Dotaz

Vážení a milí,
musím přiznat, že jsem dlouho váhala, zda vás mám obtěžovat , když mají lidé asi i daleko větší problémy. Jsem vdana skoro 35 let a mám dvě děti.
Můj muž si celý život dělal co chtěl a když jsem se ozvala došlo na facky. Snažila jsem se to tajit v okolí, ale hlavně před dětmi. Léta ubíhala, když byl klid, tak jsem byla šťastná a věřila tomu, že za to vlastně mohu já, protože žena se má starat pořádně o rodinu, což jsem myslím dělala, ale muž je pán tvorstva a ten se musí poslouchat. Před 3 lety, když na mě zase vyběhl, jsem zbalila peřiny a odstěhovala se do jiného pokoje. Dnes žijeme vedle sebe, já dělám vše jako dřív, ale nesnesu, když by se mě muž jen dotkl. Nechci nic vracet zpět, ale je to smutný život. Před 3 roky mi zemřela moje mladší sestra na stejnou nemoc jako naše maminka a my jsme od svých 9 let žili s otcem, který si nás sice nechal, ale veškerou starost o bratra a sestru hodil na mě. Když sestra umřela, s otcem jsem se rozešla, protože mi zazlíval, že jsem na řadě já a umřela mladší dcera. Otec si založil novou rodinu, o kterou pečuje tak, že člověk nevěří a to jsem otci také vyčetla. Dnes chodím k psycholožce a moc mi to nepomáhá. Mezi lidmi jsem oblíbená, veselá a hodně pracovitá, ale opravdu zažívám málo radosti. Děti mají svůj život a mají svých starostí na to, aby se zabývaly rodiči. Bolí mě srdíčko, občas mám bolesti rukou a nohou, záda bolí, ale vše přecházím. Teď mi popraskaly tak mnoho rty, že si myslím, že je to původ nějaké nemoci, protože žádná zima není, takže to od mrazu být nemůže. Nezlobte se, že Vás zatěžuji svými problémy, je toho daleko víc, ale to by byl velmi dlouhý dopis.
Mějte se moc hezky a děkuji.

Odpověď

Milá Jano 🙂
Jste jedna velká chodící neláska k sobě samé, máte pocit, že si nic nezasloužíte, že nic nepotřebujete, že vše vydržíte a přetrpíte, protože ostatně život je celý o tom, že se člověk musí obětovat druhým. Chce to změnu myšlení o 180°! Od dětství vás všichni svými postoji nutí, abyste tlaku nepodlehla a měla ráda především sama sebe (to není o sobectví) a abyste se naučila o svých pocitech (a především o tom, co se vám nelíbí a příčí) mluvit, sdělovat je. Vaše maminka vás nechala s otcem, aby jste zůstala na vše sama, i on tomu pomohl (proč se tenkrát nepostaral o vás, když teď s novou rodinou to umí? Vidíte, že to není v něm, ale ve vás? Protože vy to potřebujete?), abyste přišla o bezstarostné dětství, abyste neměla běžné dětské radosti, abyste se už od dětství mohla cítit zneužívaná a tudíž k ničemu. A pak přišel váš muž, další učitel, který vám opět jako váš otec ukazuje, že pokud se nepostavíte na vlastní nohy a nenajdete svou hodnotu, ani on si vás nebude vážit, nikdo si vás totiž vážit nemůže, když to neumíte sama. Nikdo vás skutečně nemůže milovat ani podporovat, pokud to neuděláte vy sama. A tak i vaše děti neznají nic z vašeho nitra, neví, jak se cítíte a co vás trápí, i ony vás berou jako obětavou matku, která se rozpůlí pro druhé. Ale jak je učíte vážit si sebe sama, když vy to neumíte? Chcete jednou vidět své děti a jejich rodiny ve stejné situaci, ve které jste teď vy? Určitě ne a tak to změňte. Změnit je ale možné jen sám sebe, druzí se změní, pokud budou oni sami chtít, ale co na tom nezáleží. Záleží jen na vás a na vašem životě, vaší radosti. Smutek neexistuje a život jsme si vybrali proto, abychom v něm našli radost a lásku. Je však jen a jen na nás, zda ji hledat budeme a nebo se necháme životem vláčet a nic nebudeme budovat ani se snažit pochopit.
Bolest vás zastavuje a říká: “Nedělej věci jako doposud, přestaň se chovat jako doposud, změň vše!” A vaše rty? Mají z nich vycházet slova, vyjadřující, co cítíte, co vás trápí a bolí a co potřebujete a za tím si máte stát a jít za tím, ale děje se to? Nebo to ve vás vře a bobtná, sliznice praskají a tím i vaše rty?
Na změnu života je čas vždy a ostatně, čas přece neexistuje, jde o ten úkol, který jsme si dali, tak i na smrtelné posteli nebo až při průchodu do jiného bytí je stále čas….
Ucucávejte Noni – teď se ukáže, zda nastartujete lásku k sobě a nebo budete pro sebe litovat peněz – pomůže vám pochopit důležité, najednou vám docvakne vše a budete se sama sobě divit, že jste tak dlouho zůstávala na místě 🙂 Noni vám pomůže dostat se z nerovnováhy a vy se pak můžete zaměřit třeba na ledviny a močové cesty, se kterými jistě máte také problémů dost. Začněte se o sebe starat, milujte se a od této chvíle buďte velkým Radovánkem a malinkým “Sobečkem” 🙂
S láskou vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?