Dotaz

Dobrý den. Rodiče se na nátlak mé matky rozvedli před 35.lety. Měli spolu 5 dětí.Otec žil po rozvodu sám, matka se znovu vdala, později odešla i od druhého manžela. Mně se matka zřekla před rokem, nestýkám se s ní.Jedné sestry se zřekla rok po narození a druhé, když už byla dospělá. Matka se stýká jen se syny. Letos otec umřel. Policie informovala o úmrtí mého bratra a ten to řekl pouze matce. Úmrtí spolu zatajili, nikomu nic neřekli, nezajistili pohřeb. Sháněli pouze dědictví, které není malé. Tělo otce po oznámení úmrtí leželo 6 týdnů na soudním, matka s bratrem ho nechtěli vyzvednout a pohřbít. Až na velký nátlak nemocnice dali tělo ke kremaci. Bez rozloučení, bez obřadu. Pohřeb objednaný po internetu.Urnu nechtěli. Já a další 3 sourozenci jsme se o smrti dozvěděli až 3 měsíce po úmrtí od cizích lidí. Těžko se vyrovnávám s tím, co se stalo. Snažím se matku a bratra pochopit a neodsuzovat. Někdy se mi daří, jindy moc ne. Prosím zajímá mě, vybírá si Duše jakou smrtí umře a za jakých okolností? Je i toto pro ni nějak důležité? Je možné, že takový odchod je naplánovaný? Otec žil sám a trvalo nějakou dobu, než se zjistilo, že umřel. Ležel doma mtvý asi 14 dní a po pitvě 6 týdnů v chladícím boxu. Myslím si, že to něco znamená. Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,duše člověka si vybírá především to, čemu se má ve škole života naučit, vybírá si úkol, který pro svůj posun dál potřebuje. Pro jeho plnění si přitahuje do svého reálného života přesně ty nejlepší lidi a okolnosti, aby se k řešení svého úkolu dostal. Duše prochází mnoha životy, ve kterých plní různé úkoly, cílem této opakované školy je pochopení lásky. Láska je cíl. Láska bez podmínek, láska jako taková. Máme ve svých školách života každý dojít k tomu, že budeme vše a všechny přijímat s láskou. Člověku ale v chápání lásky brání lpění a idealizace, např. idealizace a upřednostňování rodiny, její důležitosti. Pokud má člověk v datu svého narození číslo 6 nebo dokonce více šestek, pak si právě rodinnou karmu táhne a má za úkol zbavit se idealizací o rodině, jak má fungovat, jak se má chovat matka a otec, jak se mají chovat ke mně, jestli vůbec rodina je v životě to nejdůležitější. Proto tito lidé říkají, že rodina je pro ně na prvním místě, takové matky říkají s oblibou:”Nejdřív děti a pak já.”, a mají s rodinnými příslušníky “problémy”, a to je přesně ta škola – bourání idealizací. Proto jste si vybrala takovou rodinu, především matku jako skvělou bořitelku vašich idealizací. Tak chápejte školu vaší matky, podle pozemských pravidel se zachovala velmi nepěkně, dokonce se vás zřekla, duše to ale dělají ze vzájemné lásky k sobě, jak jinak byste pochopila, že první jste vy a potom rodina? Člověk si samozřejmě vybírá nejen okolnosti svého života, ale i odchod z něj a způsob, dělá to pro výuku druhých, aby si na tomto způsobu něco uvědomili, ale i proto, aby i na své smrti viděl možná o to intenzivněji, co měl v životě řešit a co nezvládl. Váš otec vám ukázal, jak to vypadá, když se člověk nemá rád a upíná se na lásku dávanou druhými. Pokud se člověk nemá rád, přitahuje přesně takové lidi, kteří mu lásku a pozornost nedávají, a přesně takové lidi si také přitáhl – jak by jinak bylo možné, že se po něm nikdo tolik týdnů nesháněl? Mějte se ráda a na lásku od druhých se nespoléhejte 🙂Vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?