Mám pro vás čerstvý příběh jedné ženy, no, i když vlastně moc čerstvý není, její problém, který řeší už deset let pomocí lékařských rad, se dnes uzavřel.

Možná tomu nebudete věřit, co je možné….

Před asi deseti lety se u nás objevila mladá žena, doma tři děti a manžela, kterého nemilovala, v děloze myom, který rostl.

Silná rodinná karma, která jí vedla k tomu nebýt závislá na partnerovi, nemít někoho jen proto, aby nebyla sama, najít svou ženskou stránku, učit se milovat muže jako žena, ne jako závislé dítě.

Snažila se vše pochopit, rozvedla se.

Svou touhu někoho vlastnit a mít se snažila krotit, přesto prošla několika vztahy se zadanými muži.

Svou potřebu partnerství přenesla na své děti – syny, vztah k nim se začal měnit z mateřského na partnerský, postupně jí přestali brát jako autoritu.

Závislost na někom se přenesla na ně. Myom rostl.

Lékaři samozřejmě doporučili hormonální léčbu.

A tak ačkoliv jsme se snažili vysvětlit souvislosti s lymfou, a vypadalo to, že i ona vše chápe a přijímá, asi tomu moc nevěřila, koupila si jedno balení Oceanu a cucala ho půl roku, což samozřejmě nemohlo mít na očistu lymfy žádný léčebný vliv.

Píchali jí hormonální injekce takového kalibru, že vždy týden po nich byla naprosto nepoužitelná, bez energie, síly, byla ráda, že spí. Začala kolabovat štítná žláza.

Myom po roce hormonální léčby vyrostl tak, že byl znatelný přes břicho, prostě byla na břiše tvrdá boule.

Jiné řešení než odstranění dělohy i s myomem prý není.

Byla tak vyčerpaná, že souhlasila, už chtěla mít od toho pokoj.

Vysvětlovali jsme, že od toho pokoj mít po hysterektomii nebude, že myom sice bude pryč, ale příčina – zablokovaná lymfa – zůstává, hormonální problémy zůstanou a navíc přibydou problémy další, marně.

Po operaci vypadalo půl roku vše dobře.

Objevil se nový partner a vypadalo to, že snad tentokrát ten pravý, našla si novou práci, ve které může uplatnit svou sílu a své schopnosti, svou potřebu svobodného fungování, vše vypadalo, že už to bude jen lepší.

Ale přibírala na váze, resp. začala otékat. Pět kilo za dva měsíce. Lymfa stále netekla. Objevila se celulitita na místech, na kterých obvykle nebývá – takže po dvou letech další láhev Oceanu. Opět zapomínala užívat, pocucávala, když si vzpomněla.

Začala mít pocit plnosti v pochvě, jakoby tam sestupovalo něco, co tam být nemá.

Měla problém udržet moč, začala nestíhat na záchod, musela chodit velmi často.

Povolovalo svalstvo pánevního dna a začalo klesat.

Lékaři doporučili podpůrnou síťku, prý naprosto dokonalé řešení. Tak šla.

Lékaři zkonstatovali, že ta síťka, která se přichytává na vnitřní tkáň, nemusí až tak držet, jak předpokládali, prý má tu tkáň jaksi měkkou, plnou vody (jasně – lymfa). Prý se může utrhnout.

A taky ano. Utrhla se a zákrok se opakoval. Když se to stalo podruhé, lékaři zkonstatovali, že znovu přidělávat síťku je už zbytečné, že prostě jí držet nebude. Musí si zvyknout, že má v pochvě tkáň z břicha…

Abyste si uměli představit, jak to v reálu vypadalo, tak asi tak, jako by z pochvy chtěl vypadnout pinpongový míček, který překáží stále a je to samozřejmě velmi nepříjemné.

Nevěřila, že tohle je konec péče lékařů o ní, nevěřila, že jí v této fázi nechají bez pomoci.

A dočkala se. Víte, jaká je poslední možnost v takovémto stavu?

Jednoduchá – zašijí vám pochvu.

To, že sice odebrali dělohu i s myomem, a na vaječnících se začali objevovat cysty, nikdo neřeší a souvislosti v tom nehledá.

Potřebujeme k tomuhle lékaře? Každého volba…

Učíme vás, jak ho nepotřebovat v programech naší Akademie

Opatrujte se sami, dokud to jen jde 🙂
S láskou vaše Empatia

Kam dál?

Komentáře