Naše tělo potřebuje:

✔︎ MAKROŽIVINY

Cukry

Bílkoviny

Tuky

✔︎ MIKROŽIVINY

1. Antioxidanty

Jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách vznikají v našem organismu volné radikály.

Volné radikály plní v organismu řadu důležitých fyziologických funkcí. Tvoří-li se však z různých důvodů v nadměrném množství nebo nejsou-li dostatečně rychle likvidovány, stávají se pro svou reaktivitu nebezpečné, narušují buněčné membrány zdravých buněk, ničí DNK a mohou být příčinou rozvoje vážných patologických projevů, urychlují proces degenerace a stárnutí buněk, narušují přirozenou obranyschopnost.

Antioxidanty jsou látky obsažené v potravinách, tělo je používá ke své ochraně proti molekulám volných radikálů tím, že je jednoduše pohlcují. Říká se tomu neutralizace volných radikálů.

Dávkování jednotlivých antioxidantů je individuální (najdete u jednotlivých popsáno). Je velmi vhodné užívat antioxidanty preventivně a dlouhodobě, pak stačí nižší dávky.

Vitamín A – retinol – zázrak imunity

Vitamín C – kyselina askorbová – zázračná zbraň

Vitamín E – tokoferol – úžasná molekula

Mangan

Měď

Selen

Zinek

Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný)

Koenzym Q 10

Yucca (juka)

2. Vitamíny

Naše znalosti o vitamínech (ale i minerálech a enzymech) nejsou zdaleka úplné, neboť stále jsou objevovány jejich další a další funkce v lidském organismu. Ještě zhruba před dvaceti lety vycházela medicína z toho, že existuje třináct druhů různých vitamínů. Deset let nato zjištěno jen 13 B vitamínů, a z toho od některých z nich dokonce až šest vyskytujících se forem, které působí v látkové výměně různým způsobem. Je tedy jasné, že informace o vitamínech jsou ve vývoji, a to tak, že se leckdy mohou značně odlišovat především v dávkování, a to někdy i protichůdně.

Vitamíny mají pro naše zdraví mnohem větší význam, než se doposud soudilo, a to zejména při prevenci chronických a civilizačních chorob, jde především o vitamíny a stopové prvky, které působí také antioxidačně (viz antioxidanty).

Vitamíny jsou odrazovým můstkem pro nastartování a boj zásadních metabolických pochodů v organismu. Představíme-li si organismus jako automobil, pak vitamíny jsou zapalovací svíčky. Celý organismus může být ohrožen nedostatkem jediného vitamínu!

Vitamíny čerpáme především z rostlinné stravy a některé si dovedeme vyrobit sami působením střevních bakterií. Velké dávky některých vitamínů nelze získat pouze z potravin, musí se dodávat doplňkově.

Vitamíny řady B – „ochránce nervů“

Vitamin D – vitamín slunce

3. Minerály a stopové prvky

Vápník

Hořčík

Draslík

Sodík

Bor

Fluor

Fosfor

Chrom

Jód

Kobalt

Křemík

Molybden

Síra

Vanad

Železo

4. Aminokyseliny

Jsou aminokyseliny také výživné látky? Jsou důležité jako vitamíny? Odpověď je rozhodně ANO. Jsou totiž stavebními kameny bílkovin. Co to laicky znamená? Naše bílkoviny, tj. např. svaly,se budují tak, že z přijímané stravy, ať již původu rostlinného či živočišného, si tělo vybere aminokyseliny, a ty pak složí v bílkovinu! Proto je lhostejné, zda jíme tvaroh nebo fazole.

Aktivní sportovci a zejména děti s jednotvárnou stravou, starší lidé či lidé pracovně přetěžování potřebují více aminokyselin. Doplňkově přijímané aminokyseliny zvyšují výkonnost organismu a pomáhají při léčbě různého onemocnění.

Dělíme je na esenciální a ostatní. Nedostatek nebo nepřítomnost jediné esenciální aminokyseliny úměrně snižuje účinnost všech ostatních aminokyselin. Lidský organismus nedokáže sám vytvořit esenciální aminokyseliny, proto je musí přijímat potravou nebo formou doplňků zdravé výživy.

Esenciální aminokyseliny

L-arginin

L-fenylalanin

L-histidin

L-izoleucin

L-leucin

L-lysin

L-methionin

L-threonin

L-tryptofan

L-valin

Ostatní aminokyseliny

L-alanin

L-asparagová kyselina (asparagin)

L-citrulin

L-cystein (cystin)

L-glutamová kyselina (glutamin)

L-glutathion

L-glycin

L-karnitin

L-ornithin

L-prolin

L-serin

L-taurin

L-tyrosin

5. Mastné kyseliny

Nenasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny

Komentáře