Dotaz

Dobrý den.
Mám moc ráda Vaše stránky a čerpám z nich spoustu informací. Ale přece jen jsem se rozhodla požádat Vás o radu. Viděla jsem Vaše vebináře o síle ženy, snažím se chovat podle nich, ale přesto si nedovedu poradit s problémem, který mám s manželem. Jsem podruhé vdaná a z prvního manželsví mám syna. S nynějším manželem jsme spolu 11 let a máme spolu další 2 děti. Mého nejstaršího syna zná prakticky od mala. Přesto k němu do dnešních dnů nenašel cestu, nedá mu najevo žádnou lásku, jenom ho kritizuje, okřikuje, všechno mu na něm vadí, je na něj přehnaně přísný. Už si toho všimlo více lidí, že to s tou přísností hodně přehání. Syn přichází do puberty, problémy ve škole i doma narůstají. To , jak se k němu chová manžel má na něj čím dál horší vliv. Jeho pravý otec o něj moc zájmu nejeví, vidí se tak 1x nebo 2x do měsíce, což syna taky trápí. Když se s manželem o jeho chování k němu bavím, je okamžitě v opozici a brání se, neuzná vůbec svoji chybu. Prý se má syn chovat slušně a bude klid. Přitom ho okřikuje i když se slušně chová. Zkoušela jsem rodinnou terapii v psychologické poradně, bylo to k ničemu. Žijeme v takového zvláštním napětí, co se zase manželovi nebude líbit. Přitom jsem vypozorovala, že když jsme někde pouze já, manžel a nejstarší syn sami, tak je to s jejich vztahem lepší. Už jsem opravdu bezradná. Hodně mě to trápí. Pro mě je atmosféra doma hodně důležitá. Mám z manžela pocit, že by nás snad radši opustil, než by dal synovi najevo aspoň trochu lásky. Každý rozhovor, který vedeme na tohle téma skončí hádkou a uražením manžela a řečich o rozvodu. Přitom vím, že se milujeme, nechci o něj přijít, kromě tohohle problému žádný jiný nemáme, jenže to zasahuje i do ostatních oblastí a to mě mrzí. Vím , že pokud nebude chtít sám se změnit, že nic nenadělám, ale jak to zvládnout, abychom byli aspoň trochu v pohodě, to nevím. Moc děkuji. Nashledanou

Odpověď

Dobrý den, určitě je třeba pro konkrétní radu vypracovat rozbor všech vás tří, abyste konkrétně věděla, co máte přesně změnit na svém chování a k čemu vás tohle celé vede a co se máte učit, zdarma to ale dělat nemohu, takže pokud budete mít zájem, ozvěte se. Chci jen napsat pár slov, mám za sebou podobnou zkušenost. Uvědomte si naprosto základní věc – každý z nás, vy, váš muž, vaše děti, každý jiný, jsme tu sám za sebe, každý máme své vlastní úkoly a každý jsme samostatná bytost. Druzí lidé, ať je to kdokoliv, nám dělají jen službu trenérů, těch, kteří nás dostávají do situací, které my sami potřebujeme, abychom něco na sobě pochopili a také něco na sobě změnili. Tak stejně to má i váš syn i váš muž. Váš syn si jako dušička vybral vás s tím, co přijde, přitáhl si náhradního tátu přesně takového, jakého potřebuje, i váš muž z nějakého důvodu tohle prožívá. Oni se přesně tak, jak to mezi sebou mají, vzájemně potřebují, chápete? Nic se neděje náhodou a oběma je to k užitku, ačkoliv to může zvenku vypadat jako něco nepěkného. Takže to je naprosto první a zásadní věc, kterou si musíte uvědomit. A pokud si toto uvědomíte, bude vám jasné, že do vztahu jiných dvou lidí není možné zasahovat, není možné ho řešit a není možné vztah jiných lidí k sobě změnit! To, co vás oba vaši chlapi učí je, nechat je být. Nestarat se o ně, jak spolu komunikují, jak spolu vycházejí, prostě je nechat být. Věřte mi, že až to uděláte, vše se změní, oni najednou k sobě najdou cestu, váš muž změní komunikaci a vztah. Zkuste si představit obrácenou situaci, kdy váš muž by po vás chtěl, abyste změnila vztah k někomu, ke komu by se vám to měnit nechtělo – byla byste ráda, kdyby vás do toho tlačil a stále by to s vámi řešil? Určitě ne, naopak ten tlak by ve vás vzbuzoval ještě větší nechuť to udělat a protože by to kazilo i váš vzájemný vztah, měla byste pocit, že příčinou nesvárů je ona osoba a ještě víc by to prohlubovalo nechuť změnit k ní nějaký svůj postoj. Nechte to být! My matky máme pocit, že musíme chránit své děti, ale pokud špatný vztah nehraničí s násilím, kdy dítě vaši pomoc skutečně potřebuje, nezasahujte. Jak si spolu vztah vytvoří, tak ho budou mít – oni! A tak jak si vy vytvoříte své vztahy s kýmkoliv, tak vy je budete mít 🙂 Váš muž musí cítit, že je pro vás na prvním místě. Pokud se vám nelíbí, jak se chová k synovi, odejděte a nekomentujte nic, dělejte, jako že se vás to netýká. A také svému muži řekněte, že jste se rozhodla už jejich vztah neřešit a necháte je oba být, že se budete snažit nezasahovat a nevměšovat, ale že vám to třeba zpočátku moc nepůjde, ale chcete, aby on věděl, že jste se pro to rozhodla a snažíte se. Když to bude vědět, pak můžete říci, že vás mrzí, že se nějak nepěkně k němu zachoval, ale je to jeho věc, jak se k němu chová, vám z toho jen jednoduše není veselo. Chápete ten rozdíl? Věřte mi, že vše čeká na vás, až vy změníte svůj postoj. Pokud chceme, aby se v našem životě cokoliv změnilo, musíme nejprve změnit něco u sebe. Zkuste to, uvidíte, že to funguje! S láskou vaše Empatia

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?