Co vám lékaři neřeknou III – prostata, hysterektomie

Příliš často sahají chirurgové po skalpelech příliš brzy.

To se týká i rakoviny prostaty.

Zásadní fakta dokazují, že konzervativní léčba časného stadia – tzn. že lékař zaujme bedlivý a vyčkávací postoj a využije dalších forem léčby, jako je třeba hormonální terapie, a nepospíchá s operací, může být to nejlepší východisko, zvláště pro starší muže.

A to především proto, že rakovina prostaty je většinou pomalu rostoucí nádor.

Podle pitevních protokolů má třetina mužů západní Evropy nádor prostaty, ale pouze jedno procento na něj zemře!

Zejména u pacientů nad 70 let je větší pravděpodobnost, že zemřou se svou rakovinou prostaty než kvůli ní.

Existuje spousta důkazů, že většina nádorů prostaty nemetastazuje.

Kromě skutečnosti, že operace prostaty zřejmě nezlepšuje přežívání, může radikální zásah a screening (metody vyhledávání nemoci) „probudit“ mnoho dalších tumorů, které by jinak zůstaly skryty a neškodily by, pokud by byly ponechány neodhalené. V jistých lékařských kruzích jsou též obavy, že radikální zásahy, kterými se léčí rakovina prostaty (i prsu), mohou pouze přispívat k metastázování nádoru.

Bylo totiž odhaleno, že chirurgové náhodně rozšiřují rakovinné buňky do dalších částí těla při operování.

V jedné studii, která sledovala 14 operací, byly po zákroku nalezeny rakovinné buňky prostaty v krvi 12 pacientů. Pouze tři měli tyto buňky v krevních oběhu už před operací. Podobné znepokojení vzrostlo i v otázce chirurgie prsu, především poté, co se zdá, že operace zvyšuje riziko recidivy nebo úmrtí v průběhu tří let po zákroku.

Hysterektomie (odstranění dělohy) předčí všechny ostatní operační zákroky svou zbytečností.

Tři čtvrtiny všech hysterektomií jsou prováděny ženám mladším padesát let ze značně pochybných důvodů. Ačkoli jediným rozumným vysvětlením pro vykonání této operace je karcinom dělohy nebo nezvládnuté poporodní krvácení, čítají právě tyto příčiny pouze 10% ze všech provedených výkonů.

Zbývajících 90% hysterektomií se dělá pro mnoho sporných diagnóz:

myomy • endometrióza (přítomnost děložní sliznice mimo děložní dutinu) • pokles močového měchýře • změny polohy dělohy • silné menstruační krvácení nebo nevysvětlitelné potíže s cyklem, kterým dávají gynekologové bizarní pojmenování „pánevní kongesce“.

Přitom méně než 2 myomy z 1000 a méně než 3% nálezů abnormálních buněk sliznice děložní se vyvinou ve zhoubný nádor!

U abdominálních hysterektomií (tj. břišní cestou), se nežádoucí reakce vyskytují u více než 40% zákroků.

Mezi těmito následky jsou střevní potíže, zadržování moče nebo inkontinence a riziko život ohrožující trombózy, především u žen po menopauze. Třetina až téměř polovina všech žen, které se podrobily hysterektomii nebo odstranění vaječníků, pozoruje snížení sexuální vzrušivosti.

Jestliže má žena vaječníky vyoperovány zároveň s dělohou, může čekat velké potíže v přechodu.

Ale i když jsou vaječníky ponechány, může vést hysterektomie k časnému selhání funkce vaječníků a menopauza přichází dříve než je obvyklé.

Všechny choroby, které nejsou skutečnými indikacemi pro odstranění dělohy, se dají léčit šetrnějšími chirurgickými zákroky, léky, dietou, správnou výživou, výživovými doplňky, alternativní medicínou, apod.

Zdroj: L.McTaggartová: Co vám lékaři neřeknou

Lepší je lékaře vůbec nepotřebovat, a když, tak snad jen kvůli zlomené noze.

Problémy s pohlavními orgány ukazují na problémy v partnerských vztazích – co je pochopit a napravit?

Učíme vás to v programech naší Akademie celostního zdraví,

o vztazích je kurz SOUŽÍT je láska

Vaše Empatia