Dotaz

Dobrý den milá Empatie. Obracím se na Vás s prosbou, protože upřímně už nevím, kdo jiný by mně mohl pomoci. Jde o mého kamaráda, kterého trápí jisté problémy, ale obracím se na Vás já, neboť on moc bylinky neuznává ani Vaši nevhodně označeno filosofii. Je mi jasné, že je to jeho věc a mně do toho moc není, je zbytečné ho přesvědčovat a je to na něm, přesto věřím, že je alespoň šance získat od Vás nějakou radu, která by mu mohla pomoci a třeba by potom i přehodnotil své postoje.

Jeho popis problému..

Mám problémy s pocitem na zvracení, hlavně ráno když mám jít třeba do školy, k lékaři nebo někam cestovat. Zajímavé je, že v tu chvíli mám hrozně citlivý krk i ústa na každý dotek. Stačí že se trochu silněji dotknu krku a už zvracím. To samé třeba když vložím lžičku do úst a to stačí jen na okraj úst. Navíc se podobné problémy objevují, když mám jíst na veřejnosti. Před několika lety jsem tento problém řešil u psychiatra, předepsal mi AD, ale stejně to k ničemu nebylo, a tak jsem léčbu na vlastní žádost po roce ukončil. Potom jsem zkoušel hledat pomoc u psychologa, ale to taktéž nikam nevedlo.

Vyzkoušel jsem už spoustu různých řešení těchto problémů (autogenní trénink, hypnóza apod.). Nejvíc mi pomohlo vzít si před nějakou stresovou situací Kinedryl nebo Avioplant, ale tohle není dlouhodobé řešení… Navíc dříve mi stačila jedna tableta a potom jsem jich pro stejný účinek musel brát víc, atd. Takhle to prostě dlouhodobě nejde…

A ještě jeden poznatek, podle různých diskusí na internetu má pocit na zvracení při větším stresu nezanedbatelný počet lidí. Jenže u většiny z nich to zůstane jenom u pocitu a ke zvracení nedojde. Možná má na to vliv síla dávícího reflexu, protože já mám dávící reflex neobyčejně silný. Pokud si čistím zuby, tak si zadní stoličky (sedmičky) nemůžu zubním kartáčkem pořádně vyčistit, protože se začnu dávit a za ty roky vím, že zrovna tohle na stresu nezávisí.

Jsem introvert, takže mám obavy, když jdu někam do společnosti známých lidí, že si s nimi po chvíli nebudu mít co říct, což přispívá k mému stresu, když mám někam jít. Ani s rodiči si nemám po chvíli co říct.

Kvůli tomu zvracení a pocitu na zvracení to vypadá tak, že ráno a během dne kvůli tomu nejím a najím se teprve večer až přijdu ze školy. To se zákonitě projevuje na mé váze – občas se mě lidé ptají, z kterého koncentráku mě právě propustili (60 kg na 185 cm). Nutno dodat, že se večer najím docela dost, ale na dohnání celodenního deficitu to asi nestačí.

Další problém, který mě trápí je, že mám dost křivé přední zuby a předkus. Vzhledem k silnému dávícímu reflexu si ale o rovnátkách můžu nechat jenom zdát – dávit se začnu při pouhém čištění zadních zubů, natož abych tam měl kroužky a drátky…

Vzhledem k výše uvedenému asi nemusím dodávat, že jsem nikdy neměl holku. Před rande a během rande bych se asi desetkrát poblil a to nemluvím o tom, kdybychom měli jít společně na večeři a nebo jíst u jejích rodičů. Zrovna dneska jsem měl možnost mluvit po delší době s jednou holkou, která je mi sympatická, ale skončilo to tak, že jsem celou dobu bojoval s tím, abych se nepoblil a vypadal jsem kvůli tomu nervózní a ona zákonitě odešla z naší schůzky dříve než původně plánovala.

Shrnuto, podtrženo, nevím kudy kam.

Děkuji za přečtení a s nadějí očekávám nějakou radu. Děkuji moc.

Odpověď

Dobrý den,neposkytujeme odpovědi třetím osobám, protože je to ztráta času našeho i vašeho. K čemu mám věnovat čas někomu, kdo nechce slyšet, s čím si tu budu dávat práci? Nerozumím, k čemu vám má odpověď bude, když mu jí stejně nemůžete říct…. Starejte se o sebe a nepáchejte dobro 🙂Řešení jeho problému je jednoduché tak, že by asi koukal… to by ale nejdřív musel chtít se zeptat 🙂s láskou vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?