Co můžeme podle orientální diagnostiky pozorovat na svém těle?
Orientální diagnostika vychází z tradičního celostního pohledu na člověka. Všímá si obličeje, pokožky, očí, rtů, jazyka, držení těla a dalších vnějších znaků a hledá v nich souvislosti s jednotlivými orgánovými okruhy.
Následující text vychází především z knihy Michio Kushi – Orientální diagnostika.
Je důležité mít na paměti, že jde o tradiční orientální pohled a způsob interpretace tělesných znaků, nikoli o metodu současné lékařské diagnostiky. Jednotlivé znaky proto samy o sobě neurčují diagnózu konkrétního onemocnění.
PLÍCE
Podle orientální diagnostiky se hlavní zóna spojovaná s plícemi nachází na tvářích, kde ji Kushi dává do souvislosti také s párovým orgánem – tlustým střevem.
Podle orientální diagnostiky si můžeme všímat například:
- barvy tváří – živě červená, růžová, namodralá, velmi bledá či průsvitná barva mají v tomto systému různé významy ve vztahu k plicnímu okruhu,
- chřípí nosu, které je tradičně spojováno s průduškami,
- zduření křídel nosu, které orientální diagnostika dává do souvislosti se zatížením dýchacího systému,
- velikosti a tvaru nosních dírek, kterým tento systém přisuzuje vztah ke stavu plic,
- barvy nosu, tváří a čela a celkového držení ramen,
- výrazné bledosti obličeje,
- stavu sedmých stoliček,
- oblasti středního ucha a Eustachovy trubice,
- oblasti ramen, loktů a vnější strany rukou.
Kushi a další autoři orientální diagnostiky přikládají význam kombinaci více znaků a jejich změnám v čase, nikoli pouze jednomu izolovanému projevu.
A co duše?
V duchovním pohledu Empatie jsou plíce spojovány také s přijímáním a dáváním.
Nádech – přijímám.
Výdech – dávám a pouštím.
Plíce nám tak mohou být krásným symbolem rovnováhy mezi tím, kolik dokážeme přijímat a kolik ze sebe vydáváme. Mohou nás inspirovat k zamyšlení, zda máme ve svém životě dost prostoru „se nadechnout“ a zda tento prostor dopřáváme také druhým.
Více najdete v článku Plíce a tlusté střevo – duchovní příčiny.
TLUSTÉ STŘEVO
Hlavní diagnostickou zónou spojovanou v orientální diagnostice s tlustým střevem je dolní ret, především jeho vnější část.
Tlusté střevo – další diagnostické prvky
Orientální diagnostika si všímá například:
- zduření vnější části spodního rtu, které tradičně spojuje s naplněním či zatížením střeva,
- barvy spodního rtu a změn v oblasti koutků úst,
- zbarvení pokožky kolem úst,
- změn zbarvení zubů,
- zbarvení oblasti pod očima,
- vzhledu a povrchu jazyka – jeho barvy, povlaku, suchosti či popraskání,
- příčné vrásky pod spodním rtem,
- pigmentace spodních víček,
- tvaru a změn v oblasti brady,
- stavu šestých stoliček,
- změn v oblasti lícních kostí.
V tradičním výkladu jsou tyto oblasti dávány do souvislosti s různými projevy střevního okruhu – například se způsobem vyprazdňování, stagnací nebo celkovým zatížením trávení.
Ani zde však jednotlivý znak sám o sobě neznamená, že člověk má konkrétní onemocnění. Orientální diagnostika pracuje především s pozorováním souvislostí a celkového obrazu člověka.
Tlusté střevo a pouštění
V duchovním pohledu Empatie je tlusté střevo nádherným symbolem naší schopnosti třídit, zpracovávat a pouštět.
Tělo si ponechá to, co potřebuje, a zbytek propustí.
A podobnou otázku si můžeme položit také ve svém životě:
Co si chci ponechat – a co už mohu pustit?
Jak zpracovávám situace, které ke mně přicházejí?
Dokážu opustit minulost?
Dokážu odpustit?
Právě proto na Empatii spojujeme období tlustého střeva také s tématem odpuštění a pouštění minulosti.
Tlusté střevo je ukazatelem, jak umíme třídit situace, které k nám přicházejí, jak je zpracováváme a především, jak je umíme opouštět a vypouštět. Je především o tom, jak umíme odpouštět a zbavovat se minulosti.
Více v Duchovních příčinách nemocí
Pozorujte své tělo, ale nedělejte z jednoho znaku diagnózu
Orientální diagnostika je zajímavá především tím, že nás učí dívat se na člověka jako na celek.
Nejde o to postavit se před zrcadlo, najít jednu vrásku nebo změnu barvy a určit si podle ní nemoc.
Mnohem zajímavější je začít si svého těla všímat.
Jak se mění?
Co se na něm opakuje?
Jak souvisí jeho projevy s naším způsobem života, stravou, pohybem, odpočinkem a celkovou životní rovnováhou?
Tělo není náš nepřítel. Je to náš průvodce.
A čím lépe se ho naučíme pozorovat, tím lépe můžeme poznávat sami sebe.
Zdroj: Michio Kushi, Orientální diagnostika, české vydání Pragma.
Chcete se na své zdraví podívat trochu jinak?
Na Empatii se na zdraví nedíváme jen jako na nepřítomnost nemoci.
Hledáme souvislosti mezi tím, co jíme, jak žijeme, co prožíváme – a tím, co nám říká naše tělo.
Pokud je vám tento pohled blízký, začněte se mnou u Života podle A9P.
Stáhněte si můj e-book a poznejte jednoduché principy celostního pohledu na zdraví a život.
→ Chci Život podle A9P
A pokud budete chtít pokračovat ještě hlouběji, několikrát do roka otevírám KLUB Zdraví Empatia, ve kterém společně procházíme jednotlivými Cestami podle přirozeného rytmu roku.
O otevření další Cesty vám dám vědět ♡
