Energetická databáze a kde jsem JÁ

Každý z nás svým vlastním způsobem přijímáme, jak funguje svět.

Přijali jsme nějaké vysvětlení, které nám dává smysl a tak v něj věříme. Snad už nikdo si nemyslí, že máme jen hmotnou, biologickou podstatu, že jsme jen jedním z živočišných druhů…

To, že základem nejmenší částečky hmoty je energie, je už obecně jasné všem. A také to, že je to obráceně, než jsme si kdy mysleli. Že tím, co určuje, jak bude vypadat hmota, je právě energie. Že hmota je jen „zhuštěná“ energie.

Vše je jen energetická databáze a my v ní.

Představuju si celý Vesmír a vše v něm jako jednu velkou kouli, která se neustále točí, neustále kutálí.

Něco jako zeměkoule, která by byla průhledná, takže bychom viděli vše uvnitř se všemi pohyby, které tam probíhají, a také by neměla zemskou kůru, která ji odděluje od okolního Vesmíru, ale jakoby k zeměkouli patřily všechny ostatní vrstvy a sféry a dál a dál…

Když si představím celý Vesmír jako jednu ohromnou kouli všech existujících energií, pak je jasné, že mezi vším, co existuje, musí probíhat nějaký kontakt.

Že všechno, co existuje, nějakým způsobem spolu souvisí.

Dobrým příkladem je naše tělo, složené z neuvěřitelného množství různých buněk, ale dohromady spolu nějak komunikují, spolupracují, fungují jako jeden systém. Jediným záměrem tohoto systému je přežít. Každá buňka, ať má jakoukoliv práci, ví, že musí s ostatními spolupracovat na tomto jediném záměru celku, protože bez spolupráce celek skončí včetně ní samé.

Vnímání sebe jako součástí celku nás nutně musí vést ke stejnému pocitu a chování.

K pocitu, že prostě musím v zájmu vlastního přežití, spolupracovat.

Co to znamená spolupracovat? Představíme si pod tím většinou jenom druhé lidi, ale spolupracovat nemáme pouze s lidmi, ale se vším. Soužít se vším, co je součástí této energetické databáze, co je součástí tohoto celku. S ročními obdobími, se zvířaty, rostlinami, vodou, zemí. S rytmem plynutí času. S barvami kolem nás, s vůněmi. Ze zvuky, chutěmi a emocemi. Prostě se vším, co je kolem nás v jedné energetické databázi.

Ve chvíli, kdy skutečně pocítíme, že jsme součástí celku, že všechno, nač se podívám, se mnou nějak souvisí a že všichni lidi, které znám, neznám, líbí se mi a nelíbí, všechny emoce, které odmítám a všechno,  co soudím, mě ovlivňuje a nějak se se mnou propojuje, v tu chvíli musím přijmout, že i viry, které způsobují nemoci jsou součástí celku. I s viry musíme nějak spolupracovat.

Ve chvíli, kdy vím, že jsem součástí celku, tak je mi jasné, že nic není špatně, všechno se děje ve prospěch přežití celku.

A nastupuje pocit vděčnosti. Vděčnosti, že tu jsem, že můžu jednoduše žít. Že vidím, slyším, cítím, mluvím, hýbu se, zpívám, miluji. Cítím se tak plná a obdarovaná vším, co mě obklopuje, že cítím nutnost nějak to vracet. Nějak přesunout energii vděčnosti a naplnění dál. Vděčnost za život je síla, která násobí propojení a společnou vibraci, na které všichni fungujeme. Pokud jste někdy cítili energii ve svých rukou, ve svém těle, tak přesně o této energii mluvím. Je všudypřítomná a jen na nás záleží, zda jsme na ni napojeni a pak čerpáme, nebo nejsme a strádáme.

Vděčnost je zásuvka, přes kterou se zapojujeme ke zdroji.

Každý z nás toužíme být stále napojení v zásuvce, protože je to povznášející stav. Jenže zatím nejsme jako celek v takové rovnováze, aby to bylo možné. Zkuste se zamyslet, zda cítíte lásku ke všemu a všem. Určitě ne. Zkuste se rozhlédnout, jak vaše okolí vnímá svět a naše vzájemné propojení. Většinou všichni hledáme a ztrácíme se. Proto nemůžeme být stále napojeni, musíme si odpojení prožívat ještě stále na vlastní kůži, abychom se díky stejně prožitému mohli spojovat s ostatními. Protože selhání spojuje nejvíc a nejvíc nám pomáhá nesoudit druhé.

Každý se snažíme být stále napojeni a každému z nás funguje něco jiného. Procházky, cvičení, hudba, tanec, meditace, vizualizace, afirmace, modlitby. Cokoliv použít jako berličku je skvělé, proto je máme.

Vděčnost za život nás spojuje se vším.

Přestáváme něco milovat a něco nenávidět. Přestáváme hodnotit a soudit. Všechno se zdá jako super potřebné. Jsme vděčni za bolesti, nemoci, problémy, protože víme, že i to je součástí celku a je to potřeba, protože i to vede k jednomu jedinému záměru celku – k přežití. Přijetím všeho jako toho nejvíc potřebného pro celek přestáváme bojovat a umožňujeme věcem, aby se děly. A my se jim přizpůsobujeme, snažíme se je akceptovat, hlavně jim nebránit a dovolit jim prostě plout. Situace pozorujeme, ale vzdáváme se hodnocení, co je špatně a co je dobře. Víme, že vše je dobře.

Jsme vděční i za viry, které nás zastavily.

Udělaly tu nejlepší službu, kterou v tu chvíli celek, v zájmu jediného záměru – přežít – potřeboval.

V pocitu sounáležitosti je nám všem jasné, že musí přijít další nepříjemnosti. Vesmírná koule, celá energetická databáze, musí ve snaze přežít udržovat rovnováhu. Rovnováha se udržuje různými nástroji, cukrem i bičem, jak je to třeba. Všichni bychom raději jen ten cukr, ale vzpomeňte si na spoustu toho, co je za námi. Nebyl to právě bič, který nám nejvíc otevřel oči i srdce? Kdy to nejdřív bolelo, ale muselo to být? A co si o té situaci myslíte teď? Určitě, že to bylo to nejlepší, co jste potřebovali zažít…

Je ale možné vyzobat si spoustu, ale spoustu cukru.

Pokud najdeme sami sebe a víme, kam v celé té ohromné databázi patříme, pak nepotřebujeme bič, protože víme, kudy jít za cukrem. Určitě všichni víte, jak najít sám sebe v energetické databázi, kterou představuje energetická růžice.

Pokud nevíte, kam patříte, můžete si to spočítat TADY

Pokud znáte své místo, vidíte, jaký vliv na své okolí máte, koho a jak ovlivňujete. Můžete si spočítat prvek svého partnera, rodičů, dětí a vyčíst vztahy, jaké s nimi máte.

A můžete s vděčností vkládat do toku energie v celém systému to nejlepší ze sebe:

VODY – schopnost uhlazovat vztahy a konflikty

DŘEVA – umění spojovat lidi

OHNĚ – schopnost inspirovat

ZEMĚ – dar realizovat vize

KOVY – umění tvrdě pracovat

A můžete s vděčností přijímat impulzy pro svou změnu.

Protože víte, že každý máme své přednosti, schopnosti a dary, kterými máme obohacovat svět. Ale máme i stejné množství nedostatků, chyb, které jsou výzvami k překonání a ke změně. Přijmout svůj stín, překračovat své nedostatky je cesta k tomu, abych nejen já se stal lepší bytostí s krásnější energií, ale abych svou změnou posunul celý systém.

VODY – učit se mluvit o svých pocitech

DŘEVA – nelpět na svém názoru

OHNĚ – nekritizovat druhé

ZEMĚ – neprotlačovat svou pravdu

KOVY – opustit minulost

Dary a výzvy se můžete učit ve „svém“ on-line programu pro váš prvek. Pro Vody Soužít je láska, Pro Dřeva Tolerovat je láska, pro Ohně Radovat se je láska, pro Země Přijímat je láska a pro Kovy Odpustit je láska na AKADEMII CELOSTNÍHO ZDRAVÍ.

To ale není zdaleka všechno, co můžeme udělat jako jedinci v celém soukolí energetické databáze.

Představte si, že do prvku, ve kterém jste vy, současně patří i spoustu dalších věcí z našeho světa. Některé tělesné orgánové skupiny, emoce, barvy, roční období, časy, čísla, chutě, emoce. Takže tím, že budete jíst určité potraviny vhodné pro váš prvek, budete podporovat „vaše“ tělesné orgány, budete se obklopovat barvami „vašeho“ prvku, budete energii svého prvku posilovat, a tím posilovat celý systém! Podívejte se na růžici:

Můžete jakýmkoliv způsobem posílit svou energii a tím pomoci celému systému v záměru přežít! Cokoliv pozitivního se počítá.

Pokud budete navíc respektovat tok energií během roku, tak budete podporovat nejen svůj prvek se vším, co do něj patří v období pro něj nejvhodnějším, ale máte možnost obcházet celé kolečko stále dokola a vytvořit ze svého dávání energie celku spirálu. Stále dokola během roku podporovat část růžice, část energie v nás samých (protože všichni máme všechny tělesné orgány a projevujeme všechny emoce, jen ty „naše“ jsou maličko intenzivnější). O tom, jak podporovat jednotlivé orgánové skupiny preventivně najdete v Očista těla.

O toku energií se můžete víc dozvědět v Energetické růžici

A co nejdůležitějšího na závěr?

Víte, co vlastníte a co je hybatelem, motorem, kterým vy osobně disponujete a nikdo jiný to nemůže použít? Víte, co je tou energií, která vše rozhýbává?

Je to vaše pozornost.

Pozornost je vaše zástrčka, kterou se připojujete do zásuvky vesmírné databáze energie. Můžete nasměrovat svou pozornost na cokoliv, co chcete zlepšit a jste napojeni. Můžete začít odkudkoliv a vše je napojení. Nejde vám snadno pracovat s emocemi, neumíte odpustit, tak budete pracovat s tělesným orgány a vyčistíte si tlusté střevo. Nemůžete se zbavit chuti na sladké a prostě si každý den musíte dát kousek čokolády, tak budete pracovat na své sebelásce a každý den si budete do zrcadla opakovat láskyplná vyjádření sami k sobě.

Čemu věnujeme pozornost, to roste. Protože naše pozornost je směr toku naší energie.

Věnujme ji s vědomím, že jsme součástí celku a že všem nám jde o jediný záměr – přežít.

s láskou vaše Empatia