Graviola – tropické ovoce, které fascinuje vědce

Graviola, guanabana, soursop…

Pod různými názvy se skrývá jedna pozoruhodná rostlina – Annona muricata, tropický strom pocházející z oblastí Střední a Jižní Ameriky a dnes rozšířený v mnoha tropických zemích světa.

Jeho velké zelené plody ukrývají bílou sladkokyselou dužinu, která se používá k přípravě nápojů, dezertů a dalších potravin.

Graviola má ale také dlouhou historii tradičního používání.

A právě spojení této dlouhé tradice a současného vědeckého výzkumu je na ní podle mě nejzajímavější.

Co všechno se v graviole skrývá?

Graviola je z chemického hlediska velmi bohatá rostlina.

Vědci v různých částech Annona muricata identifikovali velké množství přírodních látek. Patří mezi ně například:

• annonové acetogeniny,
• alkaloidy,
• fenolické látky,
• flavonoidy,
• terpenoidy
• a další rostlinné sloučeniny.

Mimořádnou pozornost vědců získaly především annonové acetogeniny.

Jde o přírodní látky typické pro rostliny čeledi Annonaceae. A právě jejich biologické působení je už řadu let předmětem výzkumu.

Proč graviola tolik zajímá vědce?

Výzkum různých částí gravioly, jejích extraktů i jednotlivých izolovaných látek je překvapivě široký.

V laboratorních a preklinických studiích se vědci zabývají například jejich působením v souvislosti s:

• oxidačními procesy,
• zánětlivými mechanismy,
• bakteriemi a dalšími mikroorganismy,
• buněčným metabolismem,
• metabolismem glukózy,
• buněčnými signálními drahami,
• buněčným dělením
• a chováním nádorových buněk.

A právě poslední oblast přitáhla ke graviole mimořádnou pozornost.

Graviola pod drobnohledem nádorového výzkumu

Jednou z nejvíce zkoumaných skupin látek gravioly jsou acetogeniny.

Vědce zajímá jejich působení na buněčný energetický metabolismus a další mechanismy ovlivňující životní cyklus buněk.

V laboratorních a preklinických studiích byly různé extrakty z Annona muricata i její jednotlivé látky zkoumány u různých typů nádorových buněk.

Výzkumníci se zabývají například jejich vlivem na:

• množení buněk,
• buněčný cyklus,
• apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt,
• buněčný energetický metabolismus,
• některé signální dráhy spojené s růstem buněk,
• invazivitu buněk
• a angiogenezi – proces tvorby nových cév.

Graviola a její acetogeniny proto zůstávají zajímavým předmětem dalšího výzkumu.

Graviola a zánětlivé procesy

Další oblastí vědeckého zájmu jsou zánětlivé mechanismy.

Výzkumníci sledují, jak látky obsažené v různých částech gravioly působí na buněčné procesy, které se účastní zánětlivé odpovědi.

Pozornost se věnuje mimo jiné fenolickým látkám a flavonoidům a jejich antioxidační aktivitě.

A právě zánětlivé a oxidační procesy jsou oblastí, které se vědecký výzkum gravioly věnuje dodnes.

A co mikroorganismy?

Také tady je graviola velmi zajímavým objektem výzkumu.

V laboratorních podmínkách se zkoumá působení různých extraktů z Annona muricata na některé bakterie, viry, prvoky a další mikroorganismy.

V odborné literatuře se proto setkáme s výzkumem její:

• antibakteriální,
• antimikrobiální,
• antivirové
• i antiprotozoální aktivity.

A je zajímavé, že právě různé části jedné rostliny mohou obsahovat rozdílné množství a kombinace účinných přírodních látek.

Zajímavá je i pro výzkum metabolismu

Graviola se dostala také do hledáčku vědců zabývajících se metabolismem glukózy.

Výzkum se zaměřuje například na enzymy alfa-glukosidázu a alfa-amylázu, na příjem a využívání glukózy v tkáních a na další mechanismy, které se podílejí na metabolismu cukrů.

I tato oblast ukazuje, jak různorodé biologické mechanismy vědci u látek obsažených v graviole zkoumají.

Antioxidanty a volné radikály

Graviola obsahuje také fenolické látky a flavonoidy.

Ty patří mezi látky, které jsou zkoumány pro svoji antioxidační aktivitu – tedy schopnost reagovat s volnými radikály a ovlivňovat oxidační procesy.

A právě tady se graviola zajímavě potkává s dalším tropickým ovocem, které už na Empatii dobře známe:

mangostanem.

Mangostan obsahuje jinou zajímavou skupinu přírodních látek – xantony.

Také jim se věnuje rozsáhlý výzkum a na Empatii jsme se už podrobněji dívali na to, proč mangostan vědce tolik zaujal.

Jedna rostlina, ale mnoho různých částí

Když čteme studie o graviole, je důležité všimnout si jedné věci.

Není graviola jako graviola.

Vědci zkoumají:

• plody,
• listy,
• kůru,
• kořeny,
• semena,
• různé extrakty
• i jednotlivé izolované látky.

Jejich chemické složení se může výrazně lišit.

A s ním se liší i množství jednotlivých acetogeninů.

Jedním z nejznámějších je annonacin.

Ten je zajímavým příkladem toho, jak důležité je poznávat přírodní látky ze všech stran. Vedle jeho biologické aktivity se totiž vědecký výzkum zabývá také jeho možným neurotoxickým působením a bezpečností při dlouhodobé expozici.

Přírodní svět je zkrátka mnohem složitější, než se někdy zdá.

A právě proto mě tolik baví.

Tradice potkává moderní vědu

Graviola nebyla objevena v laboratoři.

V tropických oblastech ji lidé znali a využívali dávno předtím, než vědci dokázali pojmenovat její jednotlivé látky.

Moderní laboratoře dnes postupně zkoumají, co se za některými tradičními zkušenostmi může skrývat.

A právě to považuji za jednu z nejzajímavějších cest poznávání přírody.

Nejdříve zkušenost člověka.

Potom otázka.

A nakonec věda, která se snaží zjistit, co se skutečně odehrává uvnitř buněk a organismu.

A jak jsem se ke graviole dostala já?

Já jsem graviolu před mnoha lety poznala díky CaliVitě a jejímu produktu Gravital.

Možná si na něj někteří z vás ještě vzpomenou.

Patřil mezi produkty, které z nabídky zmizely, ale lidé se na ně ještě dlouho ptali.

A teď se Gravital vrací.

Tentokrát jako Gravital Juice.

Nová receptura stojí především na samotné graviole.

Doporučená denní dávka jsou 2 polévkové lžíce – 30 ml.

A v těchto 30 ml najdeme:

• 15 000 mg organického ovocného pyré z gravioly,
• 1 500 mg organického pyré z mangostanu,
• 1 500 mg organického jablečného koncentrátu,
• 150 mg organického prášku z nopálu,
• 45 mg organického prášku z kokosové vody.

Přídatnými látkami jsou voda, kyselina askorbová, kyselina citronová a organická guarová guma.

Gravital Juice má podle výrobce certifikované organické rostlinné složky, je veganský, bez GMO, umělých aditiv, konzervantů a přidaného cukru.

A právě jeho složení mě zaujalo.

Graviola totiž není na konci seznamu jako symbolická přísada.

V jedné denní dávce je jí 15 gramů.

A k ní je přidán mangostan – další tropické ovoce plné zajímavých přírodních látek, kterým se zabývá současný výzkum.

Ještě jedno důležité upozornění

U přírodních látek platí totéž jako u všeho ostatního:

záleží na množství, způsobu použití i na tom, kdo je používá.

Výrobce proto u Gravital Juice uvádí, že není doporučen osobám trpícím neurodegenerativním onemocněním.

Pokud dlouhodobě užíváte léky – například na cukrovku, krevní tlak nebo antikoagulancia – doporučuje před užíváním konzultaci s lékařem.

A protože nejsou k dispozici studie týkající se užívání během těhotenství a kojení, je potřeba počítat i s tímto omezením.

Mně se na tom vlastně líbí ještě jedna věc.

Připomíná nám to, že „přírodní“ neznamená „bez účinku“.

Rostliny obsahují skutečné biologicky aktivní látky.

A právě proto stojí za to je poznávat, studovat a zacházet s nimi s respektem.

Čím více víme, tím zajímavější příroda je

Graviola je krásným příkladem rostliny, která propojuje dva světy.

Staletou zkušenost lidí žijících v tropech a moderní laboratoře, které dnes zkoumají její látky až na úrovni jednotlivých buněk a molekul.

Výzkum pokračuje a mnoho otázek ještě zůstává otevřených.

Ale právě to je na poznávání přírody krásné.

Nehledat zázraky. Hledat souvislosti.

A stále se ptát.

s láskou Miluška