Kdyby bylo lidské tělo průhledné a mohli bychom se do sebe podívat, možná bychom lépe pochopili, jak úžasně složitý organismus máme a jak důležité je o něj pečovat.

► Viděli bychom své tlusté střevo, ve kterém se odehrává poslední část trávení, vstřebává se voda a žijí miliardy mikroorganismů, které tvoří náš střevní mikrobiom.

► Mohli bychom si prohlédnout střevní sliznici a uvědomit si, jak důležité je její správné fungování. U některých lidí bychom mohli objevit také polypy nebo jiné změny, které vyžadují pozornost.

► Zvlášť zajímavý by byl pohled na játra, která se podílejí na zpracování živin, tvorbě žluči a přeměně mnoha látek, jež do našeho těla přicházejí.

► Viděli bychom ledviny, které neustále filtrují krev a pomáhají udržovat rovnováhu vody a minerálních látek. U některých lidí bychom mohli objevit také ledvinové kameny.

► Mohli bychom pozorovat plíce, jejichž prostřednictvím přijímáme kyslík a zbavujeme se oxidu uhličitého.

► Uvědomili bychom si, jak se naše tělo v průběhu života proměňuje, jak některé buňky stárnou a jiné se obnovují.

► A viděli bychom také krev, která propojuje celý organismus, přenáší kyslík, živiny a další důležité látky.

Možná bychom tehdy ještě lépe pochopili, jak důležitá je každodenní péče o své tělo.

Každý člověk může poznat, že vědomou péčí o svůj organismus dokáže ovlivnit nejen své každodenní návyky, ale i kvalitu svého života.

Člověk, který vstoupí na cestu samostatné péče o sebe sama, myslí zpočátku především na dobro svého fyzického těla. Pečuje o něj, vyživuje ho zdravou stravou, hledí si ho po všech stránkách.

Postupně však může začít chápat, že nestačí věnovat pozornost pouze fyzickému tělu.

V celostním pohledu vnímáme také jeho energetickou stránku a souvislosti mezi tělem, duší a způsobem života.

Člověk začíná chápat, že chce-li o sebe pečovat skutečně celostně, je důležité měnit celý životní styl. A to pak znamená měnit sebe samého.

Dochází k poznání, jak významnou roli v jeho životě hraje vlastní vědomí.

Ale proč si zvykl na všeobecně nedostačující způsob života a stravy? Protože to tak dělají všichni. A kde je tedy vlastní rozum?

Výsledkem je objevení základní pravdy: dokud se člověk nenaučí pravdu samostatně poznávat, může dál strádat a trpět.

Také nemoc a strádání mohou člověka přivést k hlubšímu poznání sebe sama, k vnitřní změně a k proměně jeho vztahu k okolnímu světu.

Tuto vnitřní práci za nás nikdo jiný neudělá.

A tak se vnucuje závěr: jestliže se při hledání zdraví spoléháte pouze na zkušenosti a vědomosti jiných lidí, a přitom neměníte nic sami v sobě, můžete zastavovat vlastní proces učení se, transformace a svého dalšího vývoje.

Z duchovního pohledu mohou některá naše životní témata zůstávat nepochopena a znovu se nám připomínat.

Věřím, že i karmické souvislosti nás mohou vést k hlubšímu poznání.

Přijde další život a všechno může začít znovu – bolesti, strádání, životní výzvy.

Člověk někdy nepotřebuje pouze řešení svých potíží, ale také jejich hlubší pochopení.

Konec konců, jak řekli proroci: „Bůh to dříve či později naučí všechny.“