci ti poděkovat, že mi ho celá ta léta tak doplňuješ."

Anna se nad skly brýlí zadívala na svého muže:

"Co chceš, Larry?"

"Nic. Jenom jsem ti chtěl říct, že jsem ti za ten kouzelný prádelník vděčný."

Nebylo to poprvé, co Larry udělal něco podivného, a tak Anna pustila jeho poznámku z hlavy. Ale před několika dny se stalo něco, co jí ona divná slova připomnělo.

Slečna čekala na nástup do letadla na jednom velkém letišti .....

Protože bylo ještě třeba čekat déle, rozhodla se, že si koupí nějakou knihu.

Zároveň si koupila i balíček sušenek.  

Pohodlně se usadila a začala číst, rozhodnutá zkrátit čas a trochu si přitom odpočinout.Na vedlejším sedadle vedle balíčku se sušenkami si jeden muž otevřel časopis a začal ho číst.

Když si ona vzala první sušenku, muž si také vzal jednu. Cítila se pobouřená tímto chováním, ale neřekla nic, myslíc si:

“To je ale drzoun !”

Pokaždé, když si ona vzala sušenku, muž udělal totéž.

Štvalo jí to čím dál víc, ale nechtěla vyvolat scénu.

Když už zůstávala poslední sušenka, pomyslela si:

“A co udělá ten moula teď?”

Muž vzal poslední sušenku, rozlomil ji napůl a dal jednu jí.
Teda, to už bylo příliš ... Byla hrozně rozčílená!

Adventní čas je plný krásných zážitků...

Sytí nás vůně vánočních stromků a horkého punče, když procházíme vánočními trhy plnými světýlek a vánočních písní. Máme radost, že se nás schází takové množství na vánočních koncertech a všech možných adventních akcích. 

Určitě taky milujete tenhle čas.

A pak je tu druhá strana stejných svátků. Spěch a tlačenice v nákupních centrech, zácpy na parkovištích před obchody, stres a spěch. Vadí nám všichni ti lidé, kteří se někam ženou a něco shánějí.

Proč nám stejní lidé vadí v nákupním centru, přitom na vánočním koncertu jsme za ně rádi?

Přemýšleli jste někdy o tom?

Určitě řeknete, že při pěkných zážitcích je vám pěkně a při nepříjených nepříjemně. A já se vás zeptám, jestli tedy to, jak se cítíte, závisí na druhých lidem a na okolnostech, ve kterých se nacházíte? Pokud máte dvě odvrácené strany vnímání adventu, tak zřejmě ano...

4 tisíce lidí má náš ebook:

Vše se vším souvisí a nic se neděje náhodou

Je k dispozici ZDARMA na stránce

AKADEMIE CELOSTNÍHO ZDRAVÍ

Na čem záleží?

Na tom, co nás potká, kolik ran nám druzí uštědří, jaký osud nás nemine, kolik těžkostí nám je přichystáno?

Nebo na tom, jak se k tomu stavíme my sami? Bé je správně :-)

Nejsme totiž oběti, ale tvůrci!

Nezáleží na tom, kolik toho vlastníme,

ale na tom, zda z toho, co máme, umíme dávat.

Nezáleží na tom, zda se umíme prosadit,

ale na tom, zda umíme přemáhat sami sebe.

Počínaje tímto okamžikem jsem šťastným člověkem, neboť nyní zcela rozumím pojetí štěstí.

Jen několik málo osob přede mnou bylo schopno pochopit pravdu fyzikálního zákona, který člověku umožňuje žít šťastně každý den.

Nyní již vím, že štěstí není pocitový přelud připlouvající a odplouvající z mého života.

Štěstí je volba.

Štěstí je výsledek určitých myšlenek a činností, které ve skutečnosti v mém těle vyvolají chemickou reakci. Tato reakce vede k euforii, která - nezachytitelná pro druhé - je zcela pod mou kontrolou.

Dnes se rozhodnu být šťastná. Každý den přivítám smíchem.

V okamžiku probuzení se budu smát po dobu sedmi vteřin. I po tak krátké době se v mém krevním oběhu začne šířit radostné vzrušení. Cítím se jiná. Jsem Jiná! Jsem nadšená tím, co mne ten den čeká. Jsem otevřená jeho možnostem. Jsem šťastná!

Máš pocit, že ty sama nemáš žádný vliv na to, co se děje okolo?  

Že jsi nedůležitá ve změně celého světa?

Že to nezvládneš?

Vždyť nejsi sama, je nás mnoho, které chceme... tak začněme právě teď!

Každá z nás je právě ta veledůležitá :-)

Právě teď můžeš ukázat, co je to být skutečnou ženou... právě teď, v předvánočním shonu. Jak to?

Zopakuj si, co je ženskou energií.

Pasivita, ustupování, klid, pohoda, pohlazení, pochopení, schopnost nechat věci být a neprotlačovat to své, umění počkat si, být pružná a přizpůsobivá,...

Stále se divíme, že náš partner nedělá, co bychom očekávali a chtěli. Jsme nespokojení s tím, že nám nerozumí, nechápe nás, asi nás tedy nemiluje dost.

Děláme ale pro to něco sami?

Uvědomujeme si i v těchto nespokojených chvilkách, že náš partner je jen zrcadlo a pokud něco chceme od něj, musíme s tím nejdřív začít my?

A co začít s tím, co nám příliš není příjemné? Víte, že to je ještě větším důkazem naší lásky? :-)

Co když náš partner od nás požaduje něco, co my jako projev lásky ale vůbec nepovažujeme? A co má být? Milujete ho? Tak do toho!

Jak píše můj oblíbený autor krásných knih o partnerství p.Chapman v knížce Pět jazyků lásky:

Jazykem lásky mé ženy jsou skutky služby. Pravidelně pro ni například dělám to, že luxuji. Myslíte, že luxuji rád?