Naše zásady zdravého stravování

Naše zásady zdravého stravování

V dnešní době jsme denně vystaveni stresu, doprovází nás nevhodná životospráva a působí na nás nepříznivé vlivy prostředí.

Stravovací režim je jedním z pilířů zdraví.

Správné stravování je důležitý a jednoduchý způsob jak ovlivnit naše zdraví.

Umírněnost

Umírněnost je potřebná jak ve velikosti porcí, tak v dodržování veškerých stravovacích doporučení. Výjimkou jsou nemocní, u kterých je potřeba dodržovat všechna stravovací doporučení důsledně.

Klid a pohoda

Veškeré jídlo je důležité jíst v klidu a vychutnat si ho. Není vhodné dělat při jídle jiné činnosti nebo řešit problémy. Ideální by bylo dodržovat zvyky starých kultur, kdy jídlo bylo rituálem. Měli bychom se stravovat v klidném a příjemném prostředí. Pohoda při jídle přispívá k dobrému trávení.

Dostatek času na trávení

Je potřeba dopřát tělu dostatek času na trávení, trávení trvá většinou několik hodin. Z tohoto důvodu bychom neměli po dobu trávení zatěžovat náš trávicí systém dalším jídlem, k samostatnému jídlu patří také každé uzobnutí. Dobré trávení znamená nemít po jídle pocit těžkosti, plynatost, pálení žáhy, naopak mít pravidelnou stolici a zdravý pocit hladu.

Zdravé a čisté potraviny

Suroviny pro přípravu jídla mají být kvalitní a mají obsahovat co nejméně chemických látek. Doporučuje se vyhýbat konzervovaným potravinám a jídlům připravovaným v mikrovlnné troubě.

Hlavní skladbou jídelníčku by měly být původní potraviny, to jsou potraviny, které neprošly průmyslovým zpracováním. Patří mezi ně obiloviny, luštěniny, ořechy, semínka, lokální zelenina a lokální ovoce. Vhodné polotovary, které ale používáme s mírou, jsou bulgur, kus kus, těstoviny ideálně celozrnné, fermentované výrobky ze sojy: tempeh, miso pasty, sojové omáčky a vločky z obilovin. Pro zdravé strávníky jsou v menší míře vhodné i vejce, maso a mléko z domácího chovu a ryby.

V čím horším zdravotním stavu se nacházíte, tím spíše je důležité dodržovat všechny zásady správného stravování.

Z jídla čerpáme potřebné živiny a energii, udržuje nás v dobré kondici, přispívá k našemu zdraví a zvyšuje naši vitalitu.

• Přednost bychom měli dávat domácím, teplým, čerstvě připraveným pokrmům.
• Vyhýbat se polotovarům, smaženým jídlům, konzervovaným potravinám, rafinovanému cukru a častému ohřívání jídel, nekombinovat horká a studená jídla.
• Nejíst před 7 hodinou ranní a po 7 hodině večerní, tedy před východem a po západu slunce.
• Jíst přibližně stejné porce každý den, aby bylo tělo připraveno potravu dobře strávit.
• Při jídle nečíst, nesledovat televizi a další rušivé elementy, zklidnit mysl a jíst v příjemném prostředí.
• Nejíst při emocionálním rozrušení.
• Dávat si takové porce, abychom se po jídle cítili plní ze tří čtvrtin – tedy ani ne hladoví, ani ne úplně plní, v žádném případě přejedení. Je optimální jíst úměrně vydanému pohybu.
• Mezi jídly by měl být časový rozestup 3 – 6 hodin.
• Nejvhodnější tekutina je voda o pokojové teplotě, kterou bychom měli upíjet po celý den, studené a ledové nápoje škodí, protože zpomalují metabolismus.
• Nepít před jídlem a po jídle.
• Potravu musíme dobře rozžvýkat, máme jíst pomalu a v klidu.
• Nejíst před spaním.
• Po jídle hned nezačínat s vysokou fyzickou zátěží.
• Vybírat si jídlo podle ročních období, podle své konstituce a podle pásma ve kterém žijeme
• Jídlo by nikdy nemělo být rozvařené, připálené nebo nedovařené.
• Jídlo by nám mělo vonět a chutnat nám.
• Jídlo zbytečně nekombinovat.
• Jídlo bychom si měli připravovat a jíst s radostí a s láskou.

Konkrétní doporučení zdravého stravování

Všechna tato doporučení platí pro zdravé strávníky, pro chronicky a vážně nemocné strávníky platí zásadnější a speciální doporučení stravování.

• Maso jíst maximálně 2x týdně, z toho 1x rybu. Maso ve střevech zahnívá a intoxikuje krev. Nejíst salámy, uzeniny, uzené maso. Tyto potraviny se dají v případě potřeby nahradit luštěninovými pomazánkami, či jinými výrobky zdravé výživy.
• Vejce jíst celá, ovšem používat je s mírou.
• Vyhnout se konzumaci kravského mléka, pokud přeci, tak jen neodstředěné. Vhodnější je konzumování mléka kozího. Další možností je konzumování rostlinných mlék, bez chemické konzervace.
• Mléčné výrobky jíst celkově velmi omezeně. Úplně se vyhnout taveným sýrům, jogurtům s ovocnou příchutí, pochoutkám na bázi pudinku. Vhodné jsou bílé jogurty se skutečně živou biokulturou, kozí a ovčí sýry, mozzarela, sýr feta. V omezeném množství konzumovat sojové jogurty, kde ale opatrně, protože nejsou fermentované. Sojové výrobky celkově nejsou vhodné pro chlapce a muže.
• Tuky a oleje používat tekuté rostlinné, nejlépe za studena lisované, kokosový olej a v menším množství klasické máslo, sádlo nebo přepuštěné máslo ghí. Ostatní tuky, ztužené rostlinné, margaríny, dietní, ligh a podobné nepoužívat protože obsahují transmastné kyseliny, které paradoxně cévy a srdce poškozují.
• Velmi vhodným zdrojem zdravých tuků jsou ořechy a semena, dávat však pozor na plísně.
• Do jídelníčku pravidelně a daleko častěji než jsme zvyklí, zařazovat luštěniny, obzvlášť v zimě – cizrnu, čočku, fazole, hrách, mungo. Naučit se také používat naklíčené luštěniny.
• Denně jíst obilí a to celá zrna a výrobky z nich – rýži natural, oves, celou pohanku, jáhly a další obiloviny, vločky z obilovin, hrubozrnný chléb, chléb z naklíčených zrn. Místo bílé mouky používat mouku celozrnnou a používat naklíčené obilí.
• Ovoce jíst v přiměřeném množství (cca 1 kus/porci), převážně dopoledne. Co nejméně kombinovat s ostatními druhy potravin. Přizpůsobovat ročnímu období a pásmu, ve kterém žijeme. Sušeným ovocem přislazovat obilné sladké pokrmy, čaje a teplé ovocné dezerty.
• Zeleniny jíst minimálně 50% z denní dávky potravy a to vždy největší část tepelně zpracovanou, určitou část v syrovém stavu, v létě se tato část navyšuje a část v podobě zeleniny kvašené, což je zase důležité zvláště v zimě. Naučit se kvasit zeleninu doma.
• Zelenina a ovoce nesmí být v žádném případě napadené plísní a shnilé.
• Omezit nebo úplně vynechat konzumaci brambor. Brambory jsou nejčastější příčinou kloubních potíží.
• Vyloučit z potravy bílý cukr, sladkosti, sirupy, umělá sladidla, skryté cukry jako glukózový sirup, fruktózový sirup, kukuřičný sirup a podobné. Jako náhražku sladkostí dětem dávat čerstvé ovoce, sušené ovoce, v krajním případě bonbóny z hroznového cukru. Dále vyloučit ze stravy čokoládu a nahradit ji karobem.
• Velmi omezit kávu a nahradit ji obilnou, například meltou nebo čekankovou kávou.
• Dodržovat pitný režim. Nepít ovocné džusy, v omezeném množství je možné pít ovocné džusy ředěné čistou vodou. Úplně vyloučit limonády a colové nápoje. Dále je možné pít ve velmi omezeném množství minerálky, ochucené vody a ovocné čaje. Vhodné je pít zelené a bylinkové čaje. Ideální je pít čistou pramenitou vodu nejlépe čepovanou v přírodě, popřípadě nechat vodu zmrznout a pak jí roztátou pít. Z alkoholu je možné občasné pití suchého kvalitního vína a kvalitního piva z chmele.
• Velmi vhodné a námi velmi doporučené je zakoupení aktivátoru vody AQUARION. Kromě mnoha jiných příznivých zdravotních účinků je používání vody z Aquarionu velmi užitečné v kuchyni.

Zásaditá voda

– je lahodná, dává vyniknout chutím potravin, zkracuje dobu namáčení potravin a jejich vaření – šetří energii.

Kyselá voda

– slouží jako nejpřirozenější nechemická dezinfekce na oplachování potravin, ale také pracovních ploch a jiného vybavení v kuchyni.
Podívejte se na nadstavbový modul na ZÁKLADY CELOSTNÍHO ZDRAVÍ: Jak uživit své buňky

s láskou vaše Empatia