Jste spokojení tady a teď? Nebo máte písek ve žlučníku?

Žlučník je orgán, který ukazuje, zda jsme spokojeni nebo nejsme. Je naprosto jasné, že v situacích, které nám vyhovují, spokojení bez problémů jsme, ale co v těch nepříjemných?

Jsme ve fázi, že si říkáme:

Jak mohu být spokojený, když je kolem mne tolik nepříjemností?

Partner, děti, spolupracovníci, soused, starosta, obchodníci, bankéři, vláda, prezident,…?

Pokud vás toto napadá, jste ve fázi oběti,

a oběť je závislá na druhých, na chování druhých, není schopná žít svůj život podle sebe, vlastně nežije… A co  s tím?

Za prvé je třeba si uvědomit, že tím, že to takto, třeba jen někdy nebo s někým, cítíme, neznamená, že jsme špatní.

Je to přirozený proces přejímání zodpovědnosti za svůj život na sebe. Máme to tak všichni a všichni se k tomu dříve či později dopracujeme.

A co vám může pomoci dostat se z fáze oběti?

1. Buďte se sebou trpěliví a dejte si čas, než se naučíte změnit svůj postoj.

Takže když přijde situace, která vás běžně rozčílí nebo štve, naučte se nezareagovat stejně jako obvykle. Mlčte a nereagujte. Nijak. Dejte si čas. Odejděte.

2. V ústraní si připomeňte, co stejně víte, základní vesmírný zákon, že nic se neděje náhodou

a že tohle, co jste právě prožili, jste přesně potřebovali. Třeba neznáte důvod, ale rozhodně to není náhoda. Vy jste to potřebovali, přitáhli si to.

Je to první krok k tomu uvědomit si, že je to vaše věc, ne toho druhého člověka, kdo vás naštval.

3. Následně si připomeňte, že jediný důležitý na tomto světě jste pro sebe jen a jen vy, vaše cesta a vaše zdokonalování sebe a váš posun k lepšímu.

Druzí jsou jen trenéři, učitelé, někdo, kdo vám prostě jen připravuje laťku, kterou máte přeskočit, zadává učební látku, kterou se máte naučit – vy.

Druzí lidé nemají žádnou jinou funkci, než aby vás něco učili. Z toho pohledu není důležité jejich chování, ale vaše reakce na ně!

Přijde úžasné pochopení – přestanete se na své trenéry zlobit.

4. A tím se dostáváte k tomu nejdůležitějšímu – pokusíte se najít, proč vás ten druhý tak rozčílil,

co vás zlobí, co nechcete skousnout, co vás mrzí a štve, co nechcete přijmout. A přijdete na to, že ten druhý dělá něco, co pro mne je nepřijatelné.

Já ale vím, že druhého nemohu změnit, takže to nepřijatelné vyřeším tak, že buď se pokusím to přijmout, nebo toho druhého nechám, ať si to dělá, jak chce, a nebo se zařídím tak, abych se toho, co skousnout (zatím) nemohu, nemusel účastnit.

Já se změním!

A když na to nepřijdete, vůbec to nevadí, Vesmír funguje dokonale a vždy ví nejlépe, kdy vám přinese odpověď na vaše otázky. Když na to nemůžete přijít, asi ještě nemáte 🙂

Žlučník nám ukazuje, jak umíme pracovat s naší agresí, zlobou, naštvaností.

Zda ji v sobě dusíme a užíráme sami sebe, nebo vybouchneme jako sopka a chrlíme lávu na druhé.

My už ale víme, že situace, která vyvolala naši zlobu, byla rozhodně pro náš prospěch, a tak ji pěkně zpracuji (namydlím, roztrávím žlučovými kyselinami) a pustím dál ke zpracování a pochopení (do tenkého střeva).

Jestli to pochopím, vstřebám, nechám na Vesmíru, já už vím, že informace přijdou, až je budu potřebovat. A pokud mám zácpu, situace ve mně vyvolala křivdy, pokud mám průjem, nejsem ještě připraven je přijmout jako svou školu. Nevadí.

Jediné nejlepší řešení, jak zpracovat konflikt a agresi, jak mít dokonale čistý žlučník, je nebojovat!

Super informace, řeknete si, ale umíme to? Jasně že ne…. rozhodně ne vždy. Pak je jasné, že každý z nás má přetížený žlučník a v něm bahýnko, píseček, kamínky či šutry. Takže hledáme, jak si ho vyčistíme.

Na internetu je mnoho rad, většinou pít olivový olej s citronem, a to třeba v sobotu jednou měsíčně. Také to v naší očistě jater a žlučníku zmiňujeme. Varujeme tam ale, že to není pro každého. Pro mě tedy ne, zkoušela jsem a dopadla mizerně. Bylo mi opravdu velmi, velmi zle, nebyla jsem schopna vypít, udržet v sobě. Tak už to nezkouším a čistím se přijatelněji. Sice za peníze, ale snesitelně.

Každá očista je výborná, ale měli bychom k ní přistupovat jako k nadstavbě  každodenního starání se o sebe,

o zdravou stravu, zdravý životní styl, pohyb, vztahy.

Mám často pocit, že lidé přistupují k očistám stejně jako k léčbě léky – chvíli něco udělám a zase se pak vrátím ke starému způsobu života.

Mnoho lidí se ptá – mohu se zbavit žlučníkového kamene jinak než operací? Ano, ano, a znovu ano!

Ale ne pouhým sobotním pitím olivového oleje s citronem. Kámen se tvořil roky, roky jsme zhmotňovali své zloby, a teď chceme za sobotní odpoledne všechno vyhodit a hlavně pochopit? Víme, že to nejde, jen jsme normální lidé a chceme vše rychle.

Pokud si necháte odstranit žlučový kámen (pokud vám tedy neufiknou celý žlučník, to pak teprve nastanou ty pravé problémy) nějak rychle, nebo se ho zbavíte rychle rychlou očistou, stejně si musíte dát čas na změnu svého zlostného chování. Jinak se samozřejmě bude kamínek tvořit znovu. Nebo se zloba začne zhmotňovat někde jinde.

Je nejlepší čas na očistu svého žlučníku, on to stejně teď dělá sám, tak mu pomozte 🙂

A vše o zlobení, vztekání a žlučníku a játrech najdete na Tolerovat je láska

S láskou vaše Empatia