Mnoho studií na zvířatech prokázaly že různé látky z ovoce a zeleniny chrání buňky před karcinogeny.

Většinou se takto aktivní látky vyskytují v ovoci a zelenině, ale v tak v nízké koncentraci, že dávky potřebné k ochraně před rakovinným bujením nemůžeme běžnou stravou dosáhnout. Vzhledem k velkému antikarcinogennímu účinku zelených rostlin, přitáhl pozornost vědců chlorofyl.

Vědci zkoumali chemoprotektivní účinek chlorofylu a přitom zjistily, že chlorofyl sám o sobě má silný antikarcinogenní účinek.

Chlorofylin je snadno vyrobitelný s chlorofylu a jeho velkou výhodou je rozpustnost ve vodě. Chlorofylin je používán desítky let v potravinářství, k hojení ran a pro kontrolu zápachu a nehojících se ran bez průkazu nežádoucích účinku.

Protinádorové působení chlorofylinu bylo hlášeno v desítkách studií. Chlorofylin působí především v zahajovací fázi karcinogeneze.

Důležitá je ochrana chlorofylinem před  nejobávanějšími karcinogeny

1. aflatoxinem z plísňové kontaminace zrn a ořechů
2. také před heterocyklickýmiaminy z tepelně zpracovaného masa
3. a polycyklickými aromatickými uhlovodíky vznikající při spalovaní a hojně se vyskytujícími se v ovzduší.

Významná protinádorová aktivita chlorofylinu byla zaznamenána v roce 2002 v článku „Chlorophylls and Cancer Prevention: Passing the First Hurdle,” by Dr. George S. Bailey“. Článek shrnuje výsledky klinické studie užívání chlorofylinu v denní dietní dávce u populace ve východní Číně, kde je populace vystavena chronicky a nevyhnutelně vysoké expozici aflatoxinu a je zde zvýšený výskyt rakoviny jater. Podávání 100 mg chlorofylinu  3x denně vedlo k signifikantnímu poklesu  o 55% aflatoxin-DNA adduct (marker určující poškození DNA) v moči účastníků. Zvýšené vylučování močí tohoto biomarkeru je spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny jater.

Závěr vědeckých studií je, že nejlepšího preventivního účinku chlorofylinem dosáhneme, pokud jej (Liquid Chlorophyll) budeme pravidelně popíjet během dne, zvláště pohybujeme-li se v znečištěném ovzduší (chemické provozy, smogová situace, kouření) a konzumujeme-li maso či větší množství různých obilných zrn či ořechů.
Zdroj: Linus Pauling Institute

Kam dál?

Komentáře