Mnoho studií se zabývalo látkami obsaženými v ovoci a zelenině a jejich působením v organismu.
Řada těchto látek se přirozeně vyskytuje v ovoci a zelenině. Pozornost vědců přitáhl také chlorofyl – zelené barvivo rostlin.
Chlorofyl je přírodní pigment, který dává rostlinám jejich charakteristickou zelenou barvu a hraje zásadní úlohu při fotosyntéze.
Chlorofylin
Chlorofylin je ve vodě rozpustný derivát chlorofylu. Používá se již desítky let například v potravinářství a stal se také předmětem řady vědeckých výzkumů.
Vědci se zabývali mimo jiné vzájemným působením chlorofylinu a některých látek, kterým může být člověk vystaven prostřednictvím potravy nebo životního prostředí.
Pozornost byla věnována například:
- aflatoxinům vznikajícím při kontaminaci některých obilovin a ořechů plísněmi,
- heterocyklickým aminům vznikajícím při tepelném zpracování masa,
- polycyklickým aromatickým uhlovodíkům, které vznikají při spalování a mohou se vyskytovat také ve znečištěném ovzduší.
Chlorofylin zaujal také vědce zabývající se aflatoxiny
V roce 2002 vyšel článek „Chlorophylls and Cancer Prevention: Passing the First Hurdle“ od Dr. George S. Baileyho.
Zabýval se mimo jiné výsledky výzkumu u populace ve východní Číně, která byla dlouhodobě vystavena vysoké expozici aflatoxinům.
V rámci studie dostávali účastníci 100 mg chlorofylinu třikrát denně. Výzkumníci následně sledovali změny jednoho z biomarkerů souvisejících s expozicí aflatoxinu.
Výsledky tohoto i dalších výzkumů přispěly k dalšímu vědeckému zájmu o chlorofyl, chlorofylin a jejich vlastnosti.
Výzkum těchto látek pokračuje a je zajímavým příkladem toho, jak mohou látky přirozeně spojené se světem rostlin inspirovat vědecké zkoumání.
Zdroj: Linus Pauling Institute


