Pokud chápeme život člověka jako harmonii těla, duše a ducha, je potom zapotřebí starat se o své tělo s největší péčí a láskou. Nejen co se týče úpravy zevnějšku. Víme totiž, že jací jsme uvnitř, takoví jsme navenek.
Jsme to, co jíme.
"Tvá potrava budiž tvůj lék.." řekl Hippokrates 460 let před Kristem.
Ale co s tím, když víme, že nelze jíst tak zdravě a kvalitně, jak by naše tělo potřebovalo?
Naše potrava je znečištěna nepříznivým životním prostředím, ozónovou dírou a obecně používáním chemie. A nejen to. My sami si potraviny "vylepšujeme" chemickými barvivy, konzervanty, vůněmi, chutěmi, při výrobě potravin používáme moderní technologie, jen aby nám co nejlépe chutnalo, dobře to vypadalo a dlouho to vydrželo. Málokdo z nás si uvědomí, co všechno tím ničíme a o co životně důležitého se připravujeme. Některé stopové prvky životně důležité pro naše tělo se v přírodě již vůbec nevyskytují (např. selen).
Co tedy dělat?
Zvolte si svůj směr zdravé výživy a v něm se zaměřte na potravu s nízkým obsahem tuků, s nízkým obsahem soli a cukru, vyhýbejte se červenému masu a chemicky zpracovanému masu (uzeninám), omezte příjem mléka a mléčných výrobků, zvláště tavených sýrů, jezte potravu s vysokým obsahem vlákniny, pijte dostatečné množství čisté vody a denně užívejte doplňkové živiny ve formě potravních doplňků.
Mysleme na své tělo s láskou. Slouží nám desítky let a dlouho snáší naše často nešetrné zacházení. Není však odpadní nádobou, do které se vše vejde a vše se v ní zpracuje.
Mysleme také na očistu svého těla a jednou za čas tělo zbavme nečistot, kterými jsme ho my sami zašpinili. A nezapomínejte na cvičení a procházky přírodou.
Tělo se neustále snaží být naším nejlepším přítelem. Přesto se k němu umíme chovat naprosto bezohledně.