Máš už karty Afirmace s Empatií – prvek Dřevo?

Jsem opravdu nadšena, kolik z vás si čistíte svá játra! Ani nevíte, co je to za úžasný pocit, když přesně, kdy začíná očista jater, začnou přicházet objednávky na jaterní kůru! Dáváte mi tím najevo, že mi věříte a že jsem pro vás inspirací. Moc vám za to děkuju!

Máme pro vás komplexní program, zabývající se játry, žlučníkem, spokojeností a tolerancí, pokud je to vaše téma vstupte do TOLEROVAT JE LÁSKA

Budeme vám pomáhat při očistě tím, čím můžeme – povzbudivým slovem!

Jako první krok v naší očistě

jsme si připoměli naprostý základ toho, jak být spokojený a nevztekat se. Jednoduše stále někde vzadu vědět, že cokoliv, i to nejnepříjemnější, je vždy pro mé dobro. I to, když se věci nedějí, jak já si je plánuji, je pro mé dobro. A taky víme, že máme právo mít vztek a být rozčílení, ale je třeba dostat to ze sebe ven – a to fyzicky.

Takže si pěkně zaboxujeme, jenže když si vzpomeneme, co se nám nepříjemného přihodilo, blbý pocit se znovu vrací. Co teď s tím? Přece nestrávím celý život v posilovně? 🙂

II. Žádná situace není špatná nebo dobrá, jde jen o můj úhel pohledu, jak se na ni dívám!

Věříte tomu? No jasněže jo! Sami to víte a sami to prožíváte. Někomu se něco stane a on se nehorázně rozčiluje. Vám ale vůbec nepřijde, že je to tak šílené, jak on se k tomu staví. Dokonce vám to přijde jako naprosto zanedbatelná pitomost. No a tak přesně tak, jen obráceně, je to s vašimi nepříjemnostmi. I druhým lidem se vaše problémy zdají být malicherné.

A tak si najděte pomůcky, které vám pomohou změnit úhel pohledu na vaši nepříjemnou situaci.

Já to mám tak, že mám v záloze různé pomůcky na různé situace, v každé se hodí jiná 🙂

Mám člověka, který podle mého žije v naprosto neutěšené životní situaci. Žena ho vyhodila z domu, žije na ubytovně s cikány a protože je neuvěřitelně hodný (a maličko jednodušší), tak si umíte představit, co mezi nimi zažívá. Zneužívání, nadávky, vydírání. Nemá práci, nemá co jíst, nemá nikoho, je sám. Na něj si vždycky vzpomenu, když mám pocit, že by můj materiální život mohl být lepší.

Mám partnery, kteří vedle sebe žijí celý život kvůli penězům, domu, dětem, novému bazénu a dovolené v Alpách. Oni se nijak netají tím, že žádná láska mezi nimi není. Jsou spolu proto, že to z nějakého důvodu oběma vyhovuje. Vidět tyhle dva lidi spolu je tak zdrcující a smutné! Kdykoliv mám pocit, že jsme s Ivanem nějak v nepohodě, vzpomenu si na ně a vím, že miluji a vše ostatní je blbost a zvládneme to.

Mám “kamarádku” (které se vyhýbám), která neumí nic jiného říkat, než jaké má problémy, s kým má jaké trápení, kde ji co bolí, čeho se bojí a jak je na všechno naštvaná, co ji všichni ti odporní lidé dělají. Vždycky, když ji slyším, jsem smutná ze sebe, že jsem se někdy uchýlila (nebo uchýlím) k podobnému obviňování celého světa, a přísahám si, že takhle nikdy už mluvit nebudu.

A tak mám takových “pomůcek” víc. Já je potřebuji…

Když se vyboxuju, vzpomenu si na nějakou “pomůcku”. A víte, co přijde? Neuvěřitelná vděčnost za to, co mám právě teď a tady. Jak to mám a jak to nemám.

Vypláču se radostí, že jsem šťastný člověk, i když se mi stala taková nepříjemná věc. A hotovo, je to pryč.

Tak to zkuste!
S láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře