Jsem žena a tak učím ženy, aby pochopily muže a dokázaly ho naplňovat tím, co potřebuje, aby on začal naplňovat je.

Na té cestě se setkáváme společně s postoji mužů vůči nám ženám, které jsou pro nás nepochopitelné…

Ano, myslíme, cítíme, fungujeme naprosto jinak.

Znáte článek: Muži a ženy se od sebe liší?

A tak stejně, jako ženy očekávají od mužů chování, kterému oni nejsou schopni dostát, tak i muži předpokládají od žen to, na co slyší oni.

Jsme spletení, a zoufale hledáme cestu jeden k druhému…

Chtěla bych mužům pomoci, aby i oni věděli, kam mají zaměřit pozornost, aby zaujali a udrželi ženu, kterou milují.

Pro muže jsem napsala článek: 7 kopanců pro MUŽE (od ženy) – a docela chápu, že se ženám, fungujícím v mužské energii nelíbí

Muži, uvědomte si základní věc, kterou ženy na mužích hledají: SCHOPNOST OPATŘIT ZDROJE.

Od toho se odvíjí všechno…

1. Ženám se líbí muži, kteří je dokáží rozesmát

Smích v člověku vyvolává produkci hormonů posilujících naše zdraví, smíchem se zlepšuje náš imunitní systém. Žena podvědomě cítí, že s mužem, který je optimistický a veselý prožije delší a zdravější život, stejně tak i její děti. Úsměv utvrzuje ženu, že o zdroje, které dokáže muž zaopatřit, se s ní i rád podělí!

Proto se muži usmívejte, buďte pozitivní, naučte se dělat vtipy a klidně si udělejte legraci i sami ze sebe. Nešaškujte, neponižujte se, ale buďte veselí!

2. Ženám se líbí muži, kteří jsou ochotni komunikovat

Komunikace je jedna z hlavních potřeb žen. Komunikací se ženy sbližují, především tak, že mluví o svých pocitech. Je jasné, že tohle muž vůbec nemá a nepotřebuje, ale pokud chce získat a udržet ženu, měl by jí naslouchat, a hned nenabízet řešení, jak je to v jeho povaze. Nasloucháním dává muž ženě najevo, že je ochotný vnímat její potřeby a pak je zajistit!

Naslouchat a také něco říci osobního o sobě, protože když sdělíte ženě něco osobního, okamžitě to v ní navozuje pocit důvěry a vytváří ze strany ženy těsnější vazbu.

3. Ženám se líbí muži, kteří umějí vařit

Všechny ženy podvědomě hledají muže, kteří je dokáží zajistit materiálně, kteří jim přinesou mamuta a ony spolu s dětmi nezemřou hlady. A tak i v dnešní době je pro každou ženu tak velmi svůdné pozvání na večeři, nebo dokonce na večeři, kterou připraví sám muž. V ženě to vyvolává pocit, že je o ni postaráno a že je to právě tento muž, který potravu zajistí a podělí se s ní o ni.

Proto zvěte ženu na večeři, ne na drink!

4. Ženám se líbí muži, kteří umí tančit

Tanec je vertikálním vyjádřením horizontální touhy, je výrazem spojení muže a ženy. Žena velmi intenzivně vnímá tanec jako součást milostného vztahu, tancem muže podvědomě svádí a stahuje na sebe pozornost. Muži tohle vůbec nechápou a tak není divu, že muži k tanci nadaní většinou nejsou.

Ženy ale nesledují při tanci techniku tance muže, vnímají pouze jeho ochotu tančit s ní, pozornost, kterou jí věnují. Je jedno, zda muž tančit umí nebo ne, důležité je zda tančí nebo ne. Muž, který ochotně tančí, nemá nikdy nouzi o partnerky a bude velmi žádaný.

5. Ženám se líbí muži, kteří jim dávají pocit jistoty

Všechny ženy potřebují potvrzení svých obav ohledně vzhledu, peněz i toho, zda ji muž miluje. Mnohem častěji potřebuje vyjádření, že je přijímaná a milovaná taková, jaká je. (vsuvka pro ženy: Nejhorší, co můžete pro odpuzení muže udělat, je, říci mu: „Mám velkej zadek, že jo?“ NIKDY se ho neptejte na své nedostatky!)

Pokud bude muž ženu chválit, říkat, jak vypadá výborně, jak moc jí to sluší, bude si připadat v jeho společnosti přitažlivě a možná pomyslí i na sex

6. Ženám se líbí muži, kteří mají rádi děti

Pokud se má žena cítit bezpečně, klidně a pohodlně musí cítit bezpečí i pro své třeba budoucí děti. Proto ženy velmi oceňují, když se muž na děti usmívá, všimne si jich, hraje si s nimi, mluví s nimi zvesela.

Nemusíte, muži, o děti pečovat, stačí si jich všimnout „mužsky“.

7. Ženám se líbí muži, kteří vypadají zdravě

Každá žena podvědomě hledá partnera, který ji a její děti dlouhodobě zajistí, a bude schopný opatřit zdroje, současně partnera, který vůbec bude schopný děti zplodit. Proto ženu zaujme široká hruď (navozuje pocit bezpečí), vzpřímený postoj (znak vyššího společenského postavení), rychlá chůze a pohyby (znak energie a vitality) a vůně čistoty – čistá pleť, voňavý dech, upravený vzhled mužsky (metrosexuálové tyto potřeby žen nezajišťují!).

A tak muži!

Nejdřív běžte do posilovny, pak uvařte ženě večeři a nakonec jí vezměte někam, kde si zatančí – a vy s ní

Úspěch zaručen!

Pro ženy tu je ebook Když se žena vrátí k sobě

S láskou Miluška

Článek 7 věcí, které se ženám na mužích líbí appeared first on Empatia.

Po zveřejnění článku Čím se liší moudrá žena od chytré se ozvalo množství žen, abych napsala článek Čím se liší moudrý muž od chytrého.

Tak tak činím

Chci úvodem zmínit, že tento článek není vůbec pro muže, protože muže tyhle ženské problémy vůbec nezajímají

♥︎ Chytrý muž si vybírá ženu podle toho, jaké výhody z toho vztahu bude mít – péči, jídlo, sex.

Moudrý muž do vztahu bez lásky nejde a raději si jen užívá bez závazku.

♥︎ Chytrý muž se snaží vysvětlit ženě vše, v čem má problém a dát jí přesné návody.

Moudrý muž ví, že je to ztráta času a udělá to sám.

♥︎ Chytrý muž se snaží porozumět všemu, co jeho žena říká a najít východisko a radu.

Moudrý muž ví, že se žena potřebuje jen vymluvit a umí pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven.

♥︎ Chytrý muž si myslí, že ženu omámí svými svaly.

Moudrý muž ví, že ji omámí svými činy.

♥︎ Chytrý muž plačící ženu chlácholí a snaží se jí vysvětlit, jak má situaci pochopit, aby nemusela plakat.

Moudrý muž ji jen drží a mlčí.

♥︎ Chytrý muž si hraje na to, co není, popírá svou mužskou přirozenost a snaží se přizpůsobit ženě.

Moudrý muž je hrdý na to, že je jiný.

♥︎ Chytrý muž své ženě vysvětluje, proč potřebuje jít na pivo nebo na ryby.

Moudrý muž řekne a jde.

♥︎ Chytrý muž předpokládá, že si zajistí klid v rodině tím, že se bude vracet přesně na čas domů z práce.

Moudrý muž pracuje, jak potřebuje, protože ví, co je pro něj důležité.

Možná můžete pokračovat ve čtení článku 7 kopanců pro muže (od muže) – četli jste?

Nejdůležitější rozdíl mezi chytrým a moudrým mužem je:

♥︎ Moudrý muž ví, že není schopen budovat vztahy a ani se o to nepokouší.

♥︎ Moudrý muž ví, že jeho úloha je probudit svou ženu ke skutečnému ženství může jen on tím, že bude skutečným mužem.

♥︎ Moudrý muž ví, že od probuzené ženy dostane vše, po čem touží, proto potřebuje svou ženu probudit.

Víc ve článku Milovat probuzenou ženu

Cítím hlubokou úctu k mužům a jejich ženám, ale protože vím, že se probudit musí jako první žena, tak v tom mužům nikdy nepřestanu pomáhat.

DĚKUJU všem, že mou vizi k záchraně světa skrze ženy podporujete ♥︎

Pro ženy mám ebook Když se žena vrátí k sobě

s láskou Miluška

Článek Čím se liší moudrý muž od chytrého appeared first on Empatia.

Každý muž touží, aby žena, kterou miluje, s ním byla šťastná. Jenže často neví, jak to udělat.

Nebo to nechce udělat, protože má pocit, že tato žena dělá pramálo pro to, aby on byl šťastný s ní.

Velmi snadno se dostáváme do pocitu míjení se. Kdy oba chceme být šťastní, ale nevíme, jak to udělat.

Jak naplnit ženu a jak naplnit muže? Když pro oba je důležité naprosto něco jiného?

Jak naplnit muže, aby tě na rukou nosil?

Až to budeš umět, možná budeš mít vedle sebe muže, který napíše podobnou zprávu:

„S věkem, jak nabírají životní zkušenosti, utvářejí si muži kritéria dobré a špatné ženy a pokoušejí se získat jakýsi recept na ideál. Někteří ho nenaleznou a prostě ztratí o krásném pohlaví veškeré iluze. Jiní zas kromě kategorie „dobrá žena“ vidí hned kategorii další  – „dobrá milenka“.

Pokud jde o mě, bez ženy bych určitě být nechtěl. A dělit svou pozornost mezi více kategorií ani nehodlám. Jaká žena by měla být vedle mě? Nejspíš taková, pro kterou by se mi chtělo žít. Ne jen tak žít, ale konat pro ni nějaké skutky, dělat ji šťastnou, znovu a znovu si získávat její srdce a rozsvěcet světlo v jejích očích…

Žena, která člověku není ničím povinna, není mu nijak zavázána…

Je s ním proto, že je jí s ním dobře, cítí se s ním v bezpečí a miluje ho.

Není pro mě důležité, co dělá. Možná někde pracuje, možná není zaměstnaná, něčím se prostě zabývá. Podstatné je, že dává svému životu smysl.

Nijak zvlášť ji nevzrušuje finanční stránka věci. Důležitý je pro ni ideál. Měnit ideály v realitu je věcí muže.

Netoužím vidět ji každý den „naboso v županu u sporáku“. Pro mě je důležité, jak se se mnou cítí. Co jí dává moje přítomnost. Chci cítit její něhu, její teplo, cítit, že mě potřebuje. Vyhovuje mi, že mi každý den nepodstrojuje snídaně a večeře – je to rozhodně lepší, než utahaná ženuška, která večer touží po jediném: zalehnout ke spaní s oním známým „bolí mě hlava“. Budu raději, když se bude věnovat sama sobě, vždyť to je ženám dáno přírodou.

Viděli jste někdy, s jakým výrazem vychází žena z masážního salónu? Tak to je to pravé!

Ráda okouzluje muže. Energie, kterou od nich získává, je pro ni velmi významná.

Tato energie napájí její ženskou podstatu a ona kvete jako nádherný květ.

A tenhle kvítek kvete pro mě!

Je pro ni velmi důležité vědět, že se líbí mužům.

Pořád se něčím zabývá…
Nějakou novou metodou pěstování těla a pleti, pak zase různými způsoby hubnutí nebo hledáním nových poznatků v nejrůznějším podnikání.

Moc stojí o setkávání s novými lidmi. Zajímají ji zkušenosti těch úspěšných.

Stále něco vypráví o svých ženských záležitostech a hledá u mě porozumění. Zároveň ale vyslechne můj komentář a podívá se se mnou na záznam hokejového utkání, protože chápe, že to je důležité zas pro mě.

Někdy se jí zachce být znovu malou holčičkou a poplakat si. Od svého mužského pak čeká péči a pochopení. Někdy pro to ani nemá vysvětlení.

Prostě se tak zbavuje stresu. V hloubi duše je pořád „holčička“.

Možná mě už vždycky budou trápit pochyby typu „Co když nejsem ten typ, o kterém snila“ nebo „Do toho kluka, co po ní tak koukal, se určitě zamilovala“. Tyhle starosti mě budou nutit dělat pořád víc a víc, abych ji udržel vedle sebe. Protože ona k tomu není nijak zavázána.

Pokaždé, když ji objímám a dokonce i ve spánku cítím, že mě má ráda, že jsem ten, koho si vybrala!

Tehdy chápu, že mám vedle sebe ženu, pro kterou se mi chce žít…“

Jsem šťastná, že jsem ženou, pro kterou chtějí muži žít. I pro svého muže můžeš být královnou.

Jestli chceš, naučím tě to taky.

Přečti si ebook Když se žena vrátí k sobě a pokračuj do Síla ženy

Miluška

Článek Žena, pro níž se člověku chce žít (z úvah jednoho muže) appeared first on Empatia.

Bohužel ale většinou podmínky máme …

Možná o tom ani nevíme, možná nám ani nepřijde, že jsou to nějaké podmínky, které si stanovujeme.

Jenže…

Prošli jsme vztahem, kdy nás partner mlátil,

byl hnusný na naše děti, zneužíval nás a vyžíral. A my z toho vztahu utekli. Jsme šťastní, že jsme to udělali. Zbavili jsme se něčeho, co nám vadilo a co jsme nechtěli.

Jsme šikovní?

Jasně! Pochvalme se.

Jenže má to malý háček….

pochopili jsme, z jakého důvodu jsme přesně tenhle trénink potřebovali?

Z jakého důvodu jsme byli trénováni mlácením, zneužíváním a vyžíráním?

Pokud jsme to nepochopili, přijde další trénink.

Vždyť nic se neděje náhodou a z nějakého důvodu vše, co se mi děje potřebuju, nebo ne? Nebo když jde o mě, tak ne?

Je skutečně mooc fajn, že se nenecháme mlátit a ze vztahu odejdeme.

Jenže už není moc fajn, když na partnera nadáváme, jsme na něj naštvaní, trápíme se tím, co nám dělal, nemůžeme mu odpustit. To pak jsme nepochopili nic.

Nepochopili jsme, že z lásky k nám tohle vše dělal a byli jsme to jen my, kdo tohle chtěl přesně tak, jak se to stalo.

Pokud nepochopíme, proč jsme tohle MY potřebovali, pak si ze zkušenostní vytvoříme tzv. podmínky pro nový vztah.

Takové podmínky, které má splňovat náš nový partner, aby nám znovu nebylo ubližováno…

Náš život ale není o druhých, ale o nás. Náš partner je jen naše zrcadlo, které nám ukazuje nás samotné. Pokud nás zraňuje, ukazuje naše slabé stránky, které máme posílit. Pokud to nepochopíme a zbavíme se ho, přijde další, aby nám ukazoval to stejné.

A čím víc partnerů vystřídám, tím víc blbých zkušeností získávám a tím víc podmínek do nového vztahu požaduji.

Začarovaný kruh…

A víte, jak ho rozseknout?

Pochopit sebe, poznat se se všemi svými životními výzvami, proč potřebuji v něčem trénovat.

A až to poznám a přijmu, pak budu chápat všechny lidi i partnera jen jako trenéry, kteří mi mou školu umožňují. A nebudu si ze starých zkušenostní vytvářet nové podmínky pro nové vztahy. Otevřu se novému učení a novému tréninku!

Co bylo, je pryč.

Poučte se, a pokud to nepochopíte, nevadí, minout své pochopení nemůžete, tak to nechte koňovi a buďte připraveni na novou zkušenost.

Ale hlavně – žádné podmínky do nových vztahů.

Otevřete se a běžte do všeho jako malé děti a bez podmínek.

Čím víc se otevřete, tím snáz budete vyléčeni od všech starých křivd a vámi vytvořených podmínek.

A běžte do našeho on-line kurzu Odpustit je láska, je čas naučit se odpouštět jednou pro vždy ♡

S láskou vaše Empatia

Článek Toužíme po lásce a nemáme podmínky? appeared first on Empatia.

Stále se divíme, že náš partner nedělá, co bychom očekávali a chtěli. Jsme nespokojení s tím, že nám nerozumí, nechápe nás, asi nás tedy nemiluje dost.

Děláme ale pro to něco sami?

Uvědomujeme si i v těchto nespokojených chvilkách, že náš partner je jen zrcadlo a pokud něco chceme od něj, musíme s tím nejdřív začít my?

A co začít s tím, co nám příliš není příjemné? Víte, že to je ještě větším důkazem naší lásky?

Co když náš partner od nás požaduje něco, co my jako projev lásky ale vůbec nepovažujeme? A co má být? Milujete ho? Tak do toho!

Jak píše můj oblíbený autor krásných knih o partnerství p. Chapman v knížce Pět jazyků lásky:

Jazykem lásky mé ženy jsou skutky služby. Pravidelně pro ni například dělám to, že luxuji. Myslíte, že luxuji rád?

Moje matka mě doma nutila luxovat. Ještě když jsem chodil na střední školu, musel jsem každou sobotu vyluxovat všechny pokoje, jinak jsem nemohl jít ven.

Vždycky jsem si přitom říkal: „Jakmile se odsud odstěhuji, tohle bude první věc, kterou přestanu dělat. Luxovat bude moje žena.“

Luxuji ovšem stále já, a to pravidelně. Mám k tomu jenom jeden důvod a tím je láska.

Neexistuje cena, kterou byste mi za to mohli zaplatit, ale dělám to z lásky. Když se rozhodnete dělat něco, co je vám nepříjemné, je to ještě větším důkazem vaší lásky.

Má žena ví, že když beru do ruky vysavač, není to z mé strany nic jiného než vřelé vyznání lásky, za které jsem náležitě odměněn.

Někdo by mi mohl namítnout: „Ale pane doktore, to je něco trochu jiného. Zjistil/a jsem, že jazykem lásky mého partnera je fyzický kontakt a já tohle neumím. Nikdy jsem své rodiče neviděl/a objímat se. Ani mě nikdy neobjímali. Prostě to neumím. Co mám dělat?“

Máte dvě ruce? Můžete je dát k sobě?

A teď si představte, že váš partner se nachází mezi nimi a přitáhněte jej/ji k sobě. Vsadím se s vámi, že až to uděláte třitisíckrát, bude vám to posléze připadat příjemnější.

Vaše pocity příjemnosti či nepříjemnosti ale nejsou rozhodující.

Mluvíme totiž o lásce a láska je to, co děláme pro někoho jiného, nikoliv pro sebe.

Řada z nás dělá každý den spoustu věcí, které nám nejsou příjemné. Pro některé je to například ranní vstávání z postele. Rozhodneme se však a i když naše rozhodnutí nebude v souladu s našimi pocity, vstaneme. Proč? Protože víme, že nás ten den čeká něco, co je třeba udělat, nebo co stojí za to udělat. Večer jsme potom rádi, že jsme se ráno přinutili vstát. Naše emoce se odvíjejí od našeho jednání.

Totéž platí v lásce.

Určíme primární jazyk našeho partnera a začneme jej používat bez ohledu na to, jak příjemné či nepříjemné nám to bude.

Nebudeme si dělat nároky na vzrušující a hřejivé prožitky pro sebe.

Rozhodli jsme se takto jednat pro jeho nebo její prospěch. Chceme uspokojit touhu našeho partnera, a proto se pokoušíme mluvit jeho jazykem lásky. Jeho citová nádrž se tím doplňuje a je také pravděpodobnější, že vůči nám zaujme stejný psotoj a začne mluvit naším jazykem. Pokud ano, začne se plnit i naše citová nádrž lásky.

Láska je volba a každý z nás se pro ni může rozhodnout už dnes.

Není to úžasné? A jednoduché? Proč máme takové potíže ve vztazích, když to tak krásně jde vyřešit?

A ani k tomu nepotřebuju nikoho jiného – umím to sama

Proč je můj partner tím nejdůležitějším učitelem a pomocníkem a jak to vlastně krásně funguje, můžete pochopit z

PŘEDNÁŠEK na SOUŽÍT JE LÁSKA

a pro ženy Žena je láska

Hodně štěstí!
S láskou vaše Empatia

Článek Chcete víc lásky? Tak jí prostě dávejte! appeared first on Empatia.

Možná si říkáte, cože to píšu, vždyť přece všem je naprosto jasné, že muži a ženy nejsou stejní, víme to už od mateřské školy!

Ano, ale jsme si těchto rozdílů vědomí i ve vztazích?

Respektujeme naše rozdíly a stavíme na nich důvěrný vztah? Často totiž na tuto základní biologickou podstatu zapomínáme…

Úkolem ženy a muže v partnerství je rozpoznat rozdíly mezi námi, pochopit je a skloubit tak, abychom fungovali jako tým,

ne jako „zápas“ pohlaví, ve kterém jeden nebo druhý vyhrává, ale jako vztah, ve kterém mohou oba vyjádřit svou podstatu a lásku, a mohou růst ve vzájemném sebevyznání.

Jak to udělat?

V prvé řadě je třeba pochopit naše rozdíly v potřebách a následně se snažit naplňovat potřeby toho druhého. Každý máme totiž potřeby úplně jiné…

Nejdřív je třeba přijmout, že i kdybyste se snažili a chtěli sebevíc, nepodaří se vám naplnit úplně všechny partnerovy potřeby, ani váš partner to nedokáže. Je třeba se o to ale snažit a to ze všech sil.

Především sám u sebe, sám za sebe, dávat a nic předem neočekávat.

JEHO POTŘEBY

Muži mají tři základní, biologicky dané, potřeby, a to je úcta, pocit, že ho někdo potřebuje a sexuální uspokojení.

Tyto tři základní potřeby do sebe nádherně zapadají.

Pokud dáme svému muži pocítit, že ho potřebujeme, bude vědět, že je pro nás důležitý, že si ho vážíme a oceňujeme.

Pokud náš muž bude vědět, že si ho ceníme, bude mu jasné, že po něm toužíme, protože je pro nás jedničkou, a tak i sexuální uspokojení bude prožívat jinak než pouhý tělesný akt, ale jako něco, čím uspokojuje naše potřeby, bude chtít dostát tomu, jak ho oceňujeme.

Je to tak jednoduché a současně tak těžké udělat!

Mnoho žen si myslí, že když dají svému partnerovi najevo, že si ho váží a že ho potřebují, že tím dají najevo svou slabost a že se tím před mužem poníží! To je ale zásadní omyl!

Každý muž chce být pro svou ženu potřebný a chce, aby některé věci neuměla dělat a potřebovala ho k tomu, je přece jedno, zda budeme jen dělat, jako že to neumíme, chceme přece uspokojit jeho potřebu důležitosti.

Žádný muž se nebude snažit zahrnout péčí a láskou ženu, která s ním bojuje jako druhý chlap, nebude dávat podporu ženě, která si vystačí se vším sama, proč by to dělal?

Uvědomte si, že jste krk a váš partner hlava, je to biologicky dané a nic s tím nenaděláte, je to pravda, která tak zůstane na věky věků.

Tak kruťte, ale nechte jemu pocit, že on je tím hybatelem

JEJÍ POTŘEBY

Ženy potřebují lásku a náklonnost, objetí, polibky, drbání na zádech, pohlazení, milé chování a laskání. Další jejich potřebou je otevřená komunikace a mužovo nasazení pro rodinu.

Vsuvka: Je zásadně důležité, aby si ženy uvědomily, že ony jsou silnější ve vztahu, ony jsou tvůrkyní vztahu, ony mají více síly vztah vytvořit a budovat, ony jsou ty, které věci dělají první a umí je lépe a rychleji, ony jsou hybatelkami vztahů.

Ať se vám to líbí nebo ne, ať chcete vztah půl na půl, není to možné.

Biologicky je žena jednoduše vyspělejší a proto svou ženskou sílu musí k budování harmonického vztahu využít první. Přijměte to jako fakt, ulehčíte si mnoho let bolesti a trápení. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Naplňovat naše potřeby je pro muže obrovsky obtížné

(vím, i pro nás je obtížné naplňovat mužovy potřeby, ale řekli jsme si, že ženy pro to mají lepší biologické předpoklady, takže to mají přece jen snazší).

Pro muže není přirozené mazlit se s vámi půl hodiny,

chce jít rovnou na věc.

Ovšem pokud ví a je z vaší strany ubezpečován dnes a denně, že právě ono mazlení on umí nejlépe, že je na to nejšikovnější, že se nemůžete dočkat, až k tomu opět dojde, že ho za to budete vychvalovat do nebes, pak to bude velice rád dělat!

Je to tedy na ženách, zda dostávají v sexu to, co potřebují. Nemusí to být mazlení pouze při sexu.

Ženy potřebují kontakt stále. Muž ne. Pokud to víte, tak si prostě vezměte, co potřebujete.

Pohlaďte svého partnera, obejměte ho, sedněte si mu na klín, nečekejte, až to udělá on (neudělá) a jednoduše to dělejte!

Komunikace je další oblast, ve které je muž naprosto mimo.

Umí mluvit o praktických, racionálních záležitostech, ale o tom, co zažil, jak se cítil, z čeho měl radost, to jednoduše neumí. Opět je tu naše, ženská výzva.

Pokud dáme svému muži najevo, jak jsme šťastné, že si s námi povídá, jak se na povídání těšíme, jak je pro nás důležité a jak si ceníme toho, že nám řekne, co ho trápí a co zažil, bude to dělat rád.

Nebude povídat rád, ale bude to dělat proto, že se rád cítí důležitý. Je to jedno, hlavně že si povídáme

(I mnoho žen neumí naprosto vůbec sdělovat své pocity, a tak berme vše jako vlastní školu, učme se to kvůli sobě, učme to partnera tím, že to budeme dělat samy.)

Nasazení pro rodinu je pro ženy naprosto přirozená záležitost.

Během těhotenství a porodu proděláme tak obrovskou změnu a to naprosto přirozeně, že je pro nás leckdy nepochopitelné, že to muž nevidí stejně – jak by mohl?

On přece nebyl těhotný a nerodil, on na to potřebuje mnohem víc času a stejně to nebude cítit tak, jako my, ženy a matky. Nechtějte po něm něco, co udělat nemůže.

Jeho postoj k nasazení pro rodinu je jeden – zabezpečit ji, postarat se o ni.

Oceňte to, jak se snaží, jak se stará, pochvalte ho za chvilku, kdy se věnuje dětem, nejde mu to přirozeně a je to pro něj obtížné.

Ale pokud bude vědět, jak moc si toho na něm ceníte, bude to dělat rád.

Mnoho žen mi říká, že je to nespravedlivé, že vše závisí na nich.

Zkusme to přijmout ne jako trest a zátěž, ale jako naprosto úžasnou možnost si vše sama vytvořit a nebýt na nikom zvenčí závislá.

Přece pocit, že vše, jak mám, jsem si udělala sama, a vše, co přijde, si také mohu udělat sama, je dokonalý!

Nejsem oběť, ale tvůrce!

Mohu změnit vše a zařídit to tak, abych byla milovaná ♡

Žijeme ve zrychlené době. Mohu vás ubezpečit, že pokud uděláte jednu jedinou maličkatou změnu ve vztahu ke svému partnerovi, vrátí se vám to tak rychle, že nebudete stíhat brát!

Pro vás je tu kurz Žena je láska

Pokud je ti vše jasné a chceš rovnou do společenství probuzených žen, přidej se do KRUHU Žena je láska ♡

S láskou vaše Miluška

Článek Muži a ženy se od sebe liší appeared first on Empatia.

Mám ráda knížky Josefa Staňka. Občas mě mrazí, jak je přímý a jde ke kořenům dost natvrdo. Tak – ženy – snad to ustojíte

Jinak mě totiž ve své prapodstatě tento článek mluví z duše a jen potvrzuje to, co vás učím v programech Žena je láska na AKADEMII CELOSTNÍHO ZDRAVÍ

I kopanec je láska!

Pro harmonické manželství a zdravý duševní a duchovní vývoj obou partnerů je nezbytné poznat biologické handicapy obou pohlaví, pochopit je a řídit se jimi v praktickém životě.

Všem známý handicap ženy

Všem je dobře znám z obecného podvědomí biologický handicap ženy, kterým je menstruace.

V době menstruace jsou ženy obecně nervózní, přecitlivělé, nevyzpytatelné a hysterické. Zvlášť ženy ambiciózní, s nedostatkem duchovní podpory, těžce nesou poševní výtok, potivost, změnu pachu a přisuzují jim větší váhu, než skutečně mají.

Muži však vnímají spíše bioplazmatické vyzařování ženy, její auru, skrze niž vyciťují její osobnost a náladu. Je-li tedy nervózní z menstruace, vnímají nervozitu, aniž poznají její původ.

Moudřejší žena to tedy přímo řekne a „atmosféra“ opadne. Otevřeností tím u muže okamžitě vyvolá cit spoluúčasti, který je samočinně doprovázen ohleduplností a galantností. Domnělá společenská indispozice se stává spíše dalším pojítkem. Navíc menstruace plní velice užitečnou funkci, kterou je čištění vnitřního prostředí budoucí matky od zplodin, poškozujících tělo i plod. Zřejmě i díky tomuto pravidelnému čistění žijí ženy průměrně déle než muži.

Ambiciózní ženy a feministky menstruaci těžce nesou a podvědomě obviňují Stvořitele z nespravedlnosti.

Hlasy typu: muži to mají lehčí nebo chtěla bych být mužem signalizují podvědomou vzpouru vůči moudrosti rozhodnutí Boha (Přírody, Vesmíru, zkrátka toho, co nás stvořilo – je jedno, jak to nazýváme. Pozn. empatia.cz)

Je-li toto obviňování silné, je hříchem proti Duchu a jistě přinese karmický následek – jakýsi trest. Vždyť odmítání karmy, tj. údělu „teď a tady a nezměnitelně“, je hlavním znakem nedostatku pokory v duchu, nedostatku pradůvěry v to, že božské rozhodnutí je neomylně optimální pro každého jednotlivce z hlediska věčnosti.

V důsledku tohoto rouhání se feministky objeví v příštím životě jako slabý a všemi bitý muž (zženštilec, lítostín, homosexuál). Ženská duše v mužském těle.

Podobně zhoubné je i jednání rodičů, kteří vsugerovávají v době těhotenství počatému dítěti, jakého má být pohlaví. Také zde je absolutně moudré nechat pohlaví dítěte na Bohu. Jen on ví, co je z hlediska věčnosti nejlepší pro všechny.

Téměř neznámý handicap muže

Prakticky neznámý je v podvědomí společnosti biologický handicap muže, přestože jeho nezvládnutí je hlavním traumatizujícím činitelem mužské psychologie.

Je to z biologické sféry do sféry člověka přesahující princip vůdce stáda.

Nacházíme jej u naprosté většiny stádových zvířat včetně opic. Je to fenomén, kdy k zajištění vitality potomků připouští všechny samice ve stádě hlavně nejsilnější samec, vůdce a ochránce stáda.

A protože v lidské společnosti platí nejen zákony duchovní, ale i biologické, projevuje se tento fenomén ve společnosti tak, že muži spolu neustále bojují o pomyslné „vůdcovství“ stáda. Tento boj je přímý – rvačky, boj o rozhodující politickou moc (v bandě, rodu, ulici, obci, podniku), často však skrytý, nepřímý, jako sport, hry, exhibicionizmus na veřejnosti, předvádění se, chvástání apod. Nejúpadkovitější nepřímou formou je „fandovství“. Muži nemohou nalézt nic na sobě, tak se ztotožňují s nějakým úspěšným sportovcem, jehož značka a soukmenovství jim dodává pocit vůdce stáda – sebevědomí.

Boj o princip vůdce stáda se v neviditelné rovině projevuje jako nepřetržitý boj astrálních těl v rovině 5. čakry. Z výsledků tohoto soutěžení pochází všechny mindráky, ale také zločiny.

Samec poražený v regulérní rovině soutěže odchází do ústraní, pociťuje „nespravedlnost“ a kuje zákeřnou rehabilitaci. Snaží se prosadit „všemi prostředky“ a pokud se mu to nedaří, cítí se mentálně vykastrován, upadá do deprese a onemocní. Formami vzpoury jsou např. odchod do bezdomovectví, mnišství či poustevnictví, kdy jedinec rezignuje na pohlavnost, ale ponechává si obecnou radost ze života.

Monogamie – neutralizace mužského handicapu

Neutralizaci biologického principu vůdce stáda umožňuje pouze vyšší princip – duchovnost. Vnesení zákonů Ducha do společnosti umožňuje neutralizaci jeho zhoubných důsledků pro život společnosti. Tímto řešením v rovině ducha je monogamie, která orientuje pozornost a úsilí člověka na dimenze bytí, které jsou nevyčerpatelné.

Duchovnost dává sexualitě další rozměry, hloubky v biologické dimenzi nepoznané. Duchovnost mění kvantitu sexuality v kvalitu a umožňuje objevit energie a jemnohmotné sféry, dosud pouze tušené.

Základní podmínkou pro tuto cestu duchovního vývoje je monogamie. Pouze stále hlouběji se duševně poznávající dvojice může vstoupit do „hloubek“ astrálních a duchovních vibrací. Toto směrování člověka je podstatou božské rady k monogamii, věrnosti.

Shodnost monogamie se společenskou stabilitou je tak viditelná, že ji z pudu sebezáchovy převzaly i ateistické společnosti. Jestliže pro společnost je jediným řešením produchovnění vztahu muže a ženy, tak pro ženu je jedinou cestou k plnému vcítění se do psychiky muže snaha o neutralizaci principu vůdce stáda.

Neutralizace tohoto principu znamená, že si jej žena plně uvědomí a udělá vše, aby se škodlivé účinky neviditelného boje mezi muži na jejím muži neprojevily.

V praktickém soužití to znamená, že všechna mentální zranění svému manželovi vyhojí tím, že jej přesvědčí, že žádná nejsou.

Utěší jeho porážky v soupeření s jinými a dodá mu sebedůvěru. Bude mu opakovaně dávat najevo, že on je ten nejlepší, nejsilnější, nejchytřejší, neboli že on je „vůdce stáda“.

Tím rozvine nejen jeho potenci, ale všechny ostatní atributy vůdce stáda: ochranu rodiny, území, snahu o materiální zabezpečení.

V neposlední řadě oživí žena v muži i lásku mateřskou, která je jednou ze součástí vztahu erotického. Takto „hýčkaný“ muž nikdy neopustí domov, který mu dává možnost odpočinutí v náručí matčině, které zná z dětství.

Ženské polomozky

Při prožívání fenoménu vůdce stáda se vyskytuje kategorie mimořádně „natvrdlých“ žen, tzv. ženských polomozků (polomozek je mozek se zakrnělou duchovní částí, tedy způsob myšlení „těžkého hmoťáka“).

Jsou to ty, které, místo aby svého muže podržely, jej po boji doráží ve stylu:

„Všichni jsou úspěšní, jenom ty ne! Soused věší prádlo a ty se tu válíš! Ti mají nové auto, ale co my s takovou výplatou! Tohle má být sex po tom, co jsem četla, viděla ve filmu … !“ atd.

Poškozená duše muže kvílí a odpoví buď ranou, domácím násilím, nebo uniká do společnosti stejně postižených mužů – do hospody. Duševní trýznění může být horší než tělesné!

Když se muži nedaří, je největším zločinem ženy sypat mu do ran sůl!

A naopak. Když jej v takové situaci žena podrží, tak to nezapomíná nejen muž, ale ani Bůh.

Poznání fenoménu „vůdce stáda“ je pro harmonii muž – žena jedním z klíčových témat.

Jestliže tento aspekt žena správně uchopí, lidově se tomu říká „ženská taktika“, dosáhne toho, že bude mít doma celého muže, tvořivého, pracovitého, harmonického, citlivého a potentního.

To není vychytralost, ale pochopení vnitřního stavu věcí, kterému se říká moudrost.

Zdroj: Kniha Láska muže a ženy z pohledu duševních a duchovních sil

Vaše empatia

Článek Biologický handicap muže a ženy appeared first on Empatia.

Ve společnosti je ukotveno dogma, že svatba a všechno kolem ní je pro ženy něco jako splněný sen.

Sen, ve kterém mohou hystericky pištět, zmateně pobíhat po místnosti mávajíc rukama nad hlavou, všechny komandovat a pak zase hystericky pištět a zmateně pobíhat po místnosti.

Co ale muži? Je to pro ně taktéž takový odvaz?

Pravdou je, že muži svatbu zas tak úplně neprožívají a co se týče příprav, snaží se hlavně nějak přežít.

1. Žádost o ruku

Tam to celé začíná. Od toho se všechno odvíjí.

Ženy zmagořené hollywoodskou produkcí očekávají originální a maximálně romantickou žádost (tedy, pokud se nejedná o ženy starší pětatřiceti let. Těm stačí, když jim přítel ráno oznámí, ať se rychle seberou a jdou s ním na radnici, že je tam oddají, aby muž mohl dědit barák, který je napsaný na ženu).

Takže bacha na to.

Nestačí koupit ten úplně nejdražší prstýnek na hypotéku a nebo si na něho půjčit od lichváře Borise, který vám s úsměvem potvrdí, že pokud nebudete platit včas, uřízne vám nohu.

Musíte ještě navíc požádat o ruku romanticky a důmyslně. Je to sice náročné, ale až to uděláte, můžete si oddechnout, protože tím pro vás veškeré samostatné akce ohledně svatby končí. Nikdo už od vás totiž nic víc nečeká.

2. Výběr hostů

Hosty vybírá budoucí nevěsta. Pokud například nevychází s vaší matkou, bude vám přidělená nová. Pokud budete mít ohledně přidělených příbuzných nějaké blbé kecy, vymění vám snoubenka svědka (vašeho kamaráda) za svého strýce, kterého jste viděl jednou v životě a který krade.

3. Výběr barvy

Ano, očividně se vybírá, v jaké barvě svatba bude. Zní to jako naprostý nesmysl, ale je to tak.

Svatba musí mít z nějakého důvodu synchronizovanou barvu, takže pokud bude například v barvě modré, budete mít na obřadu nejen modré ubrusy, ale taktéž modrou kravatu, modré boty a modrou vestičku (ano, budete mít taktéž přihřátou vestičku a to minimálně za pět tisíc).

Do akce „v jaké barvě bude svatba“ se v žádném případě nezapojujte. Za prvé podle snoubenky barvám nerozumíte, nevíte, která pasuje se kterou, a navíc znáte jenom základní a i ty si pletete.

4. Výběr kapely

Máte vyhlédnutou děsně hustou kapelu „Proroci Satanovi“, která je schopná zahrát romantické a dojemné melodie známých písní s příjemně decentními rockovými aranžemi? Tak to máte smůlu.

Na vaší svatbě bude hrát Jindra Svatoš s kapelou (klávesista s hráčem na loutnu), přičemž Jindra vám bude po obřadu dělat nemravné návrhy a v průběhu hostiny vám bude letmo, jakože náhodou, sahat na zadek.

5. Výběr data

Datum bude stanoveno úplně přesně na den, kdy jste měl naplánováno, že pojedete na týden do Španělska na ryby. Jiné datum totiž nepřipadá v úvahu, protože horoskopy nejsou jinak příznivé. Datum schválila i vědma s kartářkou, takže máte smůlu.

6. Návštěva krejčího

Máte doma několik solidních obleků? No, nemáte. Všechny vaše obleky jsou hnusné a nehodné svatby, takže musíte mít nový (přepis citace snoubenky). A ne ledajaký. Musíte si ho nechat ušít od profesionála.

Bude to stát stejně, jako všechny vaše dosavadní obleky dohromady, ale zase, pokud si ho pocintáte vínem nebo ho na hostině poblijete, novomanželka se s vámi hned druhý den nechá rozvést.

7. Nákup snubních prstýnků

Tady se do litru za kus, jak jste tajně doufali, nevejdete ani náhodou.

Snoubenka si nejprve vybere pro sebe (ten nejdražší) a pak i pro vás (ten nejhnusnější).

Tento prsten budete muset po svatbě nosit po zbytek života, nebo manželství. Samotný nákup prstýnků je pro muže velmi stresující. Není výjimkou, že se protáhne na dva dny, a navíc všechny, které se vám líbily, byly zamítnuty.

Pokud během výběru nebudete projevovat nadšení, je velká pravděpodobnost, že v dohledné době nebude žádný sex.

8. Příprava svatební cesty

Možná jste si svatební cestu představovali jako jednu nekonečnou jízdu plnou dobrodružství, zážitků a možná i trochu toho zdravého nebezpečí. Tak to ale nebude. Žádná pěší túra po Nepálu. Žádný poznávací zájezd do Černobylu.

Pojede se hezky někam k moři, kde se budete týden smažit na přeplněné pláži a po večerech si budete navzájem sloupávat sežehlou kůži ze zad, abyste si ji další den mohli znovu spálit.

Od vás se nečeká, že budete destinaci vybírat. Od vás se čeká jenom to, že to zaplatíte.

9. Rozlučka se svobodou

Konečně něco, proč má smysl se vůbec ženit. Rozlučka se svobodou. Velká párty s kamarády a lacinou striptérkou, která je samoživitelka a musí živit tři děti. Tady si můžete na jeden večer od všeho toho stresu kolem svatby odpočinout.

Pozor ale na Facebook. Fotografii, na které jste zachycen ve velmi podroušeném stavu, jak si to rozdáváte na záchodě se striptérkou, vaše snoubenka pravděpodobně neolajkuje.

10. Svatební obřad

A je to tady. Ve své modré přihřáté vestičce a obleku, který je dražší než vaše auto, stojíte u oltáře.

Váš budoucí tchán právě přivádí vaší nastávající za skřehotání svíjejícího se Jindry Svatoše, který tklivě zpívá Ave Maria, a má při tom erekci a vy máte jenom jeden úkol. Říct ANO.

Teď to nesmíte splést. Nic víc se od vás nečeká. Jenom tam stůjte, usmívejte se a všechno odkývejte. Pak se můžete jít opít a druhý den vyrážíte do Chorvatska na týden na pláž. Gratulujeme!

Zdroj: https://www.g.cz/

Řehtáte se? No… až přestanete, tak ono to moc k smíchu není. Je to docela šílenství, pokud to tak někteří chudáci muži mají. A tuším, že jich není málo.

Protože většina žen dnes vůbec nevím, jak to udělat jinak. Učím vás to v ženských programech v základu v kurzu zdarma Žena je láska, a do hloubky v KRUHU Žena je láska

Nebo si můžeš pořídit knížku Žena je láska

s láskou vaše Empatia

Článek Svatební kolotoč očima muže v deseti krocích appeared first on Empatia.

Za své kritické názory v oblasti gynekologie a porodnictví si vysloužila pověst lékařky rebelky a kdysi i dočasný odsun na pracoviště v léčebně dlouhodobě nemocných.

Neumlčelo ji to a na rizika třeba masového užívání hormonální antikoncepce poukazuje dál.

O svém oboru, psychogynekologii, 52 letá lékařka Helena Máslová z Prahy říká, že si ji přitáhl sám.

Problémy, se kterými se setkává u svých pacientek v ordinaci, zasazuje do celospolečenských souvislostí. A ty jsou mnohdy překvapivé.

„Kdyby se vrátila móda plnovousů z dob Jana Nerudy, nemohl by tenhle módní diktát následovat každý muž. Podle zjištění biologů se mužská produkce vousů snižuje a mění se dokonce celá mužská stavba těla. Důvod? Mužům se v důsledku současného životního stylu, kde je méně fyzické práce, vyplavuje méně testosteronu. A souvislost tohoto hormonu s mužností je nasnadě,“ tvrdí například.

Stejně zajímavé postřehy má i ke gynekologickým potížím dnešních žen. Jednou z nejčastějších je nemožnost počít dítě přirozenou cestou.
„Studie, která prokazuje souvislost mezi užíváním antikoncepce a asistovanou reprodukcí, neexistuje. Přesto se to nabízí,“ uvádí. Masové užívání hormonální antikoncepce podle ní navíc změnilo chování a strategie minimálně celé jedné generace žen i mužů, což má a ještě může mít dalekosáhlé následky.

Velká část odborné veřejnosti si před jejími názory zacpává uši. Helena Máslová z nich však neuhýbá.
„Nechci být v područí farmaceutických firem a předepisovat svým pacientům jen drahé léky. Jiný způsob práce mi umožňuje můj obor, psychogynekologie.“

Jedná se o obor psychosomatiky, který se zatím uplatňuje zejména v USA, do Evropy však už také zamířil. Jeho zakladatelkou je americká gynekoložka Christine Northrupová, která se začala zabývat vlivem psychiky žen na jejich gynekologické potíže, sexualitu a plodnost.

Přístup k sexu se změnil

„Hormonální antikoncepce má své výhody i nevýhody. Výhody jsou konzumovány jak muži, tak ženami, nevýhody jdou bohužel jen za ženami, které je mohou pocítit na svém těle a v životě vůbec,“ má jasno Helena Máslová.

Jako další důsledek masového užívání antikoncepčních pilulek uvádí odsouvání založení rodiny.
„Mou ordinací prošlo mnoho mladých žen, které měly za sebou řadu dvou- až tříletých vztahů, ale do fáze založení rodiny se nepropracovaly. Muži si chtěli užívat sex bez rizika a nechtěného těhotenství a to jim pilulka umožňuje. Umožňuje ale i nevzít na sebe závazek v podobě založení rodiny. Muži se moc ženit nechtějí.“

Model našich maminek, kdy dívka v sedmnácti osmnácti začala chodit na tancovačky, aby si tam vyhlédla partnera, zamilovala se do něj a za pár let s ním měla děti, už nefunguje.

„V Česku polyká tabletku 1 200 000 žen. Antikoncepce je tady víc než 50 let, ale nikdy dřív po ní nebyla tak masová poptávka jako dnes. Lze si díky ní užívat zdravou sexualitu, klesla potratovost, neriskujeme, že v devatenácti otěhotníme s nevhodným partnerem,“ vypočítává její klady. „Ale důsledky toho všeho dopadly na reprodukční strategii celé jedné generace.“

V této souvislosti Helena Máslová připomíná, že v současné době jsme v počtu sňatků i porodů na historickém minimu. Dříve muži byli více motivováni zamilovat se a oženit, aby si v manželství mohli užívat sexualitu povoleného formátu.
„Teď se zkrátka muži nechtějí ženit. Očekávání žen a mužů se rozcházejí,“ říká lékařka.

Antikoncepcí se ženy „přetáhnou“

Podle lékařky je těžké chtít po ženském organismu, který byl v době svého reprodukčního maxima převeden do umělé neplodnosti, aby začal zase bezchybně fungovat. „Hormonální antikoncepcí se ženy přetáhnou přes nejplodnější období a často si kolem pětatřiceti vzpomenou, že by přece jen dítě chtěly. Plodnost v tomto věku už není taková jako dřív a navíc se díky spolykaným hormonům mohou překrýt určité zdravotní dysfunkce, které by se daly léčit, ale pod náhradním cyklem zůstaly skryty.“

Avšak tím to nekončí.
„Žena, která bere roky i desetiletí antikoncepci a vysadí ji, zjistí, že nemůže přirozeně otěhotnět, a podstoupí proces asistované reprodukce, pak dostane další hormonální zátěž pro stimulaci vaječníků. Tím může být vážně ohrožena,“ tvrdí. Bludný kruh pokračuje.

Pacientky za ní přicházejí i po několika nezdařených asistovaných reprodukcích.
„Nejprve je třeba zbavit ženy úzkosti. Mimo jiné i proto, že úzkostný člověk má také jiné držení těla, je celý stažený. Pak se jim třeba méně prokrvuje pánevní dno. Když se zbaví strachu, uleví se jejich psychice a i tělo může začít fungovat jinak.“

Muži jsou naprogramováni na plodné ženy

Je jasné, že kromě zabránění početí patří k výhodám antikoncepce i zlepšení pleti, větší pravidelnost menstruačního cyklu nebo menší menstruační bolesti. Jenže obsah estrogenů v tabletkách představuje také riziko.

„Může docházet ke zvyšování srážlivosti krve, což vyvolává nebezpečí vzniku žilní trombózy a embolie,“ upozorňuje Helena Máslová a dodává, že kouření je s užíváním tabletek proti početí neslučitelné. A stejně tak je třeba ohlídat případné poruchy srážlivosti krve – firmy vyrábějící antikoncepci už čelí žalobám kvůli tomu, že často i velmi mladým pacientkám s těmito poruchami pilulky přivodily mrtvici. Stačí připomenout nedávný rozruch ve Francii.

Co tedy poradit dceři, která se rozhodne zahájit sexuální život? Gynekoložka nedává jednoznačnou odpověď.
„Jiný pohled je ten psychosomatické medicíny, která brání tělo a jeho zdravé fungování a ví, že nejlepší reprodukční věk se bohužel kryje s dobou studia. Tehdy má mladá žena zdravou dělohu a vaječníky. Z pohledu čistě somatického je dobré, aby využila období největší plodnosti k reprodukci. To ale naráží na pohled civilizační a kulturní. Mezi nimi je třeba najít kompromis,“ myslí si a dodává, že univerzální návod neexistuje.

Podle ní se dá vyrobit i hormonální antikoncepce pro muže, není však o ni zájem.
„Muži nenesou následky nechtěného otěhotnění. Dokonce ani ti, kteří už mají několik dětí, se nehrnou třeba do vasektomie. Pokud si ji nechá udělat žena, muž ji často opustí. Jako by byl evolučně naprogramován na to, být s plodnou ženou.“

Medicína z mužského pohledu

Jak se čtyřiačtyřicetiletá lékařka dostala k psychosomatické medicíně
„Přitáhla si mě,“ usmívá se. Porodnictví ji lákalo už při studiu medicíny, protože měla dojem, že je v něm velký prostor pro práci.

„O medicíně ještě ve druhé polovině 20. století rozhodovali muži,“ vysvětluje. „Ať už na úrovni politické, nebo jako šéfové nemocnic. Hájili své zájmy, a tak máme logicky vynikající síť kardiocenter, protože měli strach, že dostanou infarkt. Máme skvělou ortopedii, aby se daly dobře ošetřit polámané kosti z úrazů. Máme skvělou urologii. Zkrátka máme medicínu určenou lidem v produktivním věku, a to ještě z pohledu mužů,“ nebere si servítky.

V chirurgii musí být vše rychle, efektivně, aby to pěkně odsýpalo. Jenže rodící žena je všechno, jen ne tohle!
Podle ní jsou zájmy těch skupin, které nemají své reprezentanty na rozhodujících místech, tedy staří lidé, novorozenci a těhotné matky, upozaděny. Když byla za své názory na čas odklizena do léčebny dlouhodobě nemocných, potvrdilo se jí to. „Tahle péče navazuje snad ještě na to, jak se to dělalo za Rakouska-Uherska.“

„Porodnictví zase zůstalo doménou mužů, porodníků, což jsou v podstatě chirurgové. Jejich přístup je odlišný od toho, jakou péči potřebuje zdravá rodička. V chirurgii musí být vše rychle, efektivně, aby to pěkně odsýpalo. A aby to bylo jasné a jednoznačné. Jenže rodící žena je všechno, jen ne tohle!“

Porod je nemilosrdné zrcadlo
Sama ví, o čem mluví, doma má tři děti, dnes už všechny v pubertě. První porod absolvovala klasický, lékařsky vedený. Avšak druhý si díky večírku personálu porodnice, který na ni trochu pozapomněl, užila přirozený. Rodila bez lékaře. A poznala ten rozdíl.

„Je tu něco, o čem se moc nemluví, při přirozeném porodu se žena dostane do stavu změněného fyziologického vědomí. To jí umožní méně vnímat bolest a také pak chybí emoční paměťová stopa. Je to díky hormonu oxytocinu. Je rozdíl, když porod probíhá bez vyplavení tohoto hormonu a za plného vědomí. To pak bolí a žena ještě půl roku po porodu říká, že už nikdy rodit nebude, protože to bylo strašné.“

Neznamená to však, že by byla jednoznačnou zastánkyní porodů doma.
„Žena však má mít možnost se rozhodnout,“ myslí si. Direktivní přístup tady neplatí, protože každá žena má za sebou jiný příběh, pochází z jiné rodiny a žije jiné vztahy. To vše se podle lékařky do porodu, který nazývá psychosomatickým koncentrátem, promítá.

„Porod je nemilosrdným zrcadlem našeho dosavadního života,“ říká dokonce. Zdravá žena je ale podle ní schopna porodit bez lékařského zásahu.

Problémy se mění po generacích

Ženy se v průběhu generací mění a jejich postoj k vlastnímu ženství také.
„Generace našich maminek neměla problémy s otěhotněním, řešila spíš otázku, jak nechtěně neotěhotnět. Velmi rychle se ženy vzdávaly své reprodukční funkce. V 80. letech byla běžným zákrokem hysterektomie, děloha se odstraňovala kvůli banalitám.“

„Další generace žen si svého ženství začala vážit mnohem víc. Jako by poznala, že s ženstvím nelze zacházet lehkomyslně. Ovšem tyhle ženy byly počátkem 90. let natlačeny do mužských rolí.“ Společenská objednávka tehdy jednoznačně zněla, že žena se musí uživit sama.

Také se jim dostalo kvalitního vzdělání, které chtěly zúročit.
„Dnes to jsou vyčerpané ženy, které klasicky táhly rodinu i práci. Jednoduchost 90. let se už nezopakovala, dnes to stojí při skloubení kariéry a dětí mnohem víc úsilí.“ Už neplatí jediná strategie, jak na tohle vyzrát. Ženy zastávají názorovou pluralitu. Jedno dítě a dost, stejně tak jako dům plný dětí někde na venkově je to, co z úst svých pacientek slyší jako plány do budoucnosti.

A co na to muži?
„To je trochu problém,“ připouští lékařka. „Když jsou dva na to, aby si vymysleli svou životní strategii, je to mnohem těžší, než když muž kdysi zavelel a žena ho následovala.“ Jak už bylo řečeno v úvodu, alarmující pohled biologů upozorňuje, že se mění mužská fyziognomická stavba těla. Dochází k úbytku vousů a v důsledku absence fyzické práce se jim také vyplavuje méně testosteronu. Helena Máslová hovoří o čtyřicetiletých chlapcích s nikoli mužnými, ale chlapeckými rysy ve tváři. „Každopádně dominantní mužská pozice je pryč.“

Kdo bude živit rodinu?

Emancipované ženy podle ní nemohou chtít po mužích nějaké ústupky.
„Pokud chceme, aby muži byli empatičtí, vychovávali děti a dělali polovinu prací v domácnosti, nemůžeme chtít být opečovávané křehotinky. To už ale ta nejmladší generace neřeší. Kdo půjde nakoupit, už pro ně není téma, to řešili jejich rodiče. Větší téma pro ně je, jak budou zajišťovat ekonomicky rodinu a dělit si rodičovskou dovolenou.“ Dodává, že za ní ještě bylo samozřejmé, že na mateřskou šla vždy žena. „Vydělávala jsem víc než můj muž, přesto jsem automaticky zůstala doma s dítětem já.“

Co se naopak v životech žen nemění, jsou tzv. iniciační období, tedy nástup první menstruace, porod a potom klimakterium. Mění se však postoje k nim.
„I když ne zcela,“ povzdechne si. „První menstruace je důležitý moment, jenže je dodnes bagatelizován. Vstup do ženství je pak neradostný, protože dívky dostanou informaci, že to je otrava a ať si v těch dnech neberou bílé kalhoty. Ženství je vnímáno od začátku jako omezení.

Dřív měly dívky od společnosti vzkaz, že v jejich dnech nemusejí dělat těžkou práci, dnes musí žena podávat stále stejný výkon. Také jsem si to dřív myslela, ale pak jsem jednou první den menstruace musela šest hodin držet háky při operaci a málem jsem sebou sekla. To mě vyléčilo. Nejsme zkrátka stejné jako muži. A ženy si to uvědomují čím dál víc. Jen strategie, jak s tím naložit, se proměňuje.“

zdroj: Novinky.cz

Jsem šťastná za všechny ženy, které jsou se mnou v Žena je láska!

Které pochopily, že jen skrze sebe a návrat do své ženské energie můžeme zachránit muže, děti a svět.

děkuju vám!

s láskou vaše Empatia (Miluška)

Článek O mužích, kterým nerostou vousy, a ženách, co odkládají mateřství appeared first on Empatia.

Připadá mi, že jsi opravdu první muž na této planetě, kterého znám, jenž skutečně rozumí ženám a akceptuje je. Můžeš se k tomu vyjádřit?

Jak už jsem řekl, žena musí být milována, ne chápána. To je první pochopení.

Muž je záhadou, žena je záhadou, vše co existuje, je záhadou – a všechna naše snaha to rozlousknout selhává.

Psychiatr je chlapík, který vám klade spoustu drahých otázek, jež vám vaše žena dává zadarmo.

Ženy začínají tím, že odolávají mužským návrhům, a končí tím, že mu brání v úniku.

Pokud chcete změnit ženin názor, musíte s ní souhlasit.

Pokud chcete vědět, co si žena doopravdy myslí, podívejte se na ni – neposlouchejte ji.

Všechno je záhadné: je lepší si to užít než se snažit tomu porozumět. Koneckonců muž, který se snaží porozumět životu, dokazuje, že je blázen, a muž, který si život užívá, zmoudří a jen si dál užívá, protože si víc a víc uvědomuje záhady, které nás obklopují.

Můžeš prosím vysvětlit, jaké jsou skutečné rozdíly mezi muži a ženami?

Většina rozdílů mezi muži a ženami existuje kvůli tisícům let formování. Nemají sice zásadní charakter, ale existuje několik rozdílů, které jim dávají unikátní krásu, unikátní individualitu. Tyto rozdíly se dají zjistit jednoduše.

Jedním z nich je, že žena je schopná zplodit dítě, muž nikoliv. V tomto případě je on ten podřízený; a podřízenost sehrála velkou roli v ovládnutí žen muži. Komplex méněcennosti působí takto – hraje si na povýšeného aby oklamal sám sebe a celý svět. A tak muž v běhu času ničí ženskou genialitu, nadání, schopnosti, a může tak sám sobě i světu dokázat, že on je nadřazený.

Protože žena dává život, po dobu devíti měsíců i déle zůstává absolutně zranitelná, závislá na muži. A muži toho sprostě využili. Tohle je fyziologický rozdíl; což nemá vůbec žádný význam.

Psychologie ženy je zkažena mužem, který jí říká věci, jež nejsou pravda, dělá z ní otroka, degraduje ji na druhořadého obyvatele světa. A důvodem bylo, jen to, že muž je díky svalům mocnější. Ale síla svalů je součástí živočišnosti. A pokud toto rozhoduje o nadřazenosti, pak kterékoli zvíře je svalnatější než muž.

Ale určitě existují i skutečné rozdíly, které musíme hledat za hromadou těch vymyšlených. Jedním z nich je podle mne to, že žena je schopna milovat víc než muž. Mužská láska je víceméně fyzickou nutností, ženská láska nikoliv. Ta je něčím větším a vyšším, je to duchovní zážitek. To je důvod, proč je žena monogamní a muž polygamní. Muž by chtěl mít všechny ženy světa, a stejně by nebyl spokojený. Jeho nespokojenost je nekonečná.

Žena může být spokojena jen s jednou láskou, absolutně spokojená, protože žena se nedívá na mužovo tělo, ale dívá se na jeho nejskrytější kvality. Ona se nezamiluje do muže, který má hezké svalnaté tělo, zamiluje se do muže, který má charisma – něco nedefinovatelného, ale nesmírně atraktivního – který má tajemství, jež stojí za to prozkoumat. Nechce muže, který bude jen mužem, ale chce dobrodružství v objevování vědomí.

Existují další rozdíly. Například žena je soustředěnější než muž… Je vyrovnanější, málomluvnější, trpělivější, je schopna čekat. Možná díky těmto kvalitám je odolnější vůči nemocím a žije déle než muž. Díky své vyrovnanosti a citlivosti může mužův život obrovsky naplnit. Může jeho život obklopit velmi zklidňující, útulnou atmosférou. Ale muž se obává – nechce být obklopen ženou, nechce ji nechat kolem sebe vytvářet útulné teplo. Bojí se, protože tohle je způsob, jak se stát závislým. A tak si ji už po staletí drží v dostatečné vzdálenosti. A taky se bojí, protože v hloubi srdce ví, že žena je víc než on, neboť může zplodit život. Příroda k rozmnožování vybrala ji, ne muže.

Mužská funkce v rozmnožování je téměř nulová. A tento pocit méněcennosti vytvořil ten největší problém – muž začal ženě přistřihávat křídla. Začal ji v každém ohledu omezovat, zavrhovat, aby si mohl alespoň myslet, že je nadřazený. Jednal s ženou jako s dobytkem – někdy dokonce hůře. V Číně se po tisíce let učilo, že žena nemá duši, takže ji manžel mohl zabít a zákon takový čin netrestal – žena byla totiž jeho majetkem. Pokud chtěl zničit svůj nábytek, nebylo to ilegální. Pokud chtěl zničit svoji ženu, nebylo to ilegální. Tohle je zásadní urážka – žena nemá duši.

Muž připravil ženu o vzdělání, o finanční nezávislost. Připravil ji o sociální mobilitu, protože se bojí. Ví, že je nadřazená, ví, že je krásná, ví, že dát ji nezávislost je nebezpečné. A tak v průběhu století neexistovala ženská nezávislost. Muslimské ženy musí dokonce mít zakrytý obličej, aby nikdo kromě jejich manželů nemohl vidět krásu jejich obličeje, hloubku jejich očí.

Podle hinduistů musela žena zemřít, když zemřel její manžel. Jaká žárlivost! Vlastnil jste ji po celý svůj život, a chcete ji vlastnit dokonce i po smrti. Máte strach. Ona je nádherná, a když jste zemřel, kdo ví…? Může si najít jiného partnera, možná lepšího, než jste vy sám.

Muž je velmi egoistický. To je důvod, proč já jej nazývám muž šovinistický. Muž stvořil tuto společnost; a v této společnosti není místo pro ženu. A ona má ohromné osobní vlastnosti! Například má-li muž schopnost inteligence, žena má schopnost milovat. To neznamená, že ona nemůže být inteligentní: může mít rozum, jen musí dostat šanci jej rozvinout. Ale s láskou se narodila – má více soucitu, více laskavosti, více porozumění… Muž a žena jsou dvě struny na téže harfě, ale oba se trápí odděleni jeden od druhého. A protože oba trpí a neznají důvod, začnou se mstít jeden na druhém.
…

Není potřeba, aby se muž vůči ženě cítil podřízený. Celá tato myšlenka vzniká, protože berete muže a ženu jako dva druhy. Patří k jedné lidské rase, oba mají vlastnosti, které se doplňují. Potřebují jeden druhého, a jen když jsou spolu, jsou úplní… Život by měl být brán s lehkostí. Rozdíly jsou rozpory. Mohou oběma pomoci a obrovsky je pozdvihnout. Žena, která vás miluje, může pozdvihnout vaši kreativitu, může vás inspirovat k výšinám, o nichž jste ani nesnili. A na nic se neptá. Jednoduše chce vaši lásku, která je jejím základním právem.

Cítila jsem uvnitř sebe samé hluboce zakořeněný, pomstychtivý a chladný hněv proti všem mužům, kteří kdy ženu k něčemu přinutili, znásilnili ji, zabili či ji zranili. Tohle cítím jako něco, co si s sebou nesu po mnoho životů. Prosím, pomoz mi odhalit tuto čarodějku a chovat se k ní přátelsky.

První, co si musíme objasnit, je to, že to bylo právě křesťanství, které zavrhlo slovo “čarodějka”; bývalo to jedno z nejvíce vážených slov, stejně jako třeba “mystik” – moudrý muž. Jednoduše to znamenalo moudrou ženu, obdobu k moudrému muži.

Ale ve středověku muselo křesťanství čelit nebezpečí. Existovaly tisíce žen, které byly daleko moudřejší, než byli biskupové a kardinálové a papež. Znaly způsob přeměny lidských životů. Celá jejich filozofie byla založena na lásce a přeměně sexuální energie – a tohle žena umí daleko jednodušeji než muž. A především ona je matka a vždycky jí bude. Dokonce i malé holčičky mají mateřský cit.

Mateřský cit není nic spojeného s věkem, je to součástí ženství. A přeměna vyžaduje velmi milující atmosféru, mateřskou přeměnu energií. Pro křesťanství to byl soupeř. Ve srovnání s tímto nemělo křesťanství co nabídnout – ale křesťanství bylo u moci.

Až do té doby to byl jen mužský svět, a tak se rozhodli všechny čarodějky zničit. Ale jak je zničit? Nebyla to otázka zabití jedné ženy, ale tisíců žen. A tak sestavili speciální soudní dvůr, který měl za úkol vyšetřování vedoucí k odhalení čarodějek.

Podle křesťanů pak byla každá žena, která měla na lidi vliv a jíž si lidé vážili, chycena a mučena – a to tak, že se musela přiznat. Nepřestali ji mučit, dokud nepřiznala, že je čarodějka. A vzhledem ke křesťanskému myšlení a teologii se význam čarodějka změnil: čarodějka byla ta, která měla sexuální vztah s ďáblem.

Jediným trestem bylo upálení za živa, aby se už žádné další ženy neodvážily stát čarodějkami. Zničili tisíce žen a úplně odstranili významnou část lidstva. A moudrost, kterou tyto ženy ovládly – jejich knihy, jejich metody, jejich techniky přeměny mužů, přeměny mužské energie…

Nemyslete si, že čarodějka je špatné slovo. Je mnohem úctyhodnější než “papež” – nemyslím si totiž, že papež je muž, o kterém bychom mohli říct, že je moudrý, jsou to jen papoušci a nic jiného. Je možné, že to může být nějak spojeno s vaším minulým životem a toto pouto bylo tak silné, že stále existuje vzpomínka ve vašem nevědomí, která vám to připomíná. A tohle vytváří nenávist k mužům, protože to, co vám udělali, udělali muži.

Tohle je jen jednoduchá asociace, ale asociace musí být odstraněna. Neudělali to muži, udělali to křesťané. A křesťané mají na svědomí hodně zločinů a dál v jejich páchání pokračují. Je to neuvěřitelné… A neustále hovoří o pravdě, hovoří o Bohu… a říkají lži… A tohle jsou zbožní lidé, kteří se všemi způsoby snaží podvést svět, klamat lidskou mysl, pošpinit ji odpornými lžemi.

Tak nebuďte proti mužům jako takovým, buďte proti křesťanským krutostem, to stačí…

Feminismus

Žena určitě potřebuje velké osvobození, ale co se děje ve jménu osvobození, je hloupé. Je to jen napodobenina, ne osvobození.

Skutečné osvobození ze ženy udělá skutečnou ženu, ne imitaci muže. A to je to, co se právě teď děje: ženy se snaží být právě jako muži. Kouří-li muži cigarety, pak ženy musí kouřit cigarety. Pokud muži nosí kalhoty, pak i ženy musí nosit kalhoty. Dělají-li muži určité věci, pak je musí dělat i ženy. Ze ženy se prostě stává podprůměrný muž.

Tohle potom není osvobození, tohle je jen daleko hlubší otroctví – daleko hlubší, protože první otroctví bylo iniciováno muži. Tohle druhé otroctví je hlubší, protože si je ženy vytvářejí samy. Pokud vás do otroctví nutí, můžete proti tomu bojovat, ale pokud si otroctví vnucujete sami ve jménu osvobození, nikdy proti tomu nemáte možnost bojovat.

Chtěl bych, aby se žena stala opravdovou ženou, protože hodně závisí na ní. Je mnohem důležitější než muž, protože ona ve svém lůně nese jak ženu, tak muže. Ona může dát život oběma, chlapci i dívce, ona vychovává oba. Je-li jedovatá, pak její mateřské mléko je také jedovaté a způsob výchovy dětí je také jedovatý.

Pokud ženě není dána volnost k tomu, aby byla skutečnou ženou, pak ani muž nemůže být skutečným mužem. Svoboda ženy je nutností pro svobodu muže, je to důležitější než svoboda muže. A je-li žena otrokem – tak jako po staletí byla – zotročí také muže, a to velmi rafinovanými způsoby; její způsoby totiž rafinované jsou. Nebude s vámi přímo bojovat, její boj bude nepřímý, bude ženský. Bude plakat a ronit slzy. Neudeří vás, udeří sama sebe, a velmi štíhlá, drobná žena tak může ovládat velmi silného muže… Žena potřebuje naprostou svobodu, aby mohla dát svobodu také muži.

Pokud chcete zůstat svobodní, dejte svobodu ostatním, to je ten jediný způsob, jak zůstat volným.

…

Chtěl bych říci všem ženám na světě, že Hnutí za ženskou rovnoprávnost neudělalo nic, protože je v rukou velmi hloupých žen. Tyto ženy jsou zpátečnické, ne revoluční.

Jinak řečeno, jednoduchá a nejdůležitější věc, priorita je to, že ženy by měly požadovat oddělené hlasování, takže ženy by mohly volit jen ženy a muž zase jen muže. Jak jednoduchý a jedinečný krok!

Celý svět se může přesunout do rukou žen. A ženy nezajímají války, ženy se nezajímají o nukleární zbraně, ani je nezajímá komunismus či kapitalismus.

Všechny tyhle ” -ismy” jsou z hlavy. Ženy zajímá, jak se radovat, zajímají je v životě maličkosti: hezký dům, zahrada, bazén.

Život může být ráj, ale zůstane peklem, dokud muž nebude naprosto odstraněn od výkonu moci. A odstranit jej je velmi jednoduché.
…
Jakmile se žena nezajímá o domov, nezajímá ji ani její lůno. Ale ono tam je. A muži a ženy nejsou stejní, protože muži lůno chybí. … Žena je žena a muž je muž. A měli by zůstat mužem a ženou. Ženy by se měly zajímat o domov, protože jakmile s tím přestanou, přestane je zajímat i jejich lůno, i děti. A tak se z nich přirozeně stanou lesby.

Já osobně to chápu tak, že muž se musí stát trochu více ženským. Došel příliš daleko v tom, aby se stal mužem, ztratil stopu celé lidskosti. Nenásledujte jej, nebojujte s ním – jinak budete pokračovat ve stejných zajetých kolejích, ve stejné rutině. Stanete se válečníkem. A bojovníci za ženskou rovnoprávnost, kteří křičí, vřískají a protestují v ulicích, jsou odporní. Ukazují ty nejhorší povahové rysy mužské mysli.

Žena chce-li být opravdovou ženou, musí být ženštější a ženštější, musí se dotknout výšin jemnosti a bezbrannosti. A muž, má-li být skutečným mužem, by měl přejít do své mužnosti tak hluboko, jak je to jen možné. Pokud se skutečný muž setká se skutečnou ženou, jsou to dva opačné póly, extrémy. Ale pouze ty se mohou zamilovat, jen extrémy si mohou užít intimity. Jen extrémy zaujmou toho druhého.

To, co se děje nyní, se hodí pro obě pohlaví: muži se stávají ženštějšími, ženy jsou více a více mužské. Dřívě či později se všechny rozdíly vytratí. Bude existovat bezbarvá, nic neříkající společnost, bude to nuda!

Byl bych rád, kdyby ženy byly tak ženské, jak je to jen možné, protože jedině pak mohou vzkvétat. A muži zase musí být více mužští, aby mohli vzkvétat i oni. Jsou-li opačnými póly, vznikne mezi nimi obrovská přitažlivost, obrovské napětí. A pokud se sblíží, dostanou se na intimní úroveň, setkají se dva rozdílné světy, dvě různé vzácnosti, toto setkání je obrovským štěstím, požehnáním.

Děkuji… mluvíš mi z duše.

Jsem šťastná, že vás můžu vést k vašemu ženství v kurzu Žena je láska a v KRUHU Žena je láska. Přidej se ♡

Miluška

Článek Osho: O ženách a mužích appeared first on Empatia.