Autismus

Autisté, stejně jako ostatní mentálně postižení, se rozhodli věnovat jeden ze svých životů jiným lidem, aby jim pomohli více pochopit.

Ukazují dva póly života, které bychom měli udržovat v rovnováze.

Jeden pól je náš osobní vnitřní svět, druhý pól otevření se Vesmíru.

  • Autisté jsou na jednu stranu totálně uzavření do svého vnitřního světa, do kterého nikoho nepouští.

I my bychom měli zaměřit pozornost sami na sebe, postavit sebe na první místo, být sami pro sebe vším. Umět se zahloubat sami do sebe, věnovat se sobě, neobětovat se druhým, ani svým nemocným dětem, ostatně autisté o to ani nestojí.

Pokud nerespektujeme vnitřní svět autistů, nepodporujeme to, co chtějí pro sebe oni sami, i když se to vymyká našim pravidlům života, autisté podléhají záchvatům vzteku a agrese. Je to jejich obrana, brání si svůj vnitřní svět.

I my sami bychom se měli naučit bránit si svůj vnitřní svět a to, co je třeba jen pro nás samotné důležité – proti všem a všemu. 

  • Na druhou stranu jsou autisté obdařeni zázračnými schopnostmi, které se vymykají našemu chápání.

Ačkoliv totiž žijí ve svém uzavřeném světě, jsou napojeni na Univerzum, umí číst informace z jiných dimenzí a mají vhledy tam, kam my se jen těžko se svým rozumem dostáváme.

Je to pro nás výzva věřit a důvěřovat vyšším silám, přijmout, že je o každého, i o naše vymykající se děti, postaráno.

Současně je to výzva pustit se do neprobádaných oblastí, nevyzkoušených způsobů komunikace a kontaktu. Autisté totiž komunikují naprosto jinak, a tak ve snaze se s nimi sblížit musíme my hledat jiné, než nám známé způsoby. Výzva je upustit od dodržování pravidel a nucení autisty, aby se přizpůsobil.