Když nemůžu spát…

Co děláte, když se v noci vzbudíte a nemůžete usnout?

Přesně si pamatuju na doby, kdy jsem z toho byla naprosto vykolejená…

Když jsem se probudila a podívala se na budík, hned jsem byla naštvaná, jak to, že se budím ve tři ráno! A nastal sebenasýrací kolotoč, kdy jsem „věděla“, že mi bude trvat dlouho, než znovu usnu. Každý nový pohled na budík mě dostával do většího a většího varu. Nakonec jsem takhle probdila třeba tři hodiny…

V té době mi nádherně vše umocňoval Ivan svým chrápáním. Nikdy nechrápal, ale když jsem měla období nočního nespaní, tak chrápal vždycky.

Já samozřejmě hned vyrukovala na něj, ať s tím něco dělá 🙂

Jenže mi bylo jasný, že on s tím dělat nemůže nic. Že je to moje výzva.

A tak jsem začala pozorovat, na co myslím, když se v noci probudím.

Uvědomila jsem si, že okamžitě začnu probírat všechno, co jsem nestihla včera a co musím udělat zítra. Vyskočily mi v hlavě všechny nedořešené starosti. A naštvanost se stupňovala proto, že jsem věděla, že ráno vstanu vyčerpaná a nebudu mít sílu ty starosti řešit.

Došlo mi, že celý den mám v hlavě spousty myšlenek.

Pořád něco řeším. V noci ve spánku bych přece ale měla mít hlavu čistou, odpočinout si od myšlení, nemyslet na nic!

A tak jsem tahle noční probuzení začala vnímat jako prostor pro své vlastní zklidnění myšlenek.

Pro meditaci. A tak jsem i udělala.

Když se v noci probudím, okamžitě mi naskočí to, co řeším.

A já, vědomě a cíleně, začnu meditovat.

Vypouštím myšlenky, které přichází, nerozvíjím je, jen je s láskou nevyřešené pustím dál. Soustředím se na svůj dech, na sebe samu, ležící ve tmě.

Bytost, která JE a uvědomuje si POUZE sebe.

Síla přítomného okamžiku je ohromná, kdo jste občas sám se sebou, víte, o čem mluvím…

A tak jsem se do nočních buzení zamilovala! Zamilovala jsem se do Ivanovo chrápání! A co myslíte? On chrápat jasněže přestal 🙂

Začala jsem meditovat i přes den…

Noční buzení je výzva přestat tolik přemýšlet.

Výzva zklidnit své myšlenky a občas dovolit hlavě být dutá.

Pokud se v noci budíte, udělejte si z toho úžasný rituál. A zklidněte své myšlenky i přes den, meditujte.

Meditace je nejrychlejší cesta sám k sobě.

Tvoje vlastní cesta, protože každý se dostaneme jinam. Ale vždycky tam, kde být potřebujeme… často nejen ke zklidnění mysli, zbavení se chaosu ve svém vnějším světě, srovnání se s druhými lidmi, ale i k uzdravení těla.

Meditací dovolujete Vesmíru, aby do vás vstoupil. Vyprázdníte hlavu a je tam místo pro „jinou“ energii.

Zkuste to!

Trpíte-li nespavostí, podpořte i své tělo.

Lecitin pomáhá lépe usnout, vápník s hořčíkem zaručuje klidný spánek bez buzení se.

S láskou vaše Empatia