Dotaz

Dobrý den

předně bych Vám ráda poděkovala, před lety jsem sem psala dotaz, nedařilo se mi otěhotnět, byla jsem po potratech a měla v sobě pocity zmaru, smutku a závisti a vy jste mi tak hezky odpověděla, bez mazání medu kolem úst a přitom citlivě a já pak v sobě našla takový klid a pohodu, že jsme otěhotněla a teď máme šestiletého syna. DĚKUJI.
Teď bych se na vás ráda obrátila podruhé. S manželem spolu budeme brzy 10 let a ač už jsme se málem rozváděli, nechci tady rozepisovat všechny důvody, ale oba dva jsme udělali spoustu chyb a nechovali se k sobě hezky, ublížili jeden druhému, ale i tak jsme pořád spolu. Částečně kvůli synovi, ale myslím, že nás pojí i jiné pouto. Kamarádské asi. Bohužel není sexuální. V intimní sféře spolu nesouzníme, milujeme se 1 x do roka a spíš je to styk a sex než milování. Oba jsme se shodli v tom, že si připadáme jak při incestu. Manžel je spolehlivý a hodně pracovitý, má smysl pro humor, a rád pomůže lidem, když to potřebují, ale na první místo řadí práci a zabezpečení rodiny, málo odpočívá a když už, tak se odreaguje tím, že se opije a tím si údajně vyčistí hlavu. Bohužel málo nebo spíš vůbec nedává najevo své  něžné city, umí se hodně rozčílit  a reaguje vznětlivě, když se mu něco nelíbí . Tu opačnou stranu citů najevo nedává, říká, že ho nikdy neuvidím brečet a synovi říká, ať nebrečí, že to chlapi nedělají a mě se to nelíbí. Často mám pocit, že s něhou a láskou se dokáže chovat k našemu pejskovi, který je jeho miláček a ne tolik synovi a mě. Málokdy ho vidím spokojeného.Místo abych se na něj těšila, mám pocit klidu, když není doma. A ani on nepůsobí šťastně, nadává na život, když se mu nedaří v práci,  rouhá se, přitom máme téměř vše a mohli by jsme být spokojení. Téměř vše, kromě lásky….
Poslední dobou má zdravotní potíže, které přikládám stresu z práce a nevyhovujícímu vztahu. 
Já už ani sama nevím proč jsme spolu, mám pocit, že si spíš škodíme a bereme než dáváme.
Bohužel mám pocit, že jsem se po jeho boku stala horším člověkem. Chováním, myšlením, vším.
Chci to změnit!
Jen nevím jak. Vím o svých slabinách, nerada přijímám kritiku, nejsem typ dokonalé hospodyňky a nemám moc pochopení pro jeho práci, která nás živí, ale já bych ráda aby víc času trávil s rodinou, syna téměř nevidí a i když tvrdí, že to není pravda, mám pořád pocit, že v té práci je nejspokojenější. Už mu nic nevyčítám, nehádám se, jen tak nějak žijeme vedle sebe a já mám teď strach, že je z toho všeho nemocný.
Prosím Vás o radu. O to co udělat, jak se změnit, v čem ustoupit a jak být lepším člověkem.
Nevím kde Vám mohu zaplatit za vypracování odpovědi, pošlete mi prosím na email číslo účtu a částku.
Předem moc děkuji a přeji klidné a spokojené léto.
Markéta

Odpověď

Markéto, ani nevíte, jak vám rozumím… Určitě můžu vypracovat partnerský rozbor, pokud chcete. Doporučila bych vám ale náš kurz Žena je láska Podívejte se na videa zdarma, na můj příběh. Uvidíte, že jsem si prošla podobným. Kurz je sice v této chvíli uzavřen, ale akutní případy tam pouštíme 😀 V této chvíli vám chci říct jediné – váš vztah máte ve svých rukou vy. Vy ho změníte, vy ho zlepšíte, vy to můžete zařídit tak, že budete šťastní oba dva. Bude vám fungovat všechno – komunikace, sex i všechno, co vám teď přijde nedosažitelné. Jediný základ, na kterém můžete změnu postavit, je láska. Pokud milujete, nebo si jen dokážete vzpomenout, jak jste ho milovala, pak to dáte! Ostatně – jste žena. Utéci od toho nemůžete… Pomůžu vám! s láskou vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?