Dotaz

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se díváte na onemocnění “autistických” dětí. Můj 4 a půl letý syn má podle psycholožky autistické rysy. Ty se projevují hlavně ve špatné či žádné komunikaci s ostatními lidmi i dětmi, chození a skákání po špičkách, nechutí si hrát s hračkami, spokojeností být jen s námi rodiči nebo sám(na druhou stranu ale od 4 let čte a počítá do 100). Příčina tohoto onemocnění prý není známa a tudíž žádná léčba se tady v České r.”neordinuje”. Sama jsem nasadila synovi bezlepkovou a bezmléčnou dietu (podle zahranič. materiálů o autistech) a myslím, že souvislost s naší krevní skupinou (celá rodina 0) tu může být. Jaký je prosím Váš názor? děkuji.

Odpověď

Dobrý den,
Autismus je úplné uzavření se do sebe vůči vnějšímu světu, život ve vlastním vnitřním světě, vnitřní azyl, současně také vnější azyl, protože okolní společnost je bezmocná. Pacienti žijí místo v univerzu v multiuniverzu – znamená to, že vnímají všechny světy, o kterých my “běžní” jen sníme či čteme. Nemají sklon k obecnému, ale zato tím více ke kontrétnímu. Někdy mají přístup k pythagorejským světům čísel a pro nás nepochopitelně chápou vše v univerzu jako číslo a zvuk, pak se mohou projevovat jako lidé se zázračnými schopnostmi ve hře s čísly. Jsou génii v úzkých výklencích společnosti, bohužel v celku selhávají. Zpracování tohoto úkolu leží především před rodiči, kteří jsou postiženi spolu se svými dětmi. Je třeba se pokusit otevřít mimořádné a nestandardní cesty kontaktu a komunikace, protože tyto děti jsou téměř nepřístupné a neschopné běžného kontaktu. Je to výzva vydat se do jiného, mimořádného světa. Tyto děti rodiče učí zahloubat se do sebe ve smyslu být sám pro sebe vším 🙂 Máme syna (v srpnu mu bude 6 let), kterému byla ve dvou letech diagnostikována pervazivní vývojová porucha, dětský autismus. Trvalo nám (a především mně – matce) cca 2,5 roku, než jsem konečně pochopila, že moje dítě se “neuzdraví”. Do té doby jsme se zoufale chytali každého stébla, vyzkoušeli snad úplně všechno. Samozřejmě že to byly i alternativní metody a vyšetření počínaje speciální laboratoří v Německu konče astrology a numerology. Jak jste sama napsala, oficiální medicína nezná o autismu nic, natož o jeho „léčení“. Musím objektivně říct, že všechny alternativní metody nám pomohly. Ale především nám rodičům. Díky tomu všemu jsme pochopili, že žádné světlo na konci tunelu v podobě uzdravení neexistuje.
Dneska už jsem naprosto v klidu, normálně spím a při zmínce o autismu nebrečím.
Z dnešního pohledu myslím, že nejvíc mi pomohl numerolog (Milan Walek), který mi už tenkrát před třemi lety říkal, že moje dítě nepotřebuje nic než obrovské množství lásky. Já to tenkrát nechápala tak, jako dneska. Myslela jsem si, že to je přece samozřejmost, že syna milujeme, ale co dál? Jak mu pomoct? Dneska už vím, že nejvíc lásky jsem mu dala ve chvíli, kdy jsem začala jeho nemoc brát jako jeho součást, kdy jsem pochopila, že vychovávat takové dítě je dar, že jeho duše si nás vybrala za rodiče, protože nás potřebuje a my „na to máme“.
Během toho našeho běhu za uzdravení jsme také jako vy vyzkoušeli bezlepkovou a bezmléčnou dietu. Ve speciální laboratoři jsme dokonce nechali udělat podrobné testy snášenlivosti na jednotlivé potraviny. Rok jsme drželi přísnou dietu, ale nepomohla nám nijak výrazně. Metodou pokus – omyl jsme zjistili, že nejhorší vliv má cukr (používáme tedy jen glukopur). Vyloučením cukru se úplně vytratilo veškeré tzv. negativní chování (záchvaty vzteku, úzkosti, smích a pláč bez zjevné příčiny, agresivita). Doporučovala bych vám opravdu vyzkoušet vysazovat různé druhy potravin (nejen lepek a mléko), např. už zmíněný cukr, citrusy, maso atd. Zároveň vám doporučuji o těchto dietních pokusech nemluvit před lékaři, psychology, pedagogy, protože nejen, že vás budou mít za blázna (to už by se nějak přežilo), ale hlavně vám to budou rozmlouvat, a na to při všech těch starostech není síla odolat. Po roce zkoušení budete už jasně vědět, co má smysl a co ne.
A teď nejdůležitější věc. Možná už jste to udělala, nevím. Spojte se s APLA Praha (organizace pomáhající lidem s autismem), dr.Thorová nebo dr.Čadilová. Zúčastněte se vzdělávacích kurzů, které APLA pořádá. Mně osobně to pomohlo ze všeho nejvíc.
Můj syn samozřejmě užívá velké množství potravních doplňků CaliVita, které mu také velmi pomáhají, protože strava s autismem skutečně velmi souvisí, sdělím vám ráda, co, pokud se ozvete.
Krásné léto A.Bokůvková

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?