AIDS

Nemilujeme a nevážíme si sami sebe.

Nevidíme smysl života, odmítáme hledat svou cestu zlepšování se, nevidíme cestu lásky. Odmítáme svůj životní úkol a duchovní posun.

Ztratili jsme touhu, aby krásněla a prospívala naše duše.

Místo, abychom se otevřeli lásce duševní, posunu sebe ve škole života, otvíráme se lásce tělesné.

Neumíme spojit lásku se sexualitou, potlačujeme lásku.

Tělesnou otevřeností se stáváme nechránění a bezpbranní. Ztrácíme schopnost bránit se, svou imunitu.

A abychom doplnili lásku, kterou bytostně ke svému životu každý z nás potřebuje, hledáme ji u jiných lidí.

Protože ale máme pocit, že ji získáme pomocí sexu, dostáváme od druhých místo lásky odsouzení. A tak lidmi začínáme pohrdat.

Stejně jako si nevážíme sami sebe, nevážíme si ani druhých. Stejně jako ničíme sami sebe, ničíme i druhé. 

Berme výzvu AIDS jako výzvu pro celé lidstvo. Milujme a spojujme obsah s formou – lásku se sexem.