Dotaz

Dobry den,

predem bych vam podekovat za praci, kterou na techto strankach odvadite, jste vyborni. Zvlaste bych chtela podekovat pani Matousove, ktera uz mi drive moc pomohla a byla velice ochotna se mnou muj problem resit. Dnes se na vas obracim s prosbou o pomoc pochopeni muzskeho mysleni. Na prvni pohled banalni problem, ale nerada bych si tim pokazila vztah. Nasla jsem si noveho partnera a konecne zacala poprve v zivote prozivat vztah, kde miluji oba a oba se snazi, aby byl vztah krasny. Konecne jsem s nekym, kdo mi dava vse, co potrebuju k naplneni, stesti, spokojenosti, harmonii… proste je to laska, je to oboustranna laska, kde ja mu davam to same. Takze, vztah funguje… a uz jsem znova tam, tam, kam jsem nechtela dojit… Tak jako v minulem vztahu, i zde si zacinam vsimat, ze pokud jsme ve spolecnosti lidi, tak si pritel vsima jinych zen… ja vim, je to porad dokolecka, dalsi zarlivka… hmm, asi ano, asi jsem se jeste nedokazala zocelit natolik, abych se ta to dokazala povznest. Ja jen proste nemuzu pochopit, proc to tak je. Proc, kdyz me ten clovek miluje a denne mi tu lasku dokazuje, ma tu neustalou potrebu projizdet kazdou zenskou pohledem. Bavi se se mnou a pritom si prohlizi ocima slecnu, ktera pred nami stoji ve fronte… ze predu z boku.. no jo, jeste nesmi zapomenout ze zadu… a celou dobu se se mnou bavi. Dokaze si proste zenu v me pritomnosti prohlizet az moc dlouho na to, aby se me to nedotklo. nejde jen o letme pohledy. Nevim, co si mam myslet. Jak to chapat. Ja preci nemam sebemensi duvod ci potrebu vsimat si sebepritazlivejsich chlapu, kdyz miluju jeho… Jsem asi dost postizena minulym vztahem, pritel si divky nejenom prohlizel, ale take je i lovil a provozoval sex. Vim, ze mam problem, ale kdyz se to snazim v sobe rozumne probrat, vzdy se zaseknu na bode…ale proc to dela? Jak by mu asi bylo, kdybych ja delala to same? Mam taky zacit s rentgenem kazdeho mladika? Dojde mu to pak? Az do vcera jsem se snazila to nejak prehlizet, ale nejak me to uz dobehlo a ja to poprve ukazala na sve nalade. Nechtela jsem to dat znat, ale zacalo me to zevnitr natolik uzirat a stale uzira…, ze si vsiml. Ptal se me, co mi je, ale ja mam strach o tom mluvit, mam strach, ze zbytecne zkazim ten krasnej bezproblemovej vztah, co mame. Mam stach, ze kdyz mu to povim, zacne se v me pritomnosti citit omezeny, bude se kontrolovat… to nechci, nechci nikoho omezovat, spis chci pochopit… . Nerekla jsem mu, co se me dotklo, rekla jsem, ze o tom ted nechci mluvit, ze to probereme jindy. Jenze vim, ze to taky neni v poradku. Me se ve vztahu vzdy vyplaci mluvit otevrene, vzdy mluvit o vsem otevrene, i kdyby me to melo zabit. Ale tak nejak jsem nevedela, jak to sdelit. Zatim. Snad to v sobe nejak zpracuju a pak, s klidnou hlavou to i proberem. I kdyz popravde, nejradeji bych si to probrala jen sama v sobe a vubec bych ho tim nezatezovala… . Vim, ze na to asi neni rada, ale aspon jsem se tu vypsala 🙂

Odpověď

Milá Radko, tak konečně se dostávám k vašemu dotazu. Nevím už, s čím jsem vám kdy pomohla, přesto děkuji za děkuji, to potěší 🙂 Všechno víte a všechno je vám naprosto jasné, ale nějak to nejde realizovat, ale to je právě ten život. Právě život je o tom, že nás bude stále zkoušet, zda jsme zvládli ten náš úkol, zda už se umíme k situaci, kterou jsme řešit neuměli, postavit maličko lépe. To pochopení přichází pomalu a to zvládání také, nic není hned, je to veeeelmi těžká práce na sobě. Takže se hlavně netrapte, že něco nejde rychle. Zkuste se na to podívat jinak. Proč potřebujete takové partnery? Proč vás učí? Proč to pro vás dělají? No přece vám chtějí pomoci, jen se převlékli za ty černé ošklivé, ale ve skutečnosti jsou to největší pomocníci. Takže rozhodně je neodsuzujte, neberte jejich chování jako špatné. Je nejlepší pro vás! To je první krok – poděkovat jim, že vám tak “krásně” pomáhají. A pak si hlavně uvědomte, proč vám vadí právě tohle jejich chování. Je to vaše velmi nízké sebevědomí. Protože, kdybyste nepochybovala o lásce svého partnera, kdybyste neměla strach, že vás podvede s jinou, klidně byste v té situaci otočila jeho hlavu k sobě, vzala ho za ruku, přivinula se k němu, prostě ho zaměstnala sebou! Ale když si nejste jistá, zda jste hezčí, dokonalejší a přitažlivější než ta, kterou si prohlíží, jste raději zticha a raději na sebe neupozorňujete, aby si nevšiml, že se cítíte vedle té druhé jako myška. Kde je vaše sebevědomí?! Copak nevíte, že jste pro něj nejkrásnější a že vás miluje? Kde cítíte ohrožení? Žádné neexistuje, jen strach ve vaší hlavě. Vážit si sama sebe také znamená nedopustit, aby mi někdo ubližoval, takže proč milovanému člověku nepovědět, co mě trápí? Správně to podejte – ne obviňování, ale mluvte o svých pocitech, jak se při tom cítíte, co vás napadá, jak je vám na duši. Vždyť vás miluje, přece nebude chtít, aby jste měla vedle něj žádné špatné pocity nikdy. Bude se snažit… Pokud nenajdete své sebevědomí, opět o tohoto partnera přijdete, bude dělat to stejné, jako ten první. Chcete to? Prostě si řekněte, že když bude chtít, udělá to, vy to nezměníte. Tak dělejte vše pro to, aby se ve vaší přítomnosti cítil skvěle, aby jste mu byla milenkou i matkou, aby cítil, že jste jen vy jediná. Pak nebude mít důvod hledat jinde. Jste krásná, jedinečná a obdivuhodná bytost, buďte taková 🙂 Podívejte se na videa Klubu Žena je láska, pomohou vám… Vaše Empatia s láskou

Zpět na přehled všech dotazů

Kam dál?