Jak často (NE)jíst

V nadstavbovém modulu kurzu ZÁKLADY CELOSTNÍHO ZDRAVÍ Jak uživit své buňky Jakub nakousl téma půstování.

Zajímáte se o to víc, a tak pro vás napsal článek, kde maličko víc vysvětluje, jak na to…

„Kriste Pane, někdo po mě chce abych přestal jíst?!“, to je velmi častá reakce lidí, když někde vidí slovo „půst“ v jakémkoli kontextu.

Během posledních pár desetiletí půst v podstatě vymizel z běžného režimu většiny populace.

Není se čemu divit, když jsme neustále bombardováni všemi vědeckými studiemi, reklamami, doporučeními trenérů, doktorů a nutričních specialistů,

že vaše tělo je v podstatě schopné správně fungovat pouze při zobání drobných porcí jídla každé dvě hodiny.

Úvodem bych pouze rád uvedl na pravou míru jednu věc: nejsem striktní odpůrce výše popsané metody a taky si nemyslím, že půstování je ta jediná a pro všechny nejlepší cesta.

Tento článek píšu s přáním předat nějaké a pak nechat každého, ať s nimi naloží jak uzná za vhodné.

Co to je „půstování“?

Já osobně pod pojem půstování zahrnuji jakékoli období s nulovým příjmem kalorií, ať už je to pět hodin, dva dny či měsíc a půl. Takže vlastně každý kdo spí (a netrpí „náměsíčným žraním“) každou noc půstuje! No není to skvělé? Až vám někdo příště řekne, že by chtěl držet půst, ale bojí se, že bz to nevydržel, můžete jen poukázat na to, že to vlastně trénuje každý den, takže to určitě dokáže :-).

(Nepovedené) vtipy stranou, nepředpokládám, že někdo doopravdy tvrdí, že drží půst od pozdní večeře v devět večer do snídaně v sedm ráno.

Já osobně za půst v plném slova smyslu považuji nulový příjem kalorií minimálně 12 hodin. Tímto se dostáváme k myšlence tzv. „přerušovaného půstu“, což je téma kterému se v tomto článku budu věnovat.

Přerušovaný půst

Zde budu opět vycházet z vlastních zkušeností, poznatků, názorů a informací, které jsem v posledních přibližně deseti letech co se o půstování zajímám nashromáždil.

Přerušovaný půst, jak již název napovídá, je opakovaný půst, který se po určité době vždy přeruší. Tadaaaa!

Přerušovaný půst nejčastěji znamená rozdělení jednoho dne do dvou částí, z nichž v jedné se jí a ve druhé ne, nejčastější způsob je tzv. 16-8, což znamená 16 bez přijmu kalorií a 8 hodinové okno během kterého se jí.

Podle osobních preferencí se samozřejmě dá tato hranice posunout na obě strany, např. můj nejčastější režim vypadá přibližně 21-3.

Výhody a benefity přerušovaného půstování

• Restart přirozené hormonální hladiny

– toto je téma na samostatný článek (nebo spíš knihu), proto zmíním pouze účinek na inzulin. Inzulin je hormon, jehož základní funkcí je spouštění procesu ukládání tuku.

Něco sníte, hladina inzulinu vystřelí do nebe a přebytečné makro živiny (cukry, tuky, bílkoviny) se uloží ve formě tuku. Inzulinu ale nějakou chvíli trvá, než se jeho hladina vrátí do počáteční hladiny a proto, když se krmíte každé dvě hodiny, inzulin za celý den neklesne.

To je jeden z faktorů přispívající k inzulinové rezistenci, která může přímo vést k cukrovce a dalším metabolickým onemocněním.

(Drobná vsuvka: Jeden kanadský doktor díky kontrolovanému půstu zbavil pacienty s cukrovkou typu B nutnosti píchat si inzulin během 14 dnů). Nejjednodušší způsob jak restartovat svůj inzulin je prostě nejíst tak často.

• Hubnutí

– svatý grál všech důvodů! Díky např. 16 hodinovému oknu půstu si mnohem lépe ohlídáte kolik a co sníte, protože prostě nemůžete něco zobnout z lednice, koupit si dobrotu z automatu nebo si vzít sušenku z balení co se válí otevřené na stole v obýváku.

• Čas

– díky kratšímu časovému intervalu už nebudete jíst co dvě hodiny a proto si nemusíte připravovat 6 krabiček s jídlem.

• Detoxikace

– toto je opět téma na delší povídání, základní princip je (a to vlastně platí u všeho co se týče našeho těla) přežití.

Naše tělo se vyvinulo tak, že jeho základní prioritou je udržet se naživu (šokující, že ano?) a podle toho si i seřadilo priority. Vždy se bude soustředit na aktivitu, která je v tu chvíli nejdůležitější pro přežití, proto například když jste nemocní tak nemáte hlad, tím vám tělo dává najevo:

„Teď do mě nic necpi, nemám energii na ukládání tuku, protože morduju bacily!“.

Takže když pořád jíte, tělo se soustředí víc na ukládání a zpracovávání potravy, než na detoxikaci a čistění vlastního těla. Čistit se začne až když nemá „pro přežití důležitější proces“ na práci.

(Drobná vsuvka: Je dokázáno, že při delším půstu je tělo schopno čistit i svou DNA.)

• Mentální aktivita

– jak jsme si ukázali na detoxikaci, když naše tělo netráví, přesune své zdroje energie na jiné účely, jedním z nich je například aktivita vašeho mozku. Při studiích většina lidí prohlásila, že při půstu jsou bystřejší, soustředěnější a lépe se jim přemýšlí

• Disciplína

– přejít na jakýkoli druh půstu vyžaduje si vypěstovat určitou disciplínu, která se vám bude hodit ve všech odvětvích vašeho života

Mohl bych pokračovat, nicméně toto jsou podle mě nejdůležitější benefity půstování. Snažil jsem se většinu z nich nějak zjednodušit, nicméně u všech bodů by se dalo jích do hloubky až úroveň molekulární biochemie a to by bylo rozhodně na víc než na jeden článek. Naložte s těmito informacemi jak uznáte za vhodné.

Nemyslím si, že půst je lék na všechno, ale jsem přesvědčen, že v mnoha případech může mít pozitivní účinky, která já na vlastní kůži zažívám.

Nechte si zajít chuť 🙂

Pokud vás zajímá, jaký typ stravování je právě pro vás nejlepší, doporučujeme projít si ZÁKLADY CELOSTNÍHO ZDRAVÍ (videa zdarma, najdete tam toho spoustu), nebo si pořídit krátký nadstavbový modul JAK UŽIVIT SVÉ BUŇKY. 

Jsme nadšení z vašich posunů!

s láskou vaše Empatia