Velký pátek

Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus.

Velký pátek, den ukřižování Ježíše Krista

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní modlitbě. Velká pátek je považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Konaly se pouze bohoslužby slova (četly se pašije), nehrály varhany, nezvonily zvony. V kostelech se květinami a svíčkami zdobil jen boží hrob, někdy se do něj ukládal kříž a věřící tu drželi stráž (na Moravě se říkalo hlédat umrlého Ježíša).

Co se na Velikonoční pátek nesmí či musí dělat

• Velký pátek byl dnem plným pověrečných zákazů. Lidé také věřili, že tenhle den  mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek.
• Na Velký pátek drželi lidé přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk a kromě nezbytných povinností se nesmělo pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.
• V některých krajích se nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
• Ovšem nebylo tomu tak všude, někde naopak muži čistili chlévy a hnůj vyváželi na pole, aby zajistili bohatou úrodu, a ženy šily prádlo, protože věřily, že kdo má v šatech pár stehů ušitých velkopátečními nitěmi, bude chráněný před nebezpečím, hlavně uhranutím i utopením.
• Před východem slunce jako první z rodiny vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Nebo vynášely na potok díži s mlékem a chlebovou lopatu, aby bylo v hospodářství stále dost mléka a chleba.
• Řada pověr pocházela ze strachu z čarodějnic a nebezpečí uhranutí, a proto se neslo nic půjčovat, prpotože půjčená věc by mohla být očarovaná.
• Ráno lidé vyrazili k potoku nebo řece, aby se omyli tekoucí vodou, anebo se aspoň snažili ponořit do kádě s vodou. Největší léčivou sílu ale měla voda proudící, zaručené účinná byla voda vyvěrající z lesních pramenů nebo proteklá mlýnským náhonem.
• Voda na Velký pátek dokázala vyléčit choroby očí a kůže, nosila krásu a svěžest. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně.
• Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Na Velký pátek se otvírají poklady

Na Velký pátek se údajně otevírají skály a země a vydávají poklady,  které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Tradiční velkopáteční pokrmy

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, a tak nevařili a  nejedli maso. Podávala se například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Na Kladensku se jedla čočka, které měla přinést do stavení peníze.

Staročeské ušelo

Ingredience

• 100 g másla
• 100 g cukru
• 80 g pšeničné krupice
• 6 žloutků
• špetka soli
• 1 žička skořice
• povidla

Postup

Nejprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi 20 minut dojít. Kaši rozdělíme do dvou misek, každou ozdobíme lžičkou povidel a posypeme skořicí, můžeme přidat ještě plátky jablka nebo jiného ovoce.

Vracíme se k tradicím předků stejně jako k sobě – Táhni k sobě

Užijte si magický Velký pátek a zítra se těšte na Bílou sobotu, stejně jako na každý následující den kdykoliv v roce 🙂

Užívejte!

s láskou vaše Empatia