Dotaz

Dobrý den, partner prožívá nesmírně těžké, stresové období. Vlastně, permanentně. Už několik let. Neustále má potřebu “dělat své nejbližší šťastnými” (děti při i po rozvodu, své rodiče, mě). Ovšem tak nějak zapomíná na sebe. Vlastně tvrdí, že on bude šťastný, když zvládne dát radost těm kolem, ať ho to stojí cokoli. Snažím se ho vést k tomu, že dokud se nerozhodne být šťastný on sám, ani své nejbližší takovými neučiní. Co ho znám, má zažloutlé bělmo. Tvrdí, že to je z nevyspání a z únavy … ale, víme … léta trápení se žaludkem, teď i vleklé a bolestivé potíže s hemeroidy. Když čas od času naťuknu téma “očista těla”, žlučník, játra, zloba, odpuštění, pozitivní mysl, nastane ticho. Teď mi řekl, že měl s játry vlastně potíže už v dětství. Nechávám to v něm uležet. Kam přesněji můžu zacílit, jaké bližší téma zmínit, žensky popostrčit, prosím? Vím, jaký “úderník” ve své přirozené podstatě jsem (12.11.1981), proto se snažím držet zpátky, nesmírně mi pomáhají Vaše videa a webináře, Miluško … Samozřejmě mi na jeho zdraví a pohodě záleží, která z nás by zvládla jen přihlížet? Anebo je právě tohle ta cesta? Ale moc dobře si uvědomuji, že “tu práci” musíme vykonat z vlastního rozhodnutí a sami. Děkuji

Odpověď

Dobrý den,
váš partner chce každého zachraňovat – a vy se ptáte, jak zachránit jeho 🙂 Víte, že musí být šťastný sám, aby mohli být šťastní lidé kolem něj. Tak stejně má fungovat žena – jen ukazovat, jak to umí, jak to dělá, sama pro sebe, a tak ho inspirovat. 
Není to vůbec snadné netlačit na muže, když má problém a my, ženy, vidíme jeho řešení. Dokázaly bychom ho uzdravit okamžitě, ale on se neptá, a dokonce odmítá se o tom bavit. Je to tím, že každý muž musí mít vedle své ženy pocit, že je to on, kdo na všechno přišel sám. Proto není snadné ho nasměrovat k informacím, kde najde řešení svých problémů, a pak, když s těmi informacemi přijde, že je sám našel, tak mlčet, že jsme to byly přece my, které mu o tom řekly 🙂
Žena nemůže svému muži říkat, co by měl. Tím mu dává najevo, že on neví, co by měl. A ona to ví, takže on jí nestačí. Žena má svému muži sdělovat své pocity, čeho se bojí, s čím si neví rady, co by ráda a z čeho by měla radost. A pak být jen trpělivá, až muž zaktivuje sám. Funguje to krásně, opravdu jediným zádrhelem je ženská netrpělivost, schopnost nechat to na něm, jestli se pro něco rozhodne nebo nerozhodne. A vnímat to tak, že pokud neaktivuje, tak já jako žena ještě správně žensky nekomunikuju. Protože partner je naše zrcadlo a vše, co dělá, směřuje k nám.
Já začala tak, že jsem začala dávat Ivanovi vitamíny, které jsem věděla, že potřebuje. Řekla jsem mu, že bych byla ráda, kdyby je prostě spolkl. A on se pak začal ptát – na co to je, a proč mu to dávám. 
Doporučuju vám ženský KLUB nebo kurz, dějí se tam neuvěřitelné věci, které bych nejraději vykřičela do světa, aby všechny ženy viděly, že to jde!
A pro vašeho partnera je jasná jaterní kůra. Třeba nebude chtít pít jaterní čaj a chroupat ostropestřec, ale Silymarin spolkne, pokud mu to žensky řeknete.
S láskou Miluška

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?