Dotaz

Krásné jarní ráno,
dnes mám otázku týkající se letního času.V neděli se nám posune čas a já jsem trochu v rozpacích jak to udělám s jaterní kúrou.Je mi jasné, že vesmíru je jedno jak jsme si čas “ochočili”.Jak to děláte vy v rámci orgánových hodin?Mě napadlo,že si jedny hodiny nechám se”starým” časem a podle nich pojedu dál.Nebudu muset odečítat hodinu a dušička bude mít klid.Jestli tomu dobře rozumím,je letní čas výmysl zákonodárců a tudíž ten “zimní”je přirozený?Ohledně tattev to snad vyřeší virtuální hodiny na které jsem narazila na stránkách p. Miholy, který se zabývá akupresurou. Možná namítnete,že si vlastně odpovídám sama,ale jako žák mám tendenci se ujišťovat o správnosti mých poznatků u lidí znalých problematiky.Budu ráda za každou radu nebo postřeh.
krásné jaro.

Odpověď

Krásný den,je to trochu tak, jak píšete a trochu maloučko jinak. Pokud dojde násilně ke změně času, dochází pak k tomu, že náš organismus by rád pracoval stále tak, jak byl zvyklý doposud, ale my ho naším pracovním režimem a rytmem nutíme pracovat posunutě. Rozumíte mi? Jde o to, že vstáváte denně v sedm ráno a třeba v osm snídáte. Takže celé tělo je připraveno na tuto akci v tuto hodinu. A najednou den ze dne je to o hodinu jinak. Tělo je vyvedeno z normálu a proto je lidem zle, nemohou se naladit na nový čas. Je jim zle proto, že tělo se srovnává. A srovnává se tak, aby znovu pro něj bylo sedm sedm, i když je šest. Takže tělo si své orgánové hodiny za čas posune podle času, který jsme změnili. Takže pak skutečně játra začnou pracovat v jednu v noci, i když bude podle času “správného” teprve půlnoc. Takže nejen, že si ochočujeme čas, ochočujeme si i své tělo, umíme dokonce změnit chod našich orgánových hodin! Tyto přechody nás však velmi oslabují, proto se proti tomu tolik brojí – každý rok dvakrát změnit chod svého těla je skutečně zápřah. Ale my víme, že těch útoků na něj je tolik, že pokud posilujeme sebe jako celek a staráme se o svou duši i tělo, pak zvládáme vše rychleji a nepoloží nás ani změna času.Krásné jaro, hodně sluníčka, ať se vysuší mokro všude kolem násVaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?