Tradice Štědrého dne

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem.

Některé lidové zvyky, provozované 24. prosince, pocházejí dokonce ještě z předkřesťanské doby. Kolem roku 1400 popsal sedm nejběžnějších českých lidových tradic, spojených se Štědrým večerem, benediktinský mnich Jan z Holešova. Těmito zvyky byly:

• půst,
• pohoštění a almužna,
• vzájemné obdarování zabalenými dary,
• podávání bílého pečiva v podobě klínu či pletence (patrně vánočka),
• pojídání a krájení ovoce,
• chození na koledu a karneval masek,
• kladení slámy na podlahu kostelů a příbytků.

Vánoční stromeček

Pro nás nejdůležitější tradicí Štědrého dne je zdobení vánočního stromku. Jeho historie u nás není příliš dlouhá. Traduje se, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce roku 1812 v Libeňském zámečku pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich. Velmi brzy pak vánoční stromek začala strojit česká šlechta a v měšťanských rodinách zcela zdomácněl ve 40. letech 19. století. Dříve se vánoční strom zdobil cukrovím, ořechy, jablíčky, lidovými výtvory ze dřeva, slámy, perníku či pečiva. U rozsvíceného stromečku se dodnes zpívají koledy. Mezi nejznámější a nejoblíbenější stále patří „Narodil se Kristus Pán“ (ve zpěvnících doloženo z 15. století).

Vánočka

Vánočka tvarem připomíná Ježíška v povijanu, byla proto symbolem nového života a plodnosti, a tak nesměla chybět v žádném štědrovečerním menu. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami. Proplétání copů vánočky má totiž symbolický význam – spodní nejsilnější prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním jsou spleteny rozum, vůle a cit. Vrchní dva zapletené prameny symbolizují vědění a lásku.

Jmelí

Jmelí se v Čechách obvykle zavěšuje mezi dveře nebo nad jídelní stůl. Spolu s ním se v domě usídlí také štěstí a odvaha. Traduje se také, že přináší ochranu před nemocemi. Ale pozor! Toto funguje jen tehdy, pokud ho získáte darem. Štěstí se totiž nedá koupit.

Naši předkové pak věřili, že je jmelí ochrání před zlými duchy. Pokud dostanete kdykoli mezi Vánocemi a Novým rokem pod jmelím polibek, budete mít štěstí v lásce. Rovněž se také traduje, že žena, která má u sebe kousek jmelí, snadněji otěhotní.

Na jmelí jsou totiž bílé bobule, které obsahují lepivá semena. Díky tomu prý jmelí dokáže spojit dvě osoby opačného pohlaví nebo také udržet (slepit) vztah mezi nimi. Čím více bobulek na jmelí je, tím více štěstí vám přinese v příštím roce. Jmelí ale rozhodně nevyhazujete. Musíte si ho ponechat do dalšího ruku, kdy dostanete darem nové.

Tradice Štědrého dne

Štědrý den býval kdysi postním dnem, doprovázeným řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje. Rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud dodrží celodenní půst. Lidé také věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Večeře byla vždy bohatá a měla obvykle několik chodů. Typickým pokrmem byl černý kuba (kroupy s houbami), hrachová nebo čočková polévka, ovoce, ořechy, jablka, pečené placky. Někdy se jedla také ryba, ale nebyla příliš oblíbená, protože platila za postní jídlo. Kapr se stal pokrmem vánočních tabulí teprve v 19. století.

Šupinky z kapra

Šupiny z kapra jsou symbolem bohatství, proto se před večeří umisťují pod talíře, případně se drží v dlani nebo dávají do peněženky, ale pokud chcete jejich kouzelnou moc podpořit, můžete připravit malý čarodějný rituál. Budete potřebovat: Bazalku, heřmánek, hřebíček, skořici, zázvor, misku, 4 svíčky, kapří šupinu, kovový peníz, mandle

Postup: Vytvoříme ze svíček magický kruh a doprostřed položíme misku. Do ní dáme všechny byliny a kapří šupinu. Obsah zapálíme. V ruce přitom tiskneme peníz a mandli a zaříkáváme

Přijďte ke mně, peníze moje 
a dejte mi již pokoje.

Volám vás sem, volám vás k sobě,
nenechte mě v chudobě.

Představujeme si při tom prospěch, který si přejeme, například zaplacené složenky, věci, které potřebujeme koupit, atd. Když miska přestane doutnat, hodíme kovový peníz, pak sníme mandle. Potom obsah mísy zakopeme do země i s penízem. Nečekejte ovšem, že se znenadání za oknem objeví hrnec zlata, může ovšem přijít výhodná nabídka zaměstnání, dar a podobně.

Co se na Štědrý den nesmí dělat

Zákaz zametat během Štědrého večera vycházel z přesvědčení, že zametáním by mohly být zraněny duše zemřelých předků, které by se později mohly mstít. Stejný důvod měl i zákaz zvedání spadlých předmětů, bílení stěn, mletí obilí, tlučení plodin, vylévání vody na dvůr, prudké vstávání od stolu a vynášení popela. Nesmělo se nic kupovat, prodávat, půjčovat, kýchat nebo sedět naproti dveřím.

Věštění osudu

Ze skořápkových lodiček se svíčkami, které se pokládaly na vodu, se věštilo, jak se majiteli loďky povede příští rok – podle chování lodičky na vodě, podle zhasnutí svíčky a cesty k druhému břehu.

Lití olova – do vody se lilo rozžhavené olovo a ze vzniklého ztuhlého tvaru se věštily události pro další rok nebo povolání budoucího muže.

Rozkrajování jablek a podle tvaru jaderníku se odhaduje osud. Pokud má podobu kříže, má přijít nemoc či dokonce smrt, hvězda přináší štěstí, majetek.

Zajištění plodnosti a hojnosti

Ze štědrovečerní večeře se do země a pod stromy zakopávaly jako obětiny zbytky jídla. Nezapomínalo se ani na domácí zvířata. Krávy dostávaly pečivo z mouky, petržele, šípkových plodů a zbytků z máselnice, aby dobře dojily. Na včelí úl hospodář zaklepal, aby se včely dožily jara. Ani drůbež nepřišla zkrátka. Slepice si tak pochutnaly na směsi pšenice, hrachu a ječmene, aby dobře nesly. Kohoutovi a houserovi se dával česnek, pro odvahu a sílu. Ráno se lidé chodili umýt k potoku či ke studni, aby byli celý rok zdraví. Také vykuřování kadidlem v kostele a následné pálení františků doma patří mezi očistné rituály.

Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha a sám je jeho součástí.

Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. O půlnoci se obvykle chodí do kostela na půlnoční Rybovu „Českou mši vánoční“.

Krásný Štědrý den s tradicemi, které vám dělají radost!

s láskou vaše Empatia