Dotaz

Dobrý den
Chtěl jsem se Vás zeptat na „Karmu“. Četl jsem na vaší Webové adrese, kde je obecně vysvětleno co je karma. Přesto, že se učím celý život, tak mám v poznání životní filozofie velké mezery. Snad mi je pomůžete zaplnit . Co se týká karmy, tak člověk musí věřit v posmrtný život, že co se naučí, tak se neztratí. Proti tomu nic nemám a zdá se mi to zcela logické. Co však nechápu… jak člověk „ve škole“ myšleno, kdy žije život na Zemi, žije v lásce ke své ženě, dětem, a poté co splní „úkol“ se sám dobrovolně rozhodne, že se narodí někde jinde, někomu jinému??? Mám li se vyjádřit jasně, takže zapomene na své děti, ženu a prožije mnoho (předpokládám) životů s jinými rodinami? Domnívám se, že prožívání lásky je to nejcennější čím byl člověk obdařen, tak určitě dobrovolně nezapomene na své děti, ženu. Nějak mi to nejde dohromady….to se dobrovolně rozhodnu, že prožiju další život (úkol) v jiné rodině? Ten další život si je již nebudu pamatovat, nebo si jen zapíšu 10. žena, 18 dítě? Nerozumím tomu? To si dobrovolně nechám vymazat paměť na další život? Pokud je to založeno na dobrovolném rozhodnutí, bude respektováno mé rozhodnutí, že se nechci již dále vyvíjet „ve škole“ ?
Myslím si že život stojí za to žít, i když zde „ve škole“ není o moc stát. Takže rád bych prožil svůj život jak nejlépe umím, tak abych se za sebe nemusel stydět. Určitě s mnoha chybami a snad i s něčím dobrým. Pak bych však chtěl mít klid…..bude respektováno mé svobodné rozhodnutí se již dále nevyvíjet, poznávat další rodiny, utrpení, lásky atd.
Nevím jestli se vyjadřuji srozumitelně.
Předem děkuji za odpověd..

Odpověď

Krásný den 🙂Duše prochází “školou” mnohokrát, vždy ale jde o stálý vzestup, stále složitější úkoly, stejně jako v klasické škole, kdy 1. třída je jednodušší než vysoká škola. Životů může být ale neomezeně, protože možnost reparátů není nijak Vesmírem hanobena, ale chyby jsou vítány, protože těmi se dušička nejlépe učí. Vývoj duše postupuje v podobných cyklech jako vývoj člověka tady na Zemi – novorozenec, dítě, předškolní věk, puberťák, dospělý, zralý, stárnoucí, starý. Samozřejmě je to mírně zjednodušeno, spíš jde o to, co se v kterém životě učíme. Novorozenec se učí pocítit své tělo, hmotnou existenci; dítě se učí oddělit své “já” od “my”, najít vlastní identitu; předškolní věk se učí odpoutávat od matky, nelpět; puberťák se učí najít vlastní cestu, rozhodně lepší než ji viděl u rodičů; atd. Krásná knížka k tomuto je Duchovní zákony. Tento postupný vývoj je daný, tak jako je daný vývoj člověka v jednom životě, také se nemůžete rozhodnout, že vám stále bude už osmnáct, nikdo se nemůže a hlavně nechce rozhodnout, že chce stagnovat, že chce zůstat stále na stejném bodu poznání, každá duše touží po vývoji, tak to je. Všechny duše si prochází školou života proto, aby pochopily, aby si uvědomily (na úrovni mysli), že jsme všichni jsme součástí Jednoty – tedy Boha. A že vlastně nejde o “učení se” (něčeho nového), ale spíše o “rozpomínání se” na to, čím skutečně jsme. A protože nic není náhoda a my si vybíráme dušičky, které chceme mít ve své “škole” za trenéry, domlouváme se s nimi, co kdo pro koho z lásky udělá (kdo komu ublíží např.), vybíráme si je od našeho prvního zrození. A ty dušičky, se kterými se domluvíme, že si budeme dělat matku, otce, děti, prostě rodinu, jsou pro nás natolik blízké a jejich vývoj pro nás důležitý, že většinou prožíváme mnoho životů spolu vedle sebe (i když třeba moje dítě bude v dalším životě můj otec). Není totiž důležitý vztah, který mezi námi je, ale úkol a to, zda tento úkol plníme s láskou, zda jdeme cestou lásky. A tuto cestu je třeba si vyzkoušet z mnoha pozic, jinak přece nedokážu říci, že když miluji své děti a ženu, že stejně tak jako dítě budu umět milovat svého dědu, dokud to neprožiji.A umíte si představit, jaké by to bylo, kdyby jste si pamatoval všechno, co už jste v minulých životech prožil? Kdyby jste např. věděl, že vaše současná žena je vaše dítě, které jste byl nucen opustit a nechat někde bez pomoci zemřít, protože nebylo možné ho z nějakého důvodu zachránit, a proto dnes cítíte tak velkou potřebu svou ženu ochraňovat a také to děláte? Myslíte si, že byste toto vědění zvládl? Já jsem přesvědčena, že byste se zbláznil 🙂 Proto vůbec nepodporuji vracení se do minulých životů, většinou to způsobí ještě větší chaos. Uklidnila jsem vás trošku? Mějte se fajn..Vaše Empatia s láskou

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?