Snažíme se chápat souvislosti našeho života s cyklem přírody, jsme přece její součástí.

Vánoce jsou svaté noci

Předchází jim podzim, doba kdy se příroda stahuje z hmotného světa, oprosťuje se od hmoty a vnějších záležitostí. Stromy se zbavují listí, rostliny zachovávají jen ty své podstatné, životně nezbytné části pro přežití. Zvířata se ukládají k zimnímu spánku nebo omezují svou aktivitu. Celá příroda se stahuje do svého nitra, člověk je její součásti, i my bychom se měli obrátit ke svému nitru.

Čas předvánoční není náhodou časem očisty tlustého střeva, kdy se máme jednoduše zbavit všeho, co již nepotřebujeme, vrátit, co jsme si půjčili, vyčistit byt a duši od všeho, co již není potřeba.

A nastává poté doba ledvin a našich vztahů, kdy bychom měli přehodnotit svůj život, zjistit, co již není mému životu prospívající a naopak, co je potřeba v sobě posílit, nechat vyrůst.

Tahle doba třídění a čištění a ujasňování si věcí končí s příchodem nově zrozeného slunce, s příchodem vánočních dnů.

Úklid je ukončen, začíná doba nových počátků. Je to doba zárodků, semínek, počátků nového.

Prosinec je od slova prosit, je to čas proseb a přání, proto i vše kolem vánoc by mělo toto symbolizovat.

Tvary cukroví jako symboly toho, co si chceme do života přitáhnout – srdíčka = lásku; hvězdičky = duchovní spojení; podkovičky = štěstí; kytičky = zdravou přírodu; rohlíčky = symbol měsíce, citů; naplněné košíčky = hojnost a blahobyt; kuličky = celistvost, úplnost, zdraví; vánočka = spojení všech členů rodiny.

Víte, že vánoční stromeček je vlastně boží penis, který s vděčností zdobíme (koulemi :-))? 

A jeho rozsvícení – ten pocit je nejkrásnější moment vánoc! – kdy jeho tvůrčí, aktivní, mužská síla protne tmu, ženu, pasivitu, to je oplodnění matky Země a naše nová budoucnost!

Proto Vánoce nejsou dobou materiálních dárků, ale dobou setby, dobou přání, duchovních záměrů, dobou začátku.

Jsou velmi důležité, neboť v začátku je již uložen průběh i konec.

Na kvalitě a druhu semena závisí, jaká bude úroda. Proto jsou vánoce svaté 🙂

Dárky jsou také symboly, a to naší vděčnosti za to, že s námi druzí sdílí tento čas…

V povánočních dnech, zpravidla se počítá 12 dní, je doba klidu.

Časová kvalita je vyčkávání, utvoření prázdného prostoru pro nové. Semínka se nedají povytahovat, urychlit růst. Musí se vyčkat. Jen je potřeba je ochránit, nedovolit přístup škodlivým vlivům. Proto se dříve v té době vykuřovaly světnice, stáje, zahrada – zaháněly se nedobré energie a přivolávaly nové, růstu hýčkaného semínka prospěšné.

Jinak se nic nedělalo, nepracovalo se. I vy si dopřejte klid.

Až budete pociťovat ten neuvěřitelný proud lásky o vánočních svátcích, užívejte si ho a zapamatujte si ho.

Tohle jste vy, vy jste láska.

Stále jste láska, nejen ten jeden Štědrý den, jste takoví pořád, je to vaše přirozenost.

Já jsem láska!

MIlunka a Ivan

Kam dál?

Komentáře