Máš už karty Afirmace s Empatií – prvek Dřevo?

V polovině února nám začalo očistné období našeho žlučníku a jater. S jistotou tvrdím, že naprosto každý z nás potřebuje svá játra vyčistit.

Ať se o sebe staráte sebevíc, ať se stravujete sebelépe, ať máte pocit, že jste spokojenost a láska sama.

Všichni bez rozdílu potřebujeme svá játra léčit.

Nevíte, proč zrovna vy?

Budeme postupovat krok za krokem v léčbě, budeme si krok za krokem odhalovat příčiny oslabení třeba právě našeho žlučníku a našich jater. Věřte mi, každý se v něčem najdete, pokud ne ve všem. A pokud jste prvek Dřevo, víte, že vaše nejohroženější orgány jsou právě játra a žlučník, vám asi už nikdo zdůrazňovat nemusí, proč (určitě doma máte naše e-booky nebo jste si prošli Harmonickými vztahy nebo jste s námi v kurzu Tolerovat je láska).

I. Vše, co se mi děje, je pro mé dobro

Tohle vědomí je základ spokojenosti. Ale snadno se to řekne, ale hůř dělá. Hlavně tehdy, když se děje něco, co se mi ale vůbec nelíbí. Známe to všichni.

Ráno zaspím, ujede mi autobus, cestou uklouznu a skoro si zlomím nohu. Zapomenu koupit tu nejdůležitější věc, kterou jsem potřebovala k tomu, abych vůbec mohla uvařit. Ztratím peněženku se všemi doklady. Zastaví mě policie a já nemám techničák. Zavolá mi učitelka mého dítěte, stěžuje si na něj a pozve si mě na kobereček do ředitelny. Můj muž mi oznámí, že bohužel z toho víkendu, který jsme měli spolu strávit, nebude nic, musí do práce. V práci mi oznámí, že buď mi sníží plat nebo dostanu výpověď.

A tak můžeme pokračovat, každý máme takových situací za sebou opravdu hodně. Vzpomínáte si na pocity, které jste při tom měli? Jak jste se cítili? Co bylo tím prvním, co vás přepadlo? No jasně – vztek!

Vztek a zlost na sebe, na druhé, na situaci, na okolnosti.

Jenže i Vše, co se neděje tak, jak si já přeju, je pro mé dobro!

Nikdy nezapomenu na mé první setkání s tímto postojem. Jeli jsme autem s mým učitelem Milanem Walkem a telefonuje mi Ivan – dostal v práci výpověď. Já tenkrát začala podnikat, takže také žádný zaručený extra příjem, tři děti na studiích, hypotéka, měsíčných výdajů hodně. A teď ten hlavní příjem, který nás zajišťoval, byl pryč. Měla jsem zlost, a rozčilovala jsem se, proč nevyhodili Ivanova kolegu, který měl rozhodně horší výsledky než on, asi si na něj zasedli nebo co? Lomcoval se mnou vztek. A Milan mi naprosto klidně a vesele řekl:”Jé, to je paráda! Super! Aspoň bude moct konečně dělat to, co ho baví a co dělat chce!” Koukala jsem na něj, jako by spadl z višně.

Ještě dlouho mi trvalo, než jsem úplně pochopila jeho postoj a uvěřila, že to nebyla přetvářka, jen aby mě uklidnil. Dnes vím, že tenhle postoj se skutečně dá naučit a vypěstovat, že s tímhle postojem je možné přistoupit úplně ke všemu.

Uvědomte si, že nezažíváte nic, co nezažívají i druzí, je to normální a zažívají to všichni. Nepříjemnosti tu jsou a budou.

My přece víme, že tyhle “nepříjemnosti” jsou jen možnosti, jak se můžeme trénovat v tom, být lepší a víc láska 🙂

Jsme ve škole života a bude to takhle celý život. Smíření se s tréninkem je první krok k tomu, se tím nevztekat.

Když přijmete, že je to naprosto normální trénink, je jen na vás, jak jste vytrénovaní a zda chcete nebo nechcete dál trénovat. Můžete si dnes říci:”Kašlu na to, dneska nechci trénovat nic, budu se prostě vztekat a rozčilovat.” A budete mít zkažený den, večer si lehnete do postele a řeknete si, že kdyby tenhle den nebyl, bylo by lépe. Takže jste přišli o den života, náhradní termín nedostanete. Ale co, odpočinek si taky dát můžete, ne? On totiž trénink stejně bude pokračovat 🙂

A tak si zkuste říct:

Když se věci nedějí tak, jak se mi líbí a jak si je přeju a chci, vždy se dějí lépe, než jsem si to naplánoval já.

Vesmír je skutečně dokonalý a ví mnohem lépe, co potřebujeme dostat. Nedává nám to, co chceme, ale co potřebujeme. A co potřebujeme proto, abychom se stali lepší, posunuli se. Vesmír nechce, abychom stagnovali nebo se vraceli na cestě zpět.

Přijměte svůj vztek jako normální stav. Nepotlačujte ho. Potlačená agrese je horší než vykřičená, ublížíte sami sobě. Máte právo být rozčilení a mít vztek. Co už ale v pořádku není, je vztek dál šířit, násobit, hrabat se v něm.

Takže si řekněte:

“Fajn, jsem sice pěkně vzteklej a dost mě to štve, ale přece vím, že důvod to má, a to dobrý důvod pro mne. Tak fajn, musím ten pocit přeorat a změnit.”

A jak?

Pověste si boxovací pytel a mlaťte do něj. Zavřete se do komory a řvěte a nadávejte. Sedněte na kolo a vyjeďte pořádný kopec. Udělejte cokoliv, co vám pomůže vztek dostat ze sebe ven, tu hnusnou vzteklou energii ven – ale sami! Neřvěte na druhého, nemlaťte druhého, buďte v tom sami – je to váš vztek, nikdo druhý s tím nemá nic společného.

Vše, co se mi děje a mně se to nelíbí, je pro mé dobro! Čím víc se mi to nelíbí, tím víc je to pro mé dobro!

A stáhněte si Afirmační karty pro prvek Dřevo!

S láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře